Bernake nepřekvapil, některé aktiva mimo dluhopisy však ano

O tom, že dojde ke zvýšené volatilitě vlivem možného plánovaného omezování (tapering) QE, po zasedání FOMC jsme již psali. A tak investoři byli na tuto do jisté míry připraveni. Ne tak na rozsah, jakého trhu aktiv se toto bude týkat. V podstatě během proslovu prezidenta Fedu Bena S. Bernakeho a následně i po něm, začal doslova masivní výprodej na většině aktiv a jediným útočištěm se stala hotovost a americký dolar. I když koncem týdne měla tendenci některá aktiva toto možná přemrštěné rozprodávání korigovat, tak ne tak vládní dluhopisy, což jen potvrzuje, čeho se toto snižování vpouštění likvidity do trhu hlavně týká. A tak se zdá, že se nacházíme na klíčovém historickém mezníku valuace dluhu a zastavení a nebo také možná na počátku případného dlouhodobého klesajícího trendu ceny vládního dluhu, a to nejen v USA! Podívejme se na vývoj ceny kontinuálního kontraktu 30-ti letého amerického vládního dluhopisu zde na burze v Chicagu od počátku tohoto století (klikněte na obr. pro zvětšení):

V poslední době nakupuje Fed měsíčně 45 mld. USD vládního dluhu a 40 mld. USD hypotečních dluhopisů. Po zasedání banky, se procento ekonomů v otázce predikce započetí omezování těchto obrovských nákupů již od září, zvýšilo z 27% na 44% (Bloomberg). Současný odhad činí omezení na 65 mld. USD, tj. o 20 mld. USD méně než nyní, počínaje rozhodnutím po setkání banky v září 17-18-tého 2013. Bude Fed zvyšovat svoji základní krátkodobou úrokovou míru, která by alespoň pomohla ke zhodnocení hotovosti těm, kteří se do ni v panice uchýlili? Tady rozhodně ne a sazba bude kolem 0% až do doby, než nezaměstnanost neklesne pod 6,5% ( současně v květnu 7,6%, historický průměr kolem 5,8%) a inflační výhled nepřekročí 2,5% (1,4% nyní meziročně v květnu). Takže prostředky nejen ty „pod polštářem“, ale i ty na bank. účtech v podstatě budou dále reálně ztrácet na hodnotě.

Samozřejmě, nejen v Evropě jsou malí investoři „masírování mainstream médii“, že dluhopisy představují bezpečný přístav za nejisté situace. Taktéž je to zde v USA. A tak se není čemu divit, že v r. 2012 investoří vložili do dluhopisových fondů 257,8 mld. USD a v tomto roce k tomu přidali dalších 102,8 mld. USD od počátku ledna! To v porovnání s r. 2008, kdy to bylo jen 33 mld. USD. Jen aby teď byly svědky výprodeje těchto aktiv, který může pokračovat po omezení nákupů centrální bankou kdoví jak dlouho. Sám Bill Gross,  který je považován za dluhopisového krále a je manažerem největšího světového dluhopisového fondu PIMCO Total return fund před pár dny nakonec přiznal a napsal: „The secular 30-yr bull market in bonds likely ended 4/29/2013.“ Tj. 30 let závratného růstu cen dluhopisů pravděpodobně skončilo koncem dubna tohoto roku. Grossův fond je od konce dubna minus 3,25%. Benchmark index celkového obligačního trhu v USA Barclays Aggregate Index je za stejné období dole 2,58%. Mj. Na Grossovi bylo po zasedání Fedu a po konferenci Bernakeho v televizním vystoupení znát, že se necítí tak jak ho známe obvykle.

Jen tak pro zajímavost, samoregulační orgán FINRA amerických brokerských domů, vydal před pár dny varování, aby si jednak investoří byli vědomi obrovských rizik, které zvyšování zvláště dlouhodobých úroků pro dluhopisy znamená (růst úroků a inflace způsobují, jako z jedny nejdůležitějších faktorů, pokles ceny obligací) a dále navíc požádal brokerské domy, aby investory na tyto rizika náležitě upozornili.

