Zajímavé komentáře čtenářů z uplynulého týdne

Toto je subjektivní výběr nejzajímavějších komentářů napsaných komentáři.. Na koho nedojde řada teď, může být vybrán příště.

 

VoDo: Ne každý den se vytvoří něco co zaměstná milióny dělníků. Tyto startupy tvoří, tvoří produkty či služby po kterých je poptávka, nové technologie atd… Který pak zaměstnává ty dělníky, ale nejdřív je třeba produkt vymyslet, zaplatit vývoj (zde pomáhá QE) pak vytvořit první kusy a pak když to uspěje tak to jde masivně do prodeje. Příklad třeba Misfit, a mnohé další. Mimochodem nejnovější statistika mluví o tom že se po několika desetiletích opět vrací výroba do USA, neslyšel jsem to už někde? Konkrétně 600,000 factory jobs za poslední 4 roky. Někdo namítne že je stále ještě desítky miliónů nezaměstnaných.

 

Libri: Také v moderní poválečné historii byla deflace ve vyspělých ekonomikách (měřená poklesem více flexibilního indexu cen výrobců) provázena nadprůměrným výkonem ekonomiky a akcií , z hlediska poválečné historie je japonská zkušenost s deflací spíše anomálií než pravidlem. Velmi rychle rostoucí čínská ekonomika v posledních letech provázená poklesem cen také k obavám z deflace nepřispívá. A japonská ekonomika v roce 1996 vzrostla zhruba o 5 % při klesajících cenách.

Klíčem k pochopení deflace není podle mého názoru rozdělení deflace na dobrou a špatnou, ale pochopení následující otázky: Proč ceny spotřebitelů klesaly tak často v 19. století, i v době předcházející a doprovázející Velkou depresi, ale po druhé polovině 50. let již jen velmi zřídka?
První částí odpovědi na tuto otázku je zlatý standard, který, jak ukazuje historická evidence, s výjimkou válečných období umožňoval zohlednit růst produktivity v rámci průmyslové revoluce v cenách. Zlatý standard vysvětluje trend mírného dlouhodobého poklesu cen, ale sám o sobě nevysvětluje na dnešní dobu neuvěřitelné meziroční kolísání spotřebitelských cen (např. někdy -5 ale i -10 % ročně). Vysvětlením je, že se spotřebitelské ceny zhruba do druhé poloviny 50. let pohybovaly (ať již z jakýchkoliv důvodů) mnohem těsněji s cenami komodit či surovin, jejichž cena je často stanovena na organizovaných likvidních burzách a pohybuje se s ekonomickým cyklem. V poválečném období se ceny těchto komodit pohybovaly s cenou zlata (od 70. let) a ekonomickým cyklem, ale ceny spotřebitelů a do značné míry i výrobců, je již na rozdíl od předchozího období neprovázejí tak těsně – zejména směrem dolů. Klesající spotřebitelské ceny v období Velké deprese jednoduše následovaly ceny komodit, které klesaly v důsledku padající produkce.

Deflace (nikoliv ve smyslu trendu, ale ve smyslu nadprůměrných meziročních změn cenové hladiny) NEBYLA PŘÍČINOU, ale SYMPTOMEM ekonomických problémů. V poválečném období a zejména od 70. let, kdy se deflace projevovala periodicky v poklesu flexibilnějších cen výrobců, byla provázena a následována nadprůměrným výkonem nejen dluhopisů ale i akcií. Proč? Protože byla důsledkem silné měny, která s sebou přináší dezinflaci, více zahraničního kapitálu a nižší úrokové sazby.

Vysvětlení toho, proč z vyspělých zemích zrovna Japonsko zažívá nejen nízkou inflaci, ale v některých letech i deflaci, leží mimo rámec krátkého článku. Nicméně pokládat deflaci za ekonomický problém, který je nutno řešit tištěním peněz a depreciací jenu by bylo ignorováním historie. Ta ukazuje, že deflace je pozitivní jak pro ekonomický růst, tak pro finanční aktiva. Japonsko ani Velká deprese tuto skutečnost při důkladné analýze nezpochybňují, pouze ilustrují, že deflace není pro prosperitu podmínkou dostačující.

