Zlato a stříbro klesá. Cash Is King.

Cena zlata a stříbra poslední měsíce výrazně klesla, cena zlata je na čtyřletých minimech, přičemž hedging těžařů vyšel z módy již dávno. Výsledkem jsou zhoršující se hospodářské výsledky (a následně klesající ceny akcií) těchto těžařů. Ti jsou nuceni přistoupit k různým opatřením. K jakým? Na to se zaměřila analýza společnosti Cittibank, která vyšla cca před týdnem.

Nejprve tyto společnosti snižují hotovostní výdaje, to se projeví v omezování výplaty dividend. Následují kroky jako zastavování průzkumných prací (spojené s propouštěním), omezováním těžby až po zavírání již fungujících dolů. Částečně to pomůže, ale ne ze 100%. Fixní náklady se společnostem omezením těžby snížit nepodaří, na to jsou třeba mnohem radikálnější kroky. K těm zase společnosti nechtějí přistoupit, protože doufají, že cena kovů se opět zmátoří.

Podle této analýzy společnosti Citibank mají cca tři čtvrtiny těžařských společností hotovostní náklady na těžbu jedné unce zlata nad úrovní 1200 dolarů za unci. Tři největší těžařské společnosti mají celkové náklady na těžbu mírně nad hranicí 1300 dolarů za unci. V takovém případě musí společnosti zvažovat, zda je pro ně lepší těžit i za cenu ztráty na každé vytěžené unci, nebo zda zastavit těžbu úplně. Mimochodem, u stříbra je rozdíl ještě markantnější. Průměrné těžařské náklady 12 největších společností byly v loňském roce 24 dolarů za unci.

Pokud by cena zlata spadla k hranici 1000 dolarů, banky by možná začaly přehodnocovat své financování. To by byla pro řadu firem nejtvrdší rána. Zastavení provozního financování by se rovnalo rozsudku smrti.

Pokud někdo hledá potenciálně zajímavé společnosti, najděte si jejich náklady na těžbu (hotovostní i celkové). Dále sledujte, jaké úsporné kroky společnost provedla – myslím tím zejména to, jak rychle lze tyto kroky zrušit (otevřít zcela zavřený důl jistě bude náročnější než jen rozšířit těžbu v dole, kde byla těžba jen omezena).

Jelikož cena akcií těžařů je volatilnější, než cena samotných kovů, jejich ceny výrazně klesají. Čím menší společnost, tím zpravidla větší volatilita.

Mně osobně (protože čekám, že se cena zlata a stříbra zmátoří) se nejvíce zamlouval přístup společnosti First Majestic, která částečně těžila na sklad.

Pokud by cena zlata spadla k hranici 1000 dolarů, banky by možná začaly přehodnocovat své financování. To by byla pro řadu firem nejtvrdší rána. Zastavení provozního financování by se rovnalo rozsudku smrti. Nezadlužené společnosti (nebo společnosti s dlouhodobě zajištěným financováním) na tom budou mnohem lépe. Pokud se vám líbí nějaké společnost, ale její bankovní úběry jsou splatné v řádu měsíců, vyhněte se jí. Takovou firmy konkurenti rádi nechají vydusit, aby ji mohli koupit co nejlevněji.

 

Na co se tedy při analýze firem budu dívat jako první?

Na hotovost na účtech, na jak dlouho jim vystačí. Pokud mají úvěry, budu hledat informace o jejich splatnosti a o tom, zda, případně za jakých podmínek, je může banka zesplatnit. Tyto informace lze obvykle najít v Příloze k účetní závěrce konkrétní společnosti, kterou zase lze obvyklé najít na webu inkriminované společnosti.

Tipy na některé akcie se již objevily v diskusi pod tímto článkem. Kdo chce, sepište podrobnější analýzu některé akcie a já ji zveřejním.

 

Co s portfoliem těžařů?

Zatím nekupovat, držet jen akcie firem, které projdou testem hotovosti (viz výše). V případě „explorer“ firem bez vlastní těžby se řídit dobou, na jak dlouho mají peníze a kdy je možné očekávat výsledku průzkumu.