Technicky cena 10-ti létého nejbližšího kontraktu na americký vládní dluhopis T-Note na burze v Chicagu (Globex systém CME Group) zakončila týden pod úrovní supportu 126-04 na 126-03,5. Trh se zdá být krátkodobě přeprodán, tj. bude zajímavé sledovat do jaké míry se prolomený support stane silnou rezistencí.  Závěrem se pojďme podívat na zmíněný kontrakt a také jeho komoditní spread vůči kontraktu na německý 10-ti letý vládní Bund (FGBL na burze Eurex ve Frankfurtu). Zde se spread dostal pod svoji průměrnou hodnotu za poslední měsíce a může naznačovat relativně více přeprodaný americký vládní dluh nebo také, že se výprodej na německém vládním dluhu ještě neprojevil v takové míře jako na americké straně. Klikněte na obrázek pro zvětšení:

Komentáře
  1. VoDo napsal:

    od pocatku desetileti ne stoleti 🙂 a ano, vcera potvrzen trend dolu, tudiz vynos nahoru

  2. Oracle napsal:

    VoDo sme predsa v 13. roku 21. storočia.

  3. VoDo napsal:

    nojo 🙂

  4. Sid napsal:

    Jsme ve 14. roku 21. století.

  5. Oracle napsal:

    Rok 2000 patrí do 20. storočia, lebo 1 prnl. a 1 nl.

  6. Sid napsal:

    To je ale pěkná kravina, která popírá logiku matematické řady.

  7. František Sousedík napsal:

    Sid: Pěkně prosím o vysvětlení logiky matematické řady ve Vašem pojetí.

  8. Oracle napsal:

    Páni hovoríme predsa o rokoch, rok 0 nemôže byť (čisto z pohľadu rátania občianskeho letopočtu), lebo 0 je začiatočný bod a ten z definície roku nemôže mať rozmer.

  9. fellow napsal:

    Oracle má pravdu:)

    20. století už ve svém názvu má 20×100=2000. Rok ale není jeden okamžík, trvá určitou dobu, a aby mohl být započítán, musí proběhnout celý.
    Rok 2000 je tedy posledním rokem dvoutisícové řady:

    1. rok |————|
    2. rok |————|

    1999. rok |————|
    2000. rok |————|

    Dva tisíce let musí trvat celých 2000 let, proto musíme počkat do 31.12.2000, aby ten poslední, dvoutisící rok, mohl být započítán jako proběhlý.

    Až pak (1.1.2001) začíná další století/tisícíletí.

  10. Sid napsal:

    pro František Sousedík:
    Číselná řada začíná nulou. Druhá desítka začíná číslem 10. Třetí tisícovka začíná číslem 2000.
    Myslel jsem, že matematiku ze základní školy není třeba diskutovat.

    pro Oracle a fellow:
    Já si naopak myslím, že rok nula musel být.
    Když se narodí dítě, a prožívá svůj první rok života, tak jsou mu např.2 měsíce, 5 dní, 4 hodiny atd., ale taky zároveň NULA let. NULA let je mu celý jeden rok.
    Jak známo, náš letopočet je počítán od narození Ježíše Krista. Pokud se tedy Ježíš narodil jako normální dítě, tak si jistě i on prožil svůj rok NULA.
    To, že se vlastně neví přesný datum narození JK ponechme stranou. Navíc aktuální letopočet byl zaveden až nějakých 500 let po životě Ježíše, takže není vůbec žádný důvod proti tomu stanovit přesný počátek, tedy rok NULA. Povídačky o „občanském letopočtu“ považuji za církevní blud přesně podle hesla proč dělat věci jednoduše, když to jde složitě. Církev vůbec vyslala do světa spoustu omylů, a tohle je další z nich, na kterých slepě trvala ještě dlouho po jejich vyvrácení. Každý nechť si dosadí vlastní blud dle libosti.
    Pro praktický život je tohle samozřejmě nepodstatná banalita. Omlouvám se za offtopic.