Ekonomové, kteří při vysvětlování problémů Japonska (a podobně i Německa) poukazují na institucionální potíže, špatnou kondici bank a chaotické chování japonských politiků postižených syndromem “proboha dělejte něco”, jako například světový expert na podnikovou ekonomiku Michael Porter z Harvardské univerzity, nabízejí mnohem lepší diagnózu i návrh na léčbu problémů Japonska, než nesofistikované obviňování deflace.

 

Koudak: Zavedení zlatého standardu brání, podle mého názoru, ještě jedna věc, a to objem peněz v ekonomice. Osobně nevidím jediný důvod, proč by chtěl někdo pomocí hard assets krýt OTC deriváty a podobné věci, za nimiž je jen minimum hodnot a jejich objem je v podstatě neomezený, daný pouze spekulativní poptávkou, živenou fiat měnou. Osobně si myslím, že pokud bude někdy znovuzaveden zlatý standard, bude to po kruté měnové reformě, která škrtne ze světové ekonomiky tak 3-4 nuly.

Jako podstatně nejpravděpodobnější vidím přechod k výše zmíněnému systému bezhotovostních peněz, které budou perfektně kontrolovatelné a náklady na jejich emisi budou minimální (možná se dokonce dočkáme i přechodu z cílování inflace na cílování nominálního růstu HDP, aby byl udržen kýžený wealth effect).

 

Plukin: penize jsou od toho aby se tocily, a kdyz mas deflaci, tak nemas duvod kupovat, ono to pocka..ale pak firmam klesaji zisky, nebude firma propoustet? Nesnizi to prijmy obcanu? Nebudes pak o to vice cekat na vyhodnejsi nakup? A to zase snizi zisky firem..Atd furt dolu..Kde je potom konec?

 

Jan Altman (reakce na Plukin): Lidi inflaci nepotřebují. V elektronice jim evidentně nevadí. Taky se koukám, jak hodnota mého televizoru klesá. A nijak to neovlivní moje rozhodnutí koupit si příště další. Po velkou část historie lidi žili s deflačními komoditními penězi a nijak zvlášť si nestěžovali. Bez kvalitní měny např. není reálné našetřit si na penzi.

 

Zavacky: Rozhodnutie ECB je logické a zákonité. Nemá inú dlhodobú možnosť. Ak aj krátkodobo utiahne monetárnu politiku, nevyhnutne sa bude musieť vrátiť k uvoľneniu. Celý proces tak musí pokračovať až do chvíle, keď finančný systém začne mimoriadne devastovať všetky oficiálne ekonomické väzby a meniť svoje obvyklé efekty. Oprávnene sa môžeme domnievať, že ani vojny nám nebudú cudzie.

 

DEERRICK: koukali jste dnes na indexy?Vystřelily vzhůru.Tohle už není o ekonomice,ale o nalévání peněz do ekonomiky.Položte si otázku,co budou dělat akcie a jiná aktiva,až se nalévání zastaví?Polezou nahoru?To asi ne,podle mne padnou a pěkně z velké výšky.Anebo další možnost,bude se tisknout stále víc a víc.Pak to ale nemůže skončit jinak,než že zlato vystřelí na měsíc a fiat měny padnou.To prostě logicky nemůže takhle fungovat.

 

Jan Dvořák: Hyperinflace a inflace jsou dva rozdílné jevy, neliší se pouze hodnotou.

Inflace nastává primárně při přehřátí ekonomiky. Ceny práce, zboží i služeb rostou relativně rychle. Ve většině případů jde o poptávkou taženou inflaci, nabídkově tlačená inflace není tak častá, dochází k ní při poklesu nabídky (např. neúrodě). Tento typ inflace není tak hrozný, s tím se dá žít.

Hyperinflace není jenom vysoká míra inflace, za což bývá často označována. Hyperinflace znamená ztrátu důvěry v měnu. V první fázi jde o pádící inflaci, kdy ceny rostou o 10-20%, lidé pomalu ztrácí důvěru (ala konec 80., let v USA). V případě že centrální banka včas nezasáhne, dosáhne rozvoj inflace kritické hranice. Následně se hyperinflace rozjede na plné obrátky. Ceny raketově rostou, protože se lidé snaží zbavit peněz za každou cenu. Nevěří jim, stejně jako měně nevěří ani mezinárodní trhy. Měna jde je dnu, resp. se s ní tapetují toalety.