 

 

Výběr článků určených předplatitelům

 

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

Komentáře
  1. VoDo napsal:

    To bude roky trvající proces. Nejdřív se vyhodí různý agentůry, pak přebytečný personál, asistenti asistentů, pak bude následovat škrtání platů kdy platy manažerů desetinásobně přesahují platy manažerů zavedených firem.

  2. Sid napsal:

    Loni se psalo, že se těžaři zlata silně zajišťují do budoucna na ceně $1.400 za unci. Zdálo se mi to odvážné, ale teď je zřejmé proč.

  3. lulinak napsal:

    ono se za poslednich par let neco tak vyrazne zmenilo, kdyz jeste nedavno byl tezari bez vetsich problemu schopni fungovat za ceny pod 800? Holt kdo moc prestrelil tak krachuje, jako v kazde jine branzi…

  4. eheman napsal:

    Také se mi nezdá to, že by náklady na unci Au byly 1200 USD, že by náklady za 8 let vystřelily o více než 300% když cena natrhu byla v tu dobu 400 USD?? Tomu prostě nevěřím.

  5. Jan Dvořák napsal:

    Je to klidně možné, zvláště za situace, kdy se těží méně kvalitní ruda.
    Pokud má nyní těžená ruda např. 2x menší obsah zlata, náklady na těžbu jedné unce jsou rázem na dvojnásobku, aniž by se v absolutní částce náklady na vytěžení 1 tuny ropy změnily. K tomu je pak absolutní nárůst nákladů…

  6. eheman napsal:

    No a co Ag? Kde jste objevil že náklady jsou 24 USD na unci? A dále, jak je možné v tom případě, že by se prodávala unce na trhu pod cenou a to dost výrazně?

  7. Jan Dvořák napsal:

    Tam je to podobné. Údaj o 24 USD je z jednoho placeného newsletteru, čerpal z konce roku, zveřejňují se s relativně velkým zpožděním.

  8. Jan Dvořák napsal:

    Ten to vyzobával z výkazů firem

  9. lulinak napsal:

    Buffeta moc nectu, ale v tomhle se s nim vcelku ztotoznuju…
    https://www.firstclass.cz/reality/buffett-si-vychutnava-investory-do-zlata/#sthash.9BWIEawd.dpbs

  10. Lime napsal:

    Našel jsem článeček z roku 2013 o nákladech na těžbu. Zajímavý.

    Jiří Holub: Cena těžby jedné unce stříbra
    BY JAN DVOŘÁK ČERVENEC 11TH, 2013 31 KOMENTÁŘŮ »
    Další článek do prázdninového kola soutěže čtenářů v roce 2013.

    Nedávno jsem četl článek Rastislava Trecáka – Potenciál stříbra je podceňován. Mimo jiné zde uvádí, že náklady na těžbu jedné unce stříbra u čtyř společností (Fresnillo, Hecla, Revett minerals a US Silver) byly v roce 2012, 28 USD/oz.
    Vzbudilo to moji zvědavost a po následné komunikaci mi pan Trecák poslal graf, ze kterého čerpal.

    https://proinvestory.cz/12036

  11. DEERRICK napsal:

    Dobrý,zlato nic nevynáší,ale chlapi,pokud máte v hlavě šedou kůru mozkovou,tak mi vysvětlete,jak USA splatí své dluhy?Matematicky to prostě nevychází.Další etapa budou záporné úrokové sazby a pak myslím,že zlatu bude dobře,když vám banky budou brát peníze za to,že je máte v bance.

    https://www.investicniweb.cz/2014/11/13/proc-uroky-v-usa-neporostou/

  12. Lime napsal:

    Doporučuji prostudovat tento článek.

    Ann Barnhardt: Amerika svá manka nikdy nesplatí
    ZE SVĚTA / AMERIKA | 11. LISTOPAD 2014 | STŘÍPKY ZE SVĚTA |

    Pracovala by na ně gratis a skoro půl století.