    Články pana Lembáka se mi líbí a rád je čtu.

  11. Martin Lembák napsal:

    to Sid: diky moc! Jinak 1 stoleti 3. milenia zacalo, tj. 21. stoleti zacalo 1.1.2001 (podle Gregorianskeho kalendare, ruzne jine kal. to vsak maji jinak): https://www.timeanddate.com/counters/mil2000.html

  12. František Sousedík napsal:

    Sid: Velmi děkuji za vysvětlení Vaší logiky matematické řady. Nevzpomínám si, že by to takto učili na základní škole. Ovšem je pravdou, že si vůbec na mnoho ze základní školy nevzpomínám. Abych pravdu řekl, z matematiky, jen na jednu jedinou jedničku. 🙂
    Já bych, ale, naopak řekl, že diskutovat bude asi vhodné, když jedna část lidí se domnívá, že tisíciletí začíná jindy než jiná část lidí.
    Proto se zeptám:
    Kdy tedy začal můj první rok života? Nejdříve byl rok nula a po uplynutí jednoho roku začal první rok?
    Kdy tedy skončil můj první rok? Po uplynutí prvního roku, tedy až po uplynutí 2 x 365 dnů?

    Prosím ostatní, aby nechali Sida, aby mi vysvětlil tuto, zdá se, velmi složitou problematiku. Děkuji.

  13. VoDo napsal:

    První kolo závodu se jede když na tabuli svítí nula, druhý kolo se jede když svítí jedna, atd.

  14. Sid napsal:

    Pro František Sousedík:
    Matematika je exaktní věda a to, že nechápete její základy je jenom Váš problém.
    Ptáte se mne na to co jsem už výše popsal.
    Kolik je dítěti let když se narodí?
    Kolik je dítěti let za dva měsíce po narození? A kolik je dítěti let po 365 dnech?
    To byste mohl vyřešit.
    Jak počítáte svůj vlastní letopočet, tedy věk. Začínáte od nuly a nebo od čísla 1?
    Pokud byste dokázal připustit, že se věk počítá od nuly, pak dojdete k logickému závěru, že z letopočtu, který je počítán od narození Ježíše uběhlo celých 2013 let a nyní běží 2014-tý rok.

  15. Oracle napsal:

    Keď niekto má v občianskom preukaze napísané napr. 7.7.1977 tak to znamená že sa narodil 7. deň 7. mesiaca 1977. vtedy prebiehajúceho roku, alebo analogicky 24.6.2013 je 24. deň 6. mesiaca 2013. roku, či analogicky platí 7.7.1 nl. lebo 7. deň 7. mesiaca 1. vtedy prebiehajúceho roku nášho letopočtu ergo žiadny rok 0 nebol.

    Čo sa týka pretekárskych súťaží, tam sa ráta koľko okruhov 1. jazdec absolvoval.

  16. Sid napsal:

    Oracle:
    Zamyslete se nad tím více. Argument, že rok nula nebyl, protože máte v občance hezké datum je přeci zřejmý nesmysl.
    Představte si, že jste se narodil ve stejný okamžik jako Ježíš. Jak by vypadala vaše občanka, respektive jak byste vnímal ty data od narození?
    Začal byste tedy počítat 1 nebo nulou? Pokud 1 znamená to, že jste rok starý, umíte chodit, máte zuby a snídáte buřty s křenem 🙂

  17. VoDo napsal:

    Korejci maji rok nula, pocitaji zacatek zivota od poceti ne od narozeni 🙂

  18. Oracle napsal:

    VoDo nielen oni, ale aj Číňania preto novorodený Číňan má 1 rok. 🙂

    Sid ja som nad tým zamyslel, ale mi počítame prebiehajúce roky, preto máme 2013. rok ktorý práve beží a zhodou okolností je to stále len 13. rok 21. storočia.