 

VoDo: Ne, vy oba nejste schopni rozlišit tyto dvě skutečnosti:
1. Přístup k situaci z pohledu investora/spekulanta
2. Názor na situaci jako celku

ad 1. Bull trh na akciích je a bude tak dlouho dokud nebude bear trh, je docela možný že za rok budou trhy na dvojnásobných hodnotách, zlato je v bear a možná bude za rok na $400
ad 2. Až nastane bear trh na akciích tak se změní hodně věcí a to i fundamentálních a nebude to pěkné

ad 1. Po druhé: mě jako člověka který JE na trhu až tak nezajímá proč to není jinde
ad 2. Po druhé: až nastane kdyby a až tak budu zainvedtovaný potřebným směrem

Komentáře
  1. DEERRICK napsal:

    mám od 3.6.2014 otevřené opce short call na plyn:

    7 kontraktů s premií 750 USD na 1 kontrakt

    ON/N14C4.75:xcme 4,750 04-6-2014 25-6-2014 Prodáno Call 7 0,075 0,038 -2 660 2 485 USD 2 485 49,33

    1 kontrakt s premií 1000 USD na 1 kontrakt od 5.6.

    ON/N14C4.75:xcme 4,750 06-6-2014 25-6-2014 Prodáno Call 1 0,100 0,039 -390 595 USD 595 61,00

    Dnes 10.6. jsou v zisku 3010 USD.

    ropu stále držím,ale leze nahoru potvůrka jedna.

    Light Sweet Crude Oil – jul 2014 105,50 17-6-2014 Krátká pozice Call 3 0,97 0,44 -1 320 1 545 USD 1 545 54,64

    co kdo koupil či prodal,nechť to sem napíše.Ať to můžu zkouknout a případně koupit či prodat taky.

  2. Libri napsal:

    – mám nakoupené akcie VIV (viz můj investiční tip), zatím jsem vstoupil s polovinou plánované pozice (a je to taková lepší nula plus malá dividenda), ale začíná fotbal, tak uvidíme, telefonovat se bude.
    – jinak na all time high moc o longu v akciích neuvažuji a shorty považuji za hodně risky
    – minulý měsíc jsem nakoupil spread /HEG5-/HEZ4 (lean hogs) za -4,5. nyní je trochu v mínusu, ale očekávám sezónní pohyb až někde k -1,7.
    – dnes jsem nakoupil spread /SBV4-/SBN5 (cukr) za -1,05

  3. DEERRICK napsal:

    konečně někdo napsal,co koupil.

    ten lean hogs jsi koupil asi tak:

    HEZ4 – HEG5.a je to plus 4,5.A čekáš,že to padne na plus 1,7,čili rozdíl se zmenší.Se ptám,abych se v tom vyznal a případně to taky koupil či prodal.Já spready neochoduji,ale už se v nich vrtám.

    Ti poradím k akciím VIV.

    Pokud máš opce,tak vypiš short call opce,dostaneš premii,a máš k dividendě další dividendu.Pokud máš totiž akcie,máš podklad,a nic horšího,než že budeš přiřazen a o akcie přijdeš,se ti stát nemůže.A když opce expirují a nedostanou se ke striku,tak ti celá premie zůstane a můžeš je vypsat znovu.A stejně tak je můžeš kupovat přes short put opce za cenu,kterou ty chceš,pokud v době expirace opce klesne cena pod cenu tvého striku – to je cena,za kterou máš o akcie zájem a kupoval bys je bez pomocí opce.

    https://www.google.com/finance/option_chain?q=NYSE%3AVIV&ei=WUqXU-ChFPK5wAOe_YG4DA

  4. DEERRICK napsal:

    příklad:

    máš koupené akcie VIV za 20.Vypíšeš short call opce na cenu 22,50,expirace 16.8.2014,vezmeš premii 0,29 USD za akcii a při přiřazení přiješ o akcie.Vyděláš 0,29 USD a rozdíl mezi 20 a 22,50.Takže čistý zisk 2,79 z akcie.Když třeba akcie stoupne na 22 k 16.8.2014,zbude ti premie 0,29 a akcie.Tak znovu vypíšeš se stejným nebo s vyšším strikem a máš premii a čekáš.A tak máš každé třeba 2 měsíce z akcie dividendu třeba 0,29 USD.Je to bezrizikové a navyšuješ zisky z akcie pro třeba případný pokles pod cenu 20 USD.