    Mainstreamu se to nehodí do krámu. Trhy to projelo jako blesk. Před třemi roky – zrovna 17. listopadu – zavřela krám Barnhardt Capital Management. Důvody, pro něž to Ann Barnhardt udělala, šokovala. Tuto neděli zašla ještě dál.

    ann-barnhardt-amerika-sva-manka-nikdy-nesplati
    „Vážení klienti, kolegové v oboru i přátelé Barnhardt Capital Management“ – psala v apelu ze 17. listopadu, zaslaném i médiím – to, že má makléřská firma po šesti letech končí, má jedinou, o to však akutnější příčinu: „já svým klientům, že jejich penězům na trzích futures a opcí nic nehrozí, tvrdit už prostě nejsem s to – v bezpečí tam totiž nejsou“.
    https://www.czechfreepress.cz/amerika/ann-barnhardt-amerika-sva-manka-nikdy-nesplati.html

  13. Libri napsal:

    jestli někdo plánuje život od výplaty k výplatě, pak je zlato fuj. Kdo sleduje delší horizont, tak na něj nedá dopustit. Zkusím to přiblížit pohledem z velkého úhlu (přesahujícího lidský život). kdo zakopal cihlu zlata před 4.000 lety, pořídí si za ní podobný životní standart jako v té době (místo auta měl samozřejmě dobrého koně, místo vily s klimatizací měl vilu s otroky, místo CD přehrávače měl hudebníky ap.). kdo zakopal před sto lety německé marky, americké konfederály,rakouskouherské bankovky či podobnou moderní měnu, má tak říkajíc houno 🙂

  14. Jackpot napsal:

    Kdyz se podiváme napr. na firmu Hecla(HL): Cena akcie do r.2000 padala, pak luxusní vlna do 2006, i kdyz cena kovu byla na dně. Do 2008 vytvorila maximum, pak pád, nove maximum XII.2010 a od te doby vykles az dodnes. Firma fungovala roky pri cene stribra kolem $5/Oz, co bylo jinak v letech 1985 -1995? To je treba zjistit………..
    https://finance.yahoo.com/echarts?s=HL+Interactive#%7B%22range%22%3A%22max%22%2C%22scale%22%3A%22linear%22%7D

  15. Jan Altman napsal:

    DEERRICK: Tak je nebudete mít v bance, ale v trezoru, stejně, jako to zlato, ne??
    ______________________________
    Náklady na těžbu zlata: možná tak vysoké jsou. A to proto, že těžaři v období růstu jeho ceny měli velké oči, mysleli si, že poroste dál a tak investovali do průzkumu, do nových dolů (často s horší výtěžností), atd… No a nyní musejí splácet úvěry z nerentabilních investic a do nákladů jim jdou i odpisy. Tzn. nějaký velký těžař třeba i má (starší) doly, kde těží unci za 400USD (dojná kráva). Ale vedle toho odepisuje investice a splácí úvěry z nového dolu (hladový pes), kde ho unce vyjde na 1500. A i kdyby se chytil za nos a ten nový nerentabilní důl zavřel, tak stále musí splácet úvěr a odepisovat důlní mašiny – i když je bude nevyužité nechávat reznout.

    Podivnější mi přijde ta cena u Ag. Resp. podle mne mluvit u Ag o nákladech těžby je ošidné, protože Ag se na rozdíl od Au vlastně cíleně netěží, ale je to vedlejší produkt při těžbě něčeho jiného (třeba Cu). Takových dolů, jako bývala Kutná Hora, kde se primárně těží Ag, těch moc není.
    Takže těžím Cu (které mi ale dnes také moc nevydělává) a jen za cenu nějaké doplňkové technologie a doplňkové/mezní energie z té rudy dostanu i Ag. Ale stále těžko mohu jednoznačně přiřazovat náklady tomu samotnému Ag – důležitější je, kolik těžím Cu, kolik to mne to stojí a hlavně za kolik to Cu (kvůli kterému se v té zemi hrabu) jsem dnes schopný prodat. Ale divil bych se, že by někdo vykutal ze země rudu kvůli Cu, Cu z toho vyseparoval, ale na Ag se vykašlal, protože jeho cena je příliš nízko. Tzn. omezení těžby Ag jen z důvodu nízké ceny, je podle mne daleko méně pravděpodobné, než u Au. Na druhou stranu, kdyby nakonec přeci jen k omezení produkce Ag došlo (ovšem spíše z důvodu poklesu poptávky po Cu), tak je to větší problém, než u Au, protože Ag průmysl nevratně spotřebovává (resp. recyklační technologie nebudou k dispozici ze dne na den a hlavně recyklované Ag může být dražší, než vytěžené). Naproti tomu Au se nespotřebovává a kdyby centrální banky zase začaly ve velkém prodávat, svou nabídkou mohou překonat i těžaře.