  19. Sid napsal:

    … škoda, čekal jsem trochu víc. Nepřesvědčil jste mne.

  20. Oracle napsal:

    Sorry Sid, ale keď rátame prebiehajúce roky, tak nemám čo dodať, rok 0 nebol a náš letopočet začína rokom 1 (v ktorom údajne narodil Ježiš), naproti tomu Číňania (a pretekári na pretekoch) rátajú ukončené roky(okruhy), preto novorodený občan kontinentálnej Číny ma 1 rok, pretože oni rátajú od počatia.

    Čo iné chcete počuť?

  21. Kolda napsal:

    Rok nula nebyl. A můžete si vznášet logické a matematgické argumenty jaké chcete, ale všechny budou irelevantní, resp. vhodné tak pro diskusi jak by to mohlo být.

    Ale to, že rok nula nebyl, je prostě „faktík“, čili úzus.

    Někdo to pár století po roku 1 takto stanovil a Sid se s tím bude muset naučit žít. Matematika s tím nemá co dělat. Zkuste najít nějakou historickou událost, která se stala roku 0.

  22. Standa napsal:

    Sid: Rok 2013 není rok dva tisíce třináct, ale rok dvoutisící třináctý. Ještě před 100 lety se to takto důsledně říkalo.

  23. František Sousedík napsal:

    Sid: Vážený pane, pokud jsem výše psal „Pěkně prosím o vysvětlení logiky matematické řady ve Vašem pojetí.“, neměl jsem tím na mysli nic jiného než to, že mne zajímal Váš výklad Vašeho názoru.
    Když se mi narodilo dítě, nikdy jsem neuvažoval v dimenzi „kolik je mu let“. Uvažoval jsem tak, že mu je jedna hodina, jeden den, dva týdny, pět měsíců. Pokud by se mne neznalý věku mého dítěte tehdy zeptal a trval na letech, asi bych mu odpověděl, že ještě nemá rok. Takové sdělení někdy chápeme jako nic, nulu, null nebo prázdnou množinu.
    Obdobně je tomu u dítěte starého dva měsíce. Ale taky bych mohl říci, že má teprve jednu šestinu roku. Po 365 dnech je dítěti jeden rok.
    Svůj věk počítám tak, že je den narození a pak plynuly roky. Po uplynutí jednoho roku ode dne narození jsem byl stár jeden rok.
    Připouštím, že se věk počítá od nuly.
    Veřejně Vám zde dávám svolení k tomu, abyste si o mě myslel, že jsem ten největší debil v celičkém vesmíru.

    Já jsem tedy Vaše otázky zodpověděl. A nyní opět prosím já o zodpovězení těchto otázek:
    Kdy tedy začal můj první rok života? Nejdříve byl rok nula a po uplynutí jednoho roku začal první rok?
    Kdy tedy skončil můj první rok? Po uplynutí prvního roku, tedy až po uplynutí 2 x 365 dnů?
    Může se zdát, že jste to již výše popsal, ale já tam vidím psáno jen o roce nula a já se zde ptám na rok první.
    Já totiž tuto, pro někoho možná hloupou, debatu považuji právě pro investování, a zejména pro základy investování, za velmi důležitou.
    Děkuji předem.