    Snad to pochopíš.

    ceny opcí jsem vzal tady,takže to není vycucané z prstu.

    https://www.google.com/finance/option_chain?q=NYSE%3AVIV&ei=WUqXU-ChFPK5wAOe_YG4DA

  5. Libri napsal:

    NN, ten spread jsem koupil přesně jak jsem napsal, proto je tam mínus. kdybych ho shortoval (taky by to šlo tak jak to píšeš), tak bych měl při více otevřených pozicích chaos. takhle jedu všechny spready ve směru long a nemusím přemýšlet zda jde pozice se mnou nebo proti, a jelikož je lepší do pozice vstupovat i vystupovat (až na vyjímky) limitem, nemůžu se splést ani v příkazech. o těch opcích jsi mi tady psal už pod tím článkem. já bych je rád začal, trochu jsem o nich již začal číst, takže teoreticky jim rozumím, ale neumím prakticky zjišťovat ceny prémia, jak si spočítat risk (a nepiš mi prosím, že o risku není třeba přemýšlet 🙂 ), jak zadat obchod do platformy a tak. prostě bych ani neuměl otevřít pozici a to už nemluvím o tom, že bych pořádně nevěděl o kolik peněz hraju.

  6. David napsal:

    “ DEERRICK napsal:
    10.6.2014 v 19:42

    příklad:

    máš koupené akcie VIV za 20.Vypíšeš short call opce na cenu 22,50,expirace 16.8.2014,vezmeš premii 0,29 USD za akcii a při přiřazení přiješ o akcie.Vyděláš 0,29 USD a rozdíl mezi 20 a 22,50.Takže čistý zisk 2,79 z akcie.Když třeba akcie stoupne na 22 k 16.8.2014,zbude ti premie 0,29 a akcie.Tak znovu vypíšeš se stejným nebo s vyšším strikem a máš premii a čekáš.A tak máš každé třeba 2 měsíce z akcie dividendu třeba 0,29 USD.Je to bezrizikové a navyšuješ zisky z akcie pro třeba případný pokles pod cenu 20 USD.

    Snad to pochopíš.“

    Mohl bys mi doporučit k těm opcím nějakou literaturu nebo odkaz, kde jsou opce vysvětleny od základů?

  7. DEERRICK napsal:

    Libri:

    pokud máš nakoupený podklad,risk nepočítáš.Máš krytou pozici nakoupenými akciemi.Mluvím o short callu na VIV /ne o naked short callu/.Jediná nevýhoda je,že akcie třeba vystřelí na 30,ale ty jsi povinen při short callu dodat za 22,50.Kdybys ale neměl podklad – nakoupené akcie,pak proděláš hodně.Např. 30 – 22,50,zůstane ti premie,ale dodáváš akcie,které koupíš na trhu za 30 za 22,50.Radím ti tedy jen otevřít short call krytý akciemi.Nekrytý akciemi je rizikový.To pak riskuješ víc.Ale přes opce se to dá vychytat,když víš,jak na to.

    Literatura:

    https://www.literis.cz/kniha/ziskove-strategie-pro-opce-a-komodity-joe-ross/

    ta kniha je velmi dobrá.Je zaměřená na výpisy opcí.Velcí hráči potřebují,aby ostatní nakupovali opce.Je zajímají výpisy.Tam je totiž ten zisk.Já nakupovat opce neumím,resp. umím,ale vždy to projedu,resp. buď netrefím směr nebo uplyne doba a opce skončí jeko bezcenná.Jsem 2 x nebo 3 x provedl nákup a zaplacenou premii mi sežral čas.Vypsané opce počítám v 1000 a více.

    knih je více.

    https://okknihy.sk/opcie/35-opce-chytry-nastroj-akcioveho-investora.html – opce + akcie – pro Libriho tam popisuje krytý výpis short call a naked short call.

    https://cs.wikipedia.org/wiki/Opce_(finance)

  8. DEERRICK napsal:

    Dobrý je taky finančník – opce – nick Dagobert

    https://www.financnik.cz/forum/read.php?17,2548,page=50

    to chce pročíst a přemýšlet nad tím.

  9. DEERRICK napsal:

    Libri

    koupíš HEG5

    prodáš HEZ4

    čili 90,875 – 95,4 je – 4,525.