  16. Jan Altman napsal:

    Lime: Amerika (Japonsko, EU, …) své dluhy nikdy nesplatí, to je jasné.
    Ale pokud v rámci QE∞ podstatnou část dluhu v domácí měně nakoupí domácí centrální banka, tak….o co vlastně jde? Státní ministerstvo financí dluží státní centrální bance. Je to asi jako když moje domácí obálka s penězi na pívo dluží mojí domácí obálce s penězi na buřty.

    Tzn. o dluh bych se asi nebál. Bál bych se o udržitelnost QE-Forever. Ale to může „fungovat“ ještě dlouho.

  17. Lime napsal:

    Jan Altman- souhlasím. O prospěšnosti QE zde:
    Kvantitativní uvolňování si pravděpodobně zaslouží pochvalu také za pomoc při oživení na trhu práce. Toho pak bylo dosaženo bez prudkého zvýšení tempa růstu cen v ekonomice, které kritici v prvopočátcích programu hlasitě označovali za jeden z klíčových faktorů “proti”.

    Přesto se najde i série negativních prvků. Patří mezi ně distorze na trhu cen aktiv, která dle mnohých prudce vyhnala například ceny akcií, jejichž budoucí korekce vytvoří další sérii potíží. Kritiku zaslouží také skutečnost, že z QE de facto profitovala především vysoko-příjmová vrstva obyvatelstva, které právě růst cen aktiv výrazně zvýšil jejich bohatství. Výsledkem je tak nárůst příjmové nerovnosti ve společnosti. Vlnu nevole vzbudila také skutečnost, že QE zabránilo likvidaci některých soukromých i vládních institucí (a znemožnilo tak oddlužení sektorů), namísto aby potrestalo morální hazard klíčových hráčů, kteří se významně podíleli na rozpoutání finanční krize. I kvůli výše zmíněným bodům neexistuje všeobecná shoda na přínos QE. Asi jen stěží však můžeme namítnout, že program spuštěný Fedem v září 2008 ekonomice v posledních šesti letech nepomohl. Stejně tak je ovšem předčasné hodnotit, zda jeho pomoc v budoucnu nebude znamenat další distorze. Ať tak či onak, „odpískání“ QE představuje konec jednoho velkého amerického experimentu, který pravděpodobně navždy změnil svět centrálního bankovnictví. Štafetový kolík je tak nyní v rukou ECB (případně BoJ)…

    https://www.patria.cz/zpravodajstvi/2766613/qe–konec-impozantniho-experimentu-ktery-zmenil-svet-centralniho-bankovnictvi.html

  18. Jackpot napsal:

    Ono je treba rozlisovat mezi náklady na tezbu(cash cost) a udrzitelnymi naklady(all in sustaining cost), takze prostor na pád k $800/Oz tady nejspíš je.
    https://www.patria.cz/zpravodajstvi/2779379/Povedou-soucasne-ceny-k-poklesu-tezby-zlata.html?utm_source=Ostatni&utm_medium=e-mail&utm_campaign=TrhyOPate

  19. marwin napsal:

    Podle mne je blbost (Buffett) srovnávat zlato s půdou.Zlato jsou peníze s (doposud) trvalou hodnotou,půda výrobní prostředek (vyj. zlatnictví,numismatika a pod.).
    Manetův obraz také nebudu srovnávat s polem řepky.

    Myslím si také,že velký průšvih jsou dluhopisy a akcie v bilanci bank,které je nakoupily za peníze vytištěné a půjčené centrálními bankami,místo aby byly poskytnuty jako úvěry (pro banku nevýhodné-neboť nízko úročené).
    Tenhle průšvih může prasknout rychle,stačí trocha paniky a nějaký ten run na banku,následně jejich překotný- a tudíž nevýhodný prodej kvůli získání likvidity -a sbohem a šáteček…:)
    Něco podobného jsme přece zažili nedávno v Řecku,a pak na Kypru-bankrot (vlastně restrukturalizaci dluhů)a následné zemětřesení v aktivech evropských bank při odpisech těchto „bezpečných“ státních dluhopisů členů eurozóny…:)
    Kdo další příjde na řadu…?