  24. Sid napsal:

    První rok života začíná, v našem pojetí, narozením. První rok života končí po uplynutí 365 dnů. Od tohoto okamžiku je přiřazováno číslo 1 k věku člověka atd. Ale právě, až po uplynutí prvního roku, který musí být dokončen, aby to byl celý rok! To je bez diskuse.
    To co plyne v čase do 365 dne, je první rok, ale v číselném zápise musí začínat nulou tedy rok 0. Je to jako číslo za desetinou čárkou např.: 0,5 ( tedy 0 let a 6 měsíců )
    Jestliže tedy někdo v minulosti sestavil občanský letopočet tak, že začal rokem 1 – prvním, a zároveň prohlašuje, že je to okamžik narození Ježíše Krista, je vlastně stanovený jakoby dopředu. Jinak řečeno Ježíšovo život počíná rokem 1 letopočtu, je to jeho první rok života, ale on sám jej ještě „neprožil“, neuzavřel celý rok, přesto je přiřazena v letopočtu číslice 1.
    Tímto je popřen celý první odstavec, se kterým asi většina bude souhlasit.
    Je to, s nadsázkou řečeno, deficitní letopočet. Protože počítá s rokem, který ještě neuběhl, je vlastně na dluh. Asi ten letopočet sestavovala partička levicových intelektuálů. 🙂 Tím je vlastně velmi moderní.
    Uvědomuji si, že je to taková debata typu co bylo dříve …
    Ale pro zajímavost: astronomická obec sestavila svůj astronomický letopočet, který běží souběžně s občanským se stejnými denními daty a ku podivu obsahuje celý rok 0 a druhé tisíciletí v něm končí datem 31. 12. 1999. To je pro moje chápání daleko stravitelnější. Viz můj odkaz výše.

    Pane Sousedíku Vás nechci v žádném případě hanlivě titulovat, jen se mi nelíbil váš jízlivý tón, proto jsem odpovídal ve stejném duchu.

  25. František Sousedík napsal:

    Sid: Chci si tedy pořádně ujasnit Váš názor na počítání let, věcí apod.
    Když tedy spolu uzavřeme obchod, kdy mi dodáte do Hlučína na náměstí nulu tun zlata, bude tedy na náměstí hromada, o kterou mohu zakopnout nebo tam žádný blyštivý kov nebude?

  26. František Sousedík napsal:

    Sid: A jak to bude pokud se dohodneme na dodání 0,999999 tun?

  27. Sid napsal:

    F. Sousedík:
    To je vtip, nebo opravdu chcete vysvětlovat rozdíl mezi 0 a 0,999999?
    Pokud to myslíte vážně, tak vám vážně radím, neinvestujte!

  28. František Sousedík napsal:

    Sid: Jste zde napsal Vy:
    NULA let je mu celý jeden rok.
    Argument, že rok nula nebyl, protože máte v občance hezké datum je přeci zřejmý nesmysl.
    Ale pro zajímavost: astronomická obec sestavila svůj astronomický letopočet, který běží souběžně s občanským se stejnými denními daty a ku podivu obsahuje celý rok 0 a druhé tisíciletí v něm končí datem 31. 12. 1999. To je pro moje chápání daleko stravitelnější. Z těchto Vašich vět mi nezbylo než si ujasnit Váš názor. Dávám tak nepříjemné otázky, že Vás to stále nutí dělat ze mne ……?
    Vy nechcete říci Váš názor nahlas? Vy se za něj stydíte? Na mne to tak působí.
    Snažím se zjistit zda se podle Vašeho názoru počítají roky, vagony, dny, kola na okruhu či tuny zlata, stejně či nikoli. A zda nula má podle Vašeho názoru rozměr, který někde začíná a končí těsně před jedničkou (těsně před koncem prvního kusu).
    Tuším, že snad jsme k cíli velmi blízko.

  29. František Sousedík napsal:

    Zdá se mi, že Sid mi již neodpoví a na dovolené již není nebo může i tam přispívat :).
    Prosím tedy ostatní, aby mi někdo vysvětlil, jak to vlastně myslí. Kde dělám chybu? Stále mi není jasné, jak to s tím počítáním myslí. Je zde, prosím, někdo, kdo mu rozumí?

  30. Sid napsal:

    Podíváte-li se na digitální hodinky o půlnoci uvidíte na nich čas který je počítán od nuly. Je na nich nula hodin, třeba pár minut a pár vteřin. Ty hodinky měří úplně stejný čas jako letopočet jenom v kratších intervalech. To je naprosto jasná a snad pro každého pochopitelná analogie s letopočtem.
    Ještě jedna věc. Zeptejte se kohokoli na věk. Schválně co vám odpoví? Řekne například, že je jí/jemu/ 29 let nebo, že prožívá 30-tý rok svého života? Protože podle vaší logiky je správně za „b“. Za svoje názory se nestydím, naopak jsem přesvědčený o tom, že si je dokáži obhájit.
    Vaše otázky typu kolik je nula a kolik je 0,9999 považuji za velmi hloupé, proto je tohle můj poslední příspěvek v tomto vlákně.