    Já mám v platformě přímo ten spread.Jen si vyberu komoditu.Zadám pokyn,navolím body,případně i zisk či stop loss,trailing a je to.Já taky vypisuji spíš opce limitem /na komodity/,na měny to platforma neumí,to je škoda,když je velký pohyb,tak to nejde zachytit.

    HEZ4-G5 – Lean Hogs Spreads Dec-14 Feb-15 – to jsem vzal z platformy.

  10. Libri napsal:

    Derrick: jj, zadáš combo kdy HEG5 je longová noha , a HEZ4 shortová. pak toto combo nakupuješ. kdybys chtěl dodržet terminologii tak jak jsi psal poprvé, musel bys zadat combo jako long HEZ4 a short HEG5 ale pak bys musel toto combo shortovat , abys využil předpokládaného sezónního pohybu.(ale plynou z toho komplikace jak jsem psal)
    Rose mám doma a hned jsem se pustil do studia (nechával jsem si ho na potom, až zvládnu jeho knihy o daytradingu a spreadech). některé věci mi budou do hlavy lézt pomaleji, ale to se poddá časem a drilem 🙂
    už tak mě ale první kapitoly nadchly. nejvíc se mi líbí, jak v jednom odstavci odboural mou zažitou představu, že vypisování opcí je rizikové a jistější je opce nakupovat.
    pak jsem ještě dohledal pár studijních materiálů na netu, ale většina se odehrává na teoretickém popisu opcí a vysvětlení názvosloví. a ty na finančníkovi taky něco píšeš?

  11. DEERRICK napsal:

    ne,mne to tam nebaví.Tam to cenzurují,příspěvky se neobjeví hned,ale třeba druhý den,něco mají blokované jen pro absolventy jejich kurzů.Tak to jen čtu.

    spread,a zadáváš to postupně nebo najednou?

    Něco se ti může zobchodovat dřív a druhá noha se ti nemusí s ohledem na zadanou cenu vůbec otevřít a čekat může znamenat,že podklad ujede na opačnou stranu a je hned velké minus. a navíc mne to ukazuje že

    short HEZ4

    long HEG5

    chce margin 4200 USD

    long HEZ4

    short HEG5

    jen 630 USD

    máš to taky tak?

  12. DEERRICK napsal:

    si zkus demo na opce a kupuj je.Ti říkám,že peníze projedeš během chvíle.Ti prodávají čas.Je to klasická pojišťovna.Ty taky prodávají pojistky a čas.A prodělávají?asi moc ne.Jinak by stále nepištěly,že lidi se nepojišťují.Si toho všimni.České pojišťovny stále melou,že zde lidi jsou podpojištěný s ohledem na západní krajiny.

  13. Libri napsal:

    nevím co máš za platformu. já jedu přes TWS od IB. a když si zadám combo, tak už s ním jenom obchoduji úplně stejně jako s jednotlivým futures. a marginy na jednotlivé komodity jsou vždy větší než na spread – protože ty dvě nohy se navzájem hedgují a nehrozí tam velké nečekané pohyby (pokud se teda neobchoduje spread meziburzovní, nebo mezikomoditní, kdy hrozí že jeden kontrakt může ulítnout limitním pohybem a druhý na nečekanou událost nezareaguje).

  14. DEERRICK napsal:

    jsem koukal na IB.Tam máš opce na Telefonicu Brasil.To už máš mít vypsané call opce.1 opce je 100 kusů akcii.Tak si vyděl počet akcii 100 a tolik můžeš vypsat krytých opcí.Jdi spát.

  15. DEERRICK napsal:

    No vypadá,je tam podle mne trojité dno.Pokud chceš koupit akcie GGB,tak bych vypsal short put opci,strike 6,vzal premii 0,3 až 0,4,expirace 20.září,pokud bude cena pod 6,koupíš je,ale cenu budeš mít 6 – 0,3 /nebo 0,4/,čili 5,7.Pak můžeš třeba vypsat short call opci za 6 nebo 7,expirace zase za 2 měsíce a opět ti spadne do klína nějaká premie 0,3.Pokud to tam nedoleze,tak to zopakuješ.Když dáš 7,vyděláš ještě rozdíl mezi 6 a 7.Pokud chceš koupit akcie GGB,tak nic neriskuješ,protože kdybys je koupil bez opce,tak je taky budeš mít a taky můžou spadnout na 0.

Přidat komentář