  20. DEERRICK napsal:

    Alan Greenspan: hospodářské noviny:

    FED: vlastní hodně dluhopisů USA: označil to za velký problém do budoucna

    ohledně QE uvedl: nadhodnotilo akcie

    ohledně zlata: položil otázku,myslíte,že zlato za 5 bude stát stejně jako dnes

    tím nepřímo říká,pánové,další průser se blíží

    jen se nebojte,žádné peníze pod polštářem nebudou,neb hotovost státy zruší a peníze budou jen elektronické a banky si dají poplatky,jaké budou chtít a státy vám,co neutratíte, vezmou.

  21. marwin napsal:

    Myslím si,že právě v akciích je ukrytá inflace,o které všichni tvrdí,že navzdory mohutnému QE neexistuje…:)

  22. havran napsal:

    jeste ze existuji zeme kde cash bude aspon 20 let nez ho budou moct jen uvazovat o zruseni

  23. marwin napsal:

    Určitě bude -z důvodů supervize nad šedou ekonomikou – tendence ke zrušení hotovosti (Švédsko,Izrael-hujeři v popředí…:)
    Ale zatím to u nás nehrozí,protože by polovina důchodců umřela hlady. A minulý měsíc jsem za hotové (poctivě zdaněné) kupoval Yetiho za půl mega- jenom se to rozepsalo na více dní…:)
    Zlatý Česko.

  24. havran napsal:

    Cesko asi OK ale znam a pohybuju se v zemich kde je cash nutnost pro zivot 95% obyvatel.Tak jde cokoliv.

  25. Jan Altman napsal:

    Státy se neodváží hotovost zrušit. Ohrozilo by to jejich monetární monopol. Dobře si uvědomují, že existuje silná poptávka po hotovosti, po anonymních transakcích. Uvědomují si, že existuje šedá a černá ekonomika.
    Nejsou naivní a nevěří, že škrtem pera lidi přestanou:
    – uplácet
    – chodit za prostitutkama
    – kupovat drogy / zbraně / …
    – chtít mít pod matrací něco fyzického pro případ, že se něco podělá
    – chtít slevu od instalatéra/elektrikáře/zedníka/… výměnou za to, že zaplatí hotově a bez dokladu
    – chtít ušetřit na daních tím, že budou dělat za min.mzdu a zbytek dostanou na ruku
    – chtít nakupovat věci, o kterých nechtějí, aby se dalo vysledovat, že je nakupují

    Atd…

    Zaměstnanci státu sice jsou nejsou intelektuální výkvět, ale zase nejsou tak pitomí aby nepochopili, že toto všechno lidi chtěj a kdyby jim státní hotovost zrušili, okamžitě si najdou alternativu:
    – Měnu státu, který cash nezrušil (CHF, GBP, něco asijského)
    – Bitcoin
    – Stříbrňák či zlaťák (staré oběhové mince s podílem drahého kovu jsou ideálním drobným – dolary a franky z 60.let se prodávají po pytlech a jsou částečně z Ag, v našich končinách to jsou třeba prvorepublikové 5ti, 10ti a 20ti koruny, … plus samozřejmě klasické investiční mince)
    – Cokoli jiného – trh/lidi si vždy najdou cestu a budou používat třeba krabičky cigaret. A stát by najednou byl v situaci, kdy jeho monopol na padělání jediné legální měny již není tak lukrativní a výlučný.

  26. plukin napsal:

    Altman: myslim, ze politici jsou schopni vseho, za ty stovky let historie dokazali, ze se nejsou schopni z historie ve vetsine pripadu poucit a mysli si, ze „ted uz je to jinak“. A podle Armstronga se jim prave vyhody elektronickych penez libi a kvuli lepsimu vyberu dani na to budou vice a vice tlacit..a to, ze se nejruznejsi lide budou snazit system obejit, budou klidne brat jako „nezakonne“ atd.
    Taky proto tolik tlaku na danove raje, protoze proste chteji mit kontrolu nad vsemi penezmi aby jim ni dolar neutekl..a oni tak mohli rozhazet o cos vice dokud jsou u koryt.
    Dlouhodobe udrzitelnou koncepci tam nejak nevidim.

