Roman Truska: Miera Inflácie

Toto je druhý článek soutěže čtenářů v roce 2013 a zároveň je to článek reagující na článek věnovaný měření inflace.

 

Pri určovaní miery inflácie sa vychádza z mierky všeobecného vývoja cien. V košíku sú však zahrnuté aj výrobky ako počítače, mobilné telefóny, videoprehrávače alebo cesty do exotických destinácií, ktoré sú z roka na rok výrazne lacnejšie – najmä pokiaľ ide o staršie modely. Okrem toho uvedené veci neslúžia dennej potrebe, nemajú teda v spotrebiteľskom košíku čo hľadať. Týmto spôsobom možno potom celkom pohodlne kamuflovať nepretržitý rast nákladov na energie, pohonné látky, verejnú dopravu, potraviny, pochutiny, kultúru, zábavu a mnohé ďalšie, a tým zastierať skutočnú mieru inflácie.

Čo máte z neustáleho zlacňovania smartphonu, ak zemiaky a benzín stoja stále viac? Nič. Výpovedná sila takého spotrebiteľského košíka – a tým aj oficiálne miery inflácie – sa potom rovná nule! Čísla štatistického úradu sú obyčajná fraška! Vnímaná miera inflácie, teda subjektívne osobné pocity konzumenta, ktoré však v médiách takzvaní experti odmietajú ako mylné, zodpovedá skutočnosti oveľa viac.

Stačí si pripomenúť pár údajov z posledných rokov:

V Nemecku, len medzi rokmi 2006 a 2007, stúpli náklady na kúrenie zemným plynom o 12,5%! (Zdroj: Deutscher Mieterbund e V. (= Nemecký zväz nájomníkov)

V Rakúsku stúpli počas štyroch rokov (2003 až 2007) ceny za vykurovací olej o 74%, koks o 56%, zemný plyn o 38% a uhlia o 48%. (Zdroj: regionálny spravodajca Niederosterreichische Nachrichten)

Od júla 2007 do júna 2008 vzrástli v Nemecku ceny za chleba a žemle o 5,5%, potraviny všeobecne o 6,2%. (Zdroj: Vereinigung Getreide-, Markt-und Ernährungsforschung GMF = Združenie pre výskum obilnín, trhu a výživy)

Liter Naturalu 95 stál v decembri 2000 v Nemecku priemerne 1,95 marky za liter (zdroj: Mineralolwirtschaftsverband MWV), teda v prepočte presne 1 euro. To by pri dvojpercentnej inflácii stálo v roku 2011 1,24 euro! Liter naturalu však stál v roku 2010 v Nemecku v priemere 1,41 euro. (Zdroj: časopis Auto-Motor-Sport)

Z roku 2009 na 2010 stúpli ceny za čerstvé ovocie a zeleninu a čerstvé ryby v Nemecku o 11,8%. (Zdroj: Statistisches Bundesamt = Nemecký štatistický úrad)

Inflácia postupuje míľovými krokmi a my sa blížime asi k hyperinflácii… keď je lepšie objednať si naraz hneď dve pivá, lebo riziko, že to druhé oteplie, je menšie ako to, že za pol hodiny bude ďalšie pivo stáť dvakrát toľko.

 

Roman Truska

 

 

Výroční analýza 2013

Pohled na penzijní reformu


10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

 

 

Komentáře
  1. Oracle napsal:

    Že vlády klamú svojich občanov v takej či onakej forme, to je hádam všeobecne známe, nakoľko a v čom je vždy otázne.

    Skutočnosť je taká, že hlavné centrálne banky tlačia peniaze, reálna ekonomika nerastie (kvôli „investičných“ praktík bánk), rastie cena energetických nosičov a komodít naviazaných na ne a inflácia tiež rýchlo rastie. Že sme v recesií je jasné snáď každému, rast HDP vo väčšine krajín EU je len na papieri a rýchle oživenie je zbožné prianie. V takýchto podmienkach kolaps časti globálnej ekonomiky v tento rok je celkom reálna.

  2. swen napsal:

    Po prostudovani spotřební koše na rok 2013jsem si uvědomil , že je to jako s průměrnou mzdou na kterou také mnoho lidi nedosáhne. V našem případe na tak nízkou inflaci dosáhne také pouze menšina lidí. Tipuji to na singls s platem 40+.
    Uvedu příklad:
    rekreace a kultura ma vahu 90
    potraviny mají váhu 149
    Tedy na potraviny vydávají pouze o 65% více než na kulturu.
    Jestliže rodina s ženou na mateřské dovolené a dvěma dětmi vydá na jídlo cca.10 tisíc, na kulturu a rekreaci by měla dát cca 6000 kč.
    Potom tam najdete takove perličky jako:
    denní menu – váha 2
    pivo ve veřejném stravování – váha 4
    To asi nepotřebuje komentář.
    Toliko k inflaci.

  3. labkun napsal:

    Mily autor, pokial doslovne prevezmete cely text z nejakej knihy (v tomto pripade z knihy Michael Morris: Was Sie nicht wissen sollen!, 2011), je nie len slusne, ale nevyhnutne uviest zdroj. Inak je Vas clanok plagiat.
    Navyse, spominana kniha je ubohy kompilat konspiracnych teorii, pozbieranych na internete.
    Uvadza ako fakt (mimo ine) teorie o chemtrails, ba dokonca akychsi umelych vlaknach, ktore na nas sypu a ktore nam vrastaju do koze…
    Naozaj, naozaj zle!

  4. František Sousedík napsal:

    Dobrý článek, díky za zdroje. No, ale, hyperinflace, jakkoliv vypadá jako velký strašák by mohla paradoxně přinést rychle mnoho pozitivního. Zejména to, že se budou lidé mnohem více ptát, co a kdo za to může.
    Úvod článku nám říká, z čeho vychází pan Se. My na Moravě, ale, říkáme, že Se má dovolenou. Ten tedy za nic nemůže. 🙂
    Zajímalo by mne, co a/nebo kdo podle autora za to může?

  5. Jan Altman napsal:

    No předně: za pokles cen smartfonů (LCD televizí, automobilů, …) nevděčíme státu, ale jeho pravému opaku: svobodnému trhu.

    Naopak za růst pohonných hmot, potravin a energií státu „vděčíme“. (kvůli spotřebním daním, DPH, podpoře solární energie a systému částečných rezerv).

    Nebo jinak: kdykoli výrobce smartphonů a LCD televizí zefektivní svou výrobu s sníží cenu, přijde stát a řekne: „Ne, ceny nemaj klesat o 15% ročně, ale růst o 2%! Já to musím vědět nejlépe! A proto zvýším spotřební daně, DPH, snížím úrokové míry, provedu QE, atd… „

    Musím říct, že takovou „živnost“ bych bral taky. Kdykoli nějaká firma X díky inovacím sníží ceny, já bych přišel, řekl, že ceny mají naopak růst a že ten rozdíl mám dostat já do své kapsy: „Dobrý den pane Samsungu, tak vy byste chtěl tuto TV zlevnit z 49.990 na 37.990? OK, tak mi z každé dejte 13.000 a prodávejte jí za 50.990!“.

  6. Mario napsal:

    zalozit clanek na nekolika udajich evidentne vytrzenych z kontextu, a pouze takovych, ktere se autorovi hodi, to je teda hodne nizke…

Přidat komentář