Finanční válka Západ – Východ je ve dveřích

Autor článku: 14. 4. 2014

Jak jsem již zmínil, Spojené státy a Evropská unie se chystají na finanční válku proti Rusku. Tato válka tak není za dveřmi, již ve dveřích. Na případnou invazi ruských vojsk na Ukrajinu neodpoví vojensky, ale na finančních trzích. „Klasický“ vojenský zásah by byl nerentabilní.

Cílem ekonomické a finanční operace budou ruské banky, energetické a těžařské společnosti. Vzhledem k závislosti EU na dovozu komodit z Ruska nemůže být použit zákaz dovozu těchto komodit. Řešení bude o něco jemnější než v případě Iránu. O kolik, to ukáže až čas. Nástrojů se nabízí celá řada. Jaké možnosti tedy jsou?

Prvním krokem je již široce diskutované stahování kapitálu západních společností z Ruska (mluví se o 70 miliardách dolarů). Prvotní motivací těchto firem byla ochrana vlastních investic, ne poškození Ruska.

Evropa se však do sankcí nijak „hurá“ nehrne. Je na Rusku mnohem více závislá než Spojené státy, proto si nemůže dovolit stejně tvrdý postup. Jakékoliv sankce směrem Rusko by dopadly i na evropské země (a to i kdyby dodávky ropy a plynu z Ruska pokračovaly bez přerušení). Vždyť Rusko patří mezi největší obchodní partnery Evropské unie, obchod Ruska (oběma směry) s Evropskou unií je řádově větší než se Spojenými státy.

Jaké nástroje mají Spojené státy a Evropská unie k dispozici?

Nástrojem může být částečné ruských bank od SWIFTu (jako v případě Íránu). Úplné odříznutí však není možné, evropské země jsou závislé na dovozu surovin z Ruska a za ně je přece jenom třeba platit.

Jako další možné nástroje ekonomických sankcí se například nabízí zákaz pro evropské a americké společnosti spolupracovat s ruskými společnostmi (např. pro servisní společnosti pro ruské ropné společnosti), zákaz nových investic do Ruska, zbraňové embargo.

Termín? Prakticky kdykoliv jako (okamžitá) reakce na (nejen) vojenské kroky Ruska. Ministři zahraničí zemí EU se setkají v pondělí, tam toto téma zcela jistě bude jedním z klíčových bodů.

„Elegantním“ nástrojem by byla ceny ropy. Jak moc se Spojeným státům a Evropské unii podaří tlačit její cenu dolů (např. uvolnění strategických rezerv…) je otázkou.

 

Na finanční válku se připravuje i druhá strana.

Nemám tím na mysli jenom ruské hrozby přerušením dodávek ropy a plynu, to jen krátkodobá obrana (přední zákopová linie), i když zatím důležitá.

Dalším rychle aplikovatelným opatřením je prodej ropy a plynu ne za dolary, ale za rubly, nebo, ještě lépe, ze zlato. Toto by byl radikální krok, který by vyvolat velmi silou reakci Spojených států.

Jasně, Spojeným státům se aktivity tohoto typu zdaleka nelíbí, podkopávají pozici dolaru jako hlavní světové měny. To je to poslední, co chtějí. Vždyť na dolaru stojí jejich moc. Ne na armádě, ale na dolaru. Armáda jen dolar podporuje.

Přesně do kategorie ropu ne za dolary patří Spojenými státy tolik kritizovaný barter se Sýrií. Normálně by Spojené státy neměly do toho co mluvit, vždyť by jim mělo být fuk, jak si dvě země mezi sebou (ne)platí. Ale protože jim to jedno není, ukazují, že toto je jejich slabé místo, to, čeho se bojí.

Snaha ruské vlády prodávat ropu za rubly je logická. Hlavní výhodou je eliminace kurzového rizika (podívejme se na pokles rublu v letošním roce), vždyť výdaje ruské vlády jsou v drtivé většině v rublech. Nějaké devizové rezervy bude ruská vláda bezpochyby držet, proto se může rozhodnout prodávat ropu částečně za rubly (na financování běžného chodu země) a to, co je navíc, pak za dolary, eura nebo podobně. Podle vyjádření nejvyšších představitelů Gazpromu by se tato společnost přechodu na obchodu v rublech nebránila (jak by i mohly, když je většinově vlastněná státem a dostanou to jednoduše nařízeno shora).

Dále jde o věci dlouhodobějšího charakteru, na kterých se pracuje v týle, o kterých se moc nemluví, maximálně tu a tam zmínka. Tyto věci však mohou být v delším časovém horizontu klíčové. O jaké kroky jde v tomto případě?

Ruská vláda vyzvala ruské společnosti, aby, pokud možno, stáhly volný kapitál ze Spojených států a Evropy zpět do Ruska (tedy analogický krok, jako udělaly zahraniční společnosti směrem z Ruska). Mimochodem, zde se spekuluje o tom, že Rusko a ruské společnosti stáhly ze západních trhů a bank více než 300 miliard dolarů.

Ruská vláda dále doporučila ruským společnostem zrušit kotace jejich akcií na zahraničních burzách (konkrétně byly jmenovány burzy v New Yorku a Londýně) a kotovat je na moskevské burze cenných papírů. Tento krok bude podporován i ruskou vládou, která nabídne „zajímavé“ podmínky. O co šlo, zatím ruská vláda neupřesnila. Pro srovnání  -kapitalizace NYSE je kolem 13,5 biliónu dolarů, kapitalizace burzy v Londýně je kolem 3,5 biliónu a kapitalizace moskevské burzy se pohybuje na úrovni 1 biliónu dolarů. V Londýně se obchodují akcie 68 ruských společností, v New Yorku pak dvou. V Londýně jich je více proto, že řada ruských firem si vybrala Londýn pro svoje IPO, často i proto, že je blíže.

Posílení moskevské burzy by mohlo přilákat další společnosti, ze zemí, které „nemají rády západ“. Kdyby takovéto společnosti začaly postupně stahovat své akcie z Londýna, jeho prestiž by postupně upadala. Něco takového je to poslední, co si Londýn může dovolit (NYSE by něco takového netrápilo, tu uživí samotné domácí společnosti). Přiznám se, že tento krok se mi z dlouhodobého hlediska jeví jako zajímavý, i když krátkodobě bude mít minimální dopad.

 

Co tato finanční válka tedy přinese? Oslabení pozice dolaru. I když “oslabení“ je možná slabé slovo pro to, co dolar čeká. Co v takovém případě čeká Spojené státy, to jsem psal ve své rok staré výroční analýze.

Na straně jedné budou Spojené státy váhavě podporované Evropskou unií. Na straně druhé bude Rusko podporované Čínou. Té vyhovuje, když proti Spojeným státům bojuje i někdo jiný a v delším horizontu to může být právě Čína, kdo z celého konfliktu vytěží nejvíce.

Štítky: , , ,

Napsat komentář