    eheman: cena na trhu muze byt prakticky jakakoliv. Predstav si, ze mas velkou pozici stribra a potrebujes cash, z ruznych duvodu – a) prevalil jsi margin b) mas tam uz prilis velke ztraty a chces dalsi omezit c) danove duvody d) vidis lepsi prilezitost. Je ti uplne jedno kolik stoji ten kov vytezit, ty proste potrebujes prodat pozici..a kdyz na klesajicim trhu je vice prodejcu nez kupcu..cena klesa dale. Kapisto? Klesajici trh neprestane klesat dokud tam bude vice tech co jsou ochotni ci nuceni prodavat.
    Firmy navic potrebuji aspon nejake zisky, protoze maji svoje vydaje nez se rozhodnou omezit tezbu a navic muzou byt zajisteny proti poklesu kovu.
    Nicmene lek na nizke ceny na trhu jsou prave nizke ceny. Protoze donde k omezovani tezby, zavirani dolu, restruktualizace a bankroty ktere procisti firmy a postupny nedostatek kovu povede k vyssim cenam aby to inspirovalo firmy k tezbe, ale to muze trvat par let.

  27. woxow napsal:

    Cena zlata může klesnou až na nulu, pokud se bude řídit contrakty na COMEXU, které jsou až 108x přepákované a protože se jich lidé ve velkém zbavují, strhují cenu zlata dolů a to i když fyzické zlato již deset let nakupují centrální banky jako dívé. Jakmile COMEX zkrachuje, protože nebude schopen dodat fyzické zlato, dojde k odělení fyzický trhu od virtuálního a cena OZ vyrazí mnohým dech. D8le pak výtěžnost rudy klesla z 12 g na sotva 2g na tunu během několika let, dále pak USD devalovoval taktéž během několika let o 30-50% a nyní se trochu vrací. V CZK však zlato je kolem 7% plus od ledna. Až dojde k zavedení nového měnového koše, kdy se mezinárodní obchod nebude řídit složením kauce v dluhopisech ale ve zlatě, pak každý stát bude muset obnovit své zlaté rezervy, jako to už nyní chtějí švýcaři.- Pro Českou republiku, vzhledem k jejím nízkým zásobám a velkému množství peněz v oběhu, by cena unce vyskočila až na milióny korun, ve srovnání s desetitisícovýma částkama v jiných měnách. Ale osobně si myslím, že se všechno spláchna chaosem ekonomických krizí a válek. A propo UISA chce sví dluhy splatit (jediné řešení bez války) že slije svou ekonomiku s ekonomikou evropy a o své závazky tak převede i na bedra evropských poplatníků, díky TTIP se máme tedy na co těšit.

  28. Jan Altman napsal:

    WOXOW: No to je hezký sen goldbugův 🙂

    Ale k tomu splacení US (a JP) dluhu: proč by se něco splácelo, když podstatnou část dluhu v rámci QE vykoupí centrální banky? Tedy bude jedna odnož státu dlužit druhé odnoži téhož státu.
    Samozřejmě, kdyby něco takového udělala ČNB, inflace v ČR bude ohromná. Ale v US a JP to způsobí jediné: rally na akciích (a možná lehce i na nemovitostech).
    Jak to bude s EU a EURem, tam je to otázka. Dívat se na EU jako na jednotný stát nelze, tedy zde neplatí, že ECB lehce skoupí všechny dluhy PIIGS, Francie a dalších dlužníků – a to proto, že v případě EU je takový nákup neférovou a hlavně na první pohled zjevnou podporou dlužníků na úkor těch druhých (např. Němců). Takže pokud i Německo nespadne do velkých problémů, bude tuto činnost ECB torpédovat. Ale v případě USA, JP a asi i GB to prostě dopadne tak, že podstatnou část dluhopisů skoupí místní CB a v krátko/střednědobém horizontu to nezpůsobí nic jiného, než nesmyslné ceny nemovitostí v hlavních městech a P/E na akciích mimo realitu. Nějaké představy o tom, že Rusko a Čína na toto masivní QE úspěšně zareagují zavedením nového globálního měnového systému v jejích režii, to je podle mne VELMI předčasné a obě země mají a budou mít haldu svých problémů. To už spíše uspěje IS(IS) se svou nově představenou měnou – tedy pokud přežijí a strhnou s sebou větší část blízkého východu (pokud by se jim časem povedlo svrhnout ropné despocie zálivu). Ale i to je velmi předčasné – mimochodem pokud je USA úspěšně rozbombardují, z těch mincí by se mohl stát vyhledávaný sběratelský artefakt. Netuší někdo, kde je koupit a nestat se při tom cílem dronového útoku? 🙂