  31. František Sousedík napsal:

    Sid: „… proto je tohle můj poslední příspěvek v tomto vlákně“.
    Tak to se budu moci vyřádit. 🙂 🙂
    🙁

  32. František Sousedík napsal:

    Sid: „Vaše otázky typu kolik je nula a kolik je 0,9999 považuji za velmi hloupé“.
    Jo, jo, to jsem celý já. Když se snažím dotyčného navést na jinou cestu, musím, žel, v některých případech používat i takovéto otázky.
    Např., když jsem doučoval učně matematiku, ptal jsem se ho kolik je deset krát nula. A hle, opravil si známku na konci prázdnit tak, že nakonec udělal i učňovskou zkoušku.
    Když jsem jindy doučoval děvče osmé třídy musel jsem jí položit snad „nejhloupější“ otázku: „Co je těžší, kilo železa nebo kilo peří?“ A když mi po letech oznamovala, že studuje ekonomku, řekla mi rovněž: „A víte, že jste mi opravdu pomohl. A nejvíce tím, když jste se ptal, co je těžší.“ To byla, panečku, odměna za „nejhloupější“ otázku.
    Možná jí to pomohlo proto, protože nedělala se mnou inteligenční soutěž, nezjišťovala zda jsem největší blbec ve vesmíru apod., jednoduše otevřela svou mysl, zamyslela se.

  33. František Sousedík napsal:

    Sid: „Vaše otázky typu kolik je nula a kolik je 0,9999 považuji za velmi hloupé“.
    Jo, jo, to jsem celý já. Když se snažím dotyčného navést na jinou cestu, musím, žel, v některých případech používat i takovéto otázky.
    Např., když jsem doučoval učně matematiku, ptal jsem se ho kolik je deset krát nula. A hle, opravil si známku na konci prázdnit tak, že nakonec udělal i učňovskou zkoušku.
    Když jsem jindy doučoval děvče osmé třídy musel jsem jí položit snad „nejhloupější“ otázku: „Co je těžší, kilo železa nebo kilo peří?“ A když mi po letech oznamovala, že studuje ekonomku, řekla mi rovněž: „A víte, že jste mi opravdu pomohl. A nejvíce tím, když jste se ptal, co je těžší.“ To byla, panečku, odměna za „nejhloupější“ otázku.
    Možná jí to pomohlo proto, protože nedělala se mnou inteligenční soutěž, nezjišťovala zda jsem největší blbec ve vesmíru apod., jednoduše otevřela svou mysl, zamyslela se.

  34. František Sousedík napsal:

    Sid: „To je ale pěkná kravina, která popírá logiku matematické řady.“
    Nikde jste onu matematickou řadu nenadefinoval.
    Není snad 10,5; 20,5; 30,5; matematickou řadou? Já myslím, že ano.
    Není snad 1; 2; 3; 4; 5; 6; 7; 8; 9; 10; matematickou řadou? Já myslím, že ano.

  35. František Sousedík napsal:

    Sid: „Číselná řada začíná nulou. Druhá desítka začíná číslem 10. Třetí tisícovka začíná číslem 2000.
    Myslel jsem, že matematiku ze základní školy není třeba diskutovat.“
    Zdá se, že je vhodné diskutovat i „matematiku“ z mateřské školy.
    Svými otázkami jsem se snažil zjistit, co kde se Vám popletlo.
    Zde to vypadá na záměnu čísla a číslovky.
    Při výčtu číslovek běžné desítkové soustavy obvykle začínáme nulou a končíme desátou číslovkou, kterou je devět. Žádná číslovka s označením 10 neexistuje.
    Při počítání kraviček, dnů, roků, hřebíků apod., počítáme od jedné po deset první desítku. Druhá desítka začíná číslem 11.

