Funguje klasická fundamentální analýza akcií?

Odkaz na tento článek měl původně být zahrnut v zítřejších Článcích týdne. Vzhledem k závažnosti jsem se rozhodl zpracovat jeho stručný výtah v češtině. Zde je.

Steve Eisman, jedna z investičních hvězd zavírá svůj hedge fond. Podle jeho názoru nelze dělat investiční rozhodnutí o nákupu či prodeji akcií jednotlivých společností pouze na základě jejich „čisté“ fundamentální analýzy. Tento názor vyjádřil v květnovém reportu pro americkou komisi pro cenné papíry (SEC).

Nyní se za základní kroky ještě před fundamentální analýzou konkrétní společnosti považuje analýza zdraví finančního systému.

Jinými slovy, pokud chcete nakupovat cenné papíry, musíte se přizpůsobit situaci a být připraven v případě potřeby rychle reagovat.

Pokud jste optimisté (býci), vidíte sklenici z poloviny plnou. Akcie se vám mohou zdát zajímavě oceněné, trh není předražený, ceny akciových indexů jsou blízko historických maxim. S minimálními výnosy dluhopisů vám zbývají jen akcie, nic jiného. Obraz je optimistický.

Pokud hlavně hlídáte rizika, vidíte sklenici z poloviny prázdnou. Rizik vidíte celou řadu. Politika nulových úrokových sazeb zkresluje realitu a nikdo nemá zkušenosti s tím, jak takováto politika skonči. Pokud výnosy firem táhnou tištěné peníze, pak za takové zisky jste ochotni platit menší násobky, nežli dříve. Schillerovo P/E je na 25, tedy velmi vysoké. Obraz je pesimistický.

Je na každém, jaký pohled si zvolí.

Celé to jednou skončí. Někdy a nějak. Uvidíme.

P.S.

Moje pozice je jasná. Rád uvítám i články optimistů.