  29. marwin napsal:

    No,nejsem ekonom,ale státní dluhopis koupený CB je aktivum,jako každé jiné.Tudíž musí být řádně spalcen v termínu.
    Ne li-jde o státní bankrot…
    (Jak dlouho se to dá natahovat emisí nových bondů,když hrozí zvyšování úvěrových sazeb…?) I FED výkup bondů – přes tvrzení,že už to vlastně nejde-zrušil…:)
    Nejde o to,jestli je výkup některých dluhopisů fér,či nikoliv,to přece řeší jejich rozdílné úročení dané trhem.Jde o to,zda budou řádně daným státem evropské centrální bance v termínu splaceny…? A toho se asi Němci- po řeckém a kyperském antré -bojí.
    Nebo je to jinak…?:)

  30. Jan Altman napsal:

    Dluhopis koupený CB je aktivum….podle dnešních zákonů a účetních pravidel.
    Ale reálně: pokud CB bude teoreticky vlastnit celý státní dluh, tak stát nic reálně nedluží. I pokud CB státu dluh (nebo alespoň úroky) neodpustí, tak je státu jako zisk může vracet. CB získá 100mld na úrocích a tento zisk přejde do státního rozpočtu.
    Jelikož věřitel i dlužník jsou reálně tou samou entitou (pouze formálně ne), tak se cesta lehce najde. Nad státem již žádná entita, která by to mohla napadnout/zakázat, zkrátka není. A Němci se bojí, že budou jih dotovat a je jim logicky celkem jedno, jak k tomu dojde:
    A) Tak, tak se již nedávno stalo – 70% odpuštění Řeckého dluhu, pokd by jeho vlastníkem byla ECB, je prostě dar Němců Řekům
    B) Tak jak píšu já: ECB nakoupí a sama odpustí – vždyť A a B je přeci úplně to samé.

    Ale v případě zemí, které mají svou měnu (USA, JP, ČR, GB, …) zde žádná „německá“ opozice nebude. CB dluhy skoupí a pak dojde k haircutu. Tak jako se již stalo v případě Řecka. Akorát že zde nebude žádný organizovaný Němec, který by protestoval a dělal obstrukce – postižení (např. střádalové) zde nebudou žádnou organizovanou silou a tak to projde poměrně hladce. Na několika nezávislých webech s mizivou navštěvovaností se bude psát o krádeži za bílého dne (jako bychom jich prostřednictvím daní nezažívali denně několik) a tím to skončí.

  31. woxow napsal:

    Já taky nejsem ekonom, ale je tu pár ale. Skupovat dluhopisy zemí jejichž vlády se dále zadlužují, ikdyž to inflační růst HDP zkresluje asi nikam nevede. Navíc jsem někde četl, že hodnota dluhopisu velmi rychle klesá když se zvyšuje jeho úroková sazba. Zatím všechny země musí držet dluhopisy nepzadluženější ekonomiky jako „dobré gesto“ pro mezinádorná obchod stejně tak jako držet devizové rezervy v mezinárdní měně, která silně devalvuje a to se obchodníkům nelíbí, když dostanou zaplaceno o 20-30% méně během půl roku ikdyž nomnálně je to stejné. A při turbulencích se velmi těžko budou uzavírat kontrakty v něčem jiném než v ekvivalentu měny, která nepatří žádné vládě. Z tho pohledu jsou Němci, Francouzi Italové i Řekové velmi dobře připraveni protože mají cca 80% rezerv ve zlatě vůči svému oběživu. FED sice nekupuje, ale má bíle koně jako např. Británii pro nákup a taky vojenskou moc aby si v zahraničí vynutil kontrakty vypořádáné v dolarech. Podle posledních zpráv i Merkelová obrací a chce velmi ryhle podepsat TTIP.

  32. marwin napsal:

    Je zjevné,že zlato bude hýbat světem i nadále…:)

    https://finmag.penize.cz/ekonomika/292843-referendum-zachrante-svycarske-zlato!

Přidat komentář