    Když jsem studoval mateřskou školu, učila mne teta o prázdninách počítat. A když se např. děda zeptal kolik je ještě krav venku a já mu odpověděl žádná, nikdy ho ani nenapadlo, aby se zeptal: „To je ta s tou bílou skvrnou u oka? To je ta, co kulhá? To je ta, co je její půlka již ve chlévě? A dostala už napít?“. Při našich selských počtech nula vyjadřovala nula dnů, žádný den, nula krav, žádnou krávu, nula let, žádný rok.

  36. František Sousedík napsal:

    Sid: „Já si naopak myslím, že rok nula musel být.
    Když se narodí dítě, a prožívá svůj první rok života, tak jsou mu např.2 měsíce, 5 dní, 4 hodiny atd., ale taky zároveň NULA let. NULA let je mu celý jeden rok.“

    Při vědomí, že již probíhá první rok, bych mohl podobně uvažovat při zaokrouhlování na celé roky. Pak, ale po půl roce je již nutno zaokrouhlovat na jeden rok.

    Možná, pro lepší představení si daného problému, je vhodné vnímat jednotlivé body klasické číselné osy (…, -2, -1, 0, 1, 2, …) vždy jako rozhraní, jako bod. Druhý rok, kráva, šroubek je to, co se nachází mezi rozhraním jedna a dvě. Pak je z toho vidět, že neexistují žádná dvě rozhraní mezi nimiž by byl vagon, šroubek, auto, den, rok, hodina nula.

    Anebo jinak. Podle Vaší úvahy by mezi bodem nula a -1 byl rovněž jeden kus nula. Pak je, ale dle Vaší logiky dosaženo absurdity, kdy nula je rozložena od -1 po 1. Tedy vlastně dva kusy. Pochybuji, že Vás něco podobného někdo učil na základní škole, na kterou odkazujete. Připouštím však z vlastní zkušenosti, že i to se mohlo stát. Učitelka matematiky mého syna učila, že 49 se na celá sta zaokrouhluje na 100. To až do doby než jsem ji navštívil.

  37. František Sousedík napsal:

    Sid: „Pokud byste dokázal připustit, že se věk počítá od nuly, pak dojdete k logickému závěru, že z letopočtu, který je počítán od narození Ježíše uběhlo celých 2013 let a nyní běží 2014-tý rok.“

    Věk se počítá od nuly, připouštím. To je pro mne okamžik, bod, rozhraní u kterého jsme se dohodli, že jej považujeme za zrození nového tvorečka. Následující pikosekunda či cokoliv menšího již patří do prvního roku mezi rozhraním nula a jedna. Pak docházím k logickému závěru, že od narození (tak jak to běžně vnímáme) uplynulo celých 2012 let a část roku 2013.

  38. František Sousedík napsal:

    Sid: “ https://vanoce.vira.cz/clanky/Kristus-se-narodil-7-let-pred-Kristem.html
    … zjistil jsem, že jsem astronom 🙂 “

    Podle mého názoru jste nic podobného nemohl zjistit.
    Dle Vašeho logického výkladu pokládáte za rok nula to, co se nachází mezi rozhraním nula a jedna.
    Astronomové však před námi běžně používané rozhraní nula zařadili celý rok o délce 365 (neověřoval jsem přesný počet dnů) dnů. Za použití Vaší logiky by tak mělo třetí tisíciletí začít nejméně ještě o rok (možná až o dva) dříve než jak udávají někteří astronomové.

  39. František Sousedík napsal:

    Sid: „První rok života začíná, v našem pojetí, narozením. První rok života končí po uplynutí 365 dnů. Od tohoto okamžiku je přiřazováno číslo 1 k věku člověka atd. Ale právě, až po uplynutí prvního roku, který musí být dokončen, aby to byl celý rok! To je bez diskuse.“

    Chápu toto Vaše vysvětlení tak, že pokud byste v té době žil, budete v prvních 365 dnech hovořit o roce nula a po jejich uplynutí budete tentýž rok označovat jako rok 1.
    Pak lze stěží pochopit proč ve Vašich výpočtech počítáte roky dva, když dnes podle Vás rok nula a rok jedna jedno jest, tedy jedněch 365 dnů.

  40. František Sousedík napsal:

    Sid: „To co plyne v čase do 365 dne, je první rok, ale v číselném zápise musí začínat nulou tedy rok 0. Je to jako číslo za desetinou čárkou např.: 0,5 ( tedy 0 let a 6 měsíců )“

    Ale vždy je to chápáno, jako nula či žádná celá, tedy žádná celá s rozměrem právě nula (nula dnů, hodin, vteřin, pikovteřin, atd. atd.). Jediné co v tom zápise má nějaký rozměr je to, co je za desetinnou čárkou. Vždy je uvažováno to, co se nachází mezi rozhraním nula a jedna.

  41. František Sousedík napsal:

    Sid: „Jestliže tedy někdo v minulosti sestavil občanský letopočet tak, že začal rokem 1 – prvním, a zároveň prohlašuje, že je to okamžik narození Ježíše Krista, je vlastně stanovený jakoby dopředu. Jinak řečeno Ježíšovo život počíná rokem 1 letopočtu, je to jeho první rok života, ale on sám jej ještě “neprožil”, neuzavřel celý rok, přesto je přiřazena v letopočtu číslice 1. … Je to, s nadsázkou řečeno, deficitní letopočet. Protože počítá s rokem, který ještě neuběhl, je vlastně na dluh.“

    Zdá se mi, že v tomto mylném pochopení a nedostatečném studiu investorem je snad skryta podstata problému.
    (Investorem pro jednoduchost zde definuji osobu, která by ráda dlouhodobě zhodnocovala svůj majetek.)

    Lidé často zjednodušují. Při odpovídání nepřemýšlí nad tím, jak může zjednodušená odpověď někoho značně pomýlit.
    Ten nesmysl, že Ježíš se narodil v roce jedna se na netu objevuje poměrně často.
    Jak vidím i Vy asi to vnímáte tak, že se snad měl narodit někdy kolem 25. 12. roku jedna.
    To je dle mého názoru zásadní omyl. Ten kdo to tehdy v 6. století určoval, se nepochybně maximálně snažil o to, aby první rok Ježíše, co možná nejpřesněji odpovídal tomu, že od narození uplynul tehdy běžně počítaný počet dnů v roce. Možná se mu to i povedlo, když si uvědomíme, že byla doba, kdy rok začínal 25. prosince.

  42. František Sousedík napsal:

    Sid: „Ale pro zajímavost: astronomická obec sestavila svůj astronomický letopočet, který běží souběžně s občanským se stejnými denními daty a ku podivu obsahuje celý rok 0 a druhé tisíciletí v něm končí datem 31. 12. 1999. To je pro moje chápání daleko stravitelnější. Viz můj odkaz výše.“

    Nerozumím tomu, jak Vám může něco takového pomoci ve stravitelnosti, jestliže uvažujete, že se Ježíš narodil někdy na konci roku jedna. Jakoby těch problémů bylo více.
    Podle mého názoru se Ježíš narodil na konci roku 1 před Kristem nebo na začátku roku 1 po Kristu. Těžko šlo po Ježíšovi chtít, aby se nám narodil přesně na rozhraní roku, aby se nám to dnes dobře počítalo. 🙂

    Mě neudivuje, že si tam vložili jeden rok. On nám tam skutečně při počítání do minulosti chybí.
    Jen se mi nelíbí, že jej nazvali nula, myslím, že to může mnoho lidí plést, ale možná to je dnes pro použití VT vhodné.

    Podle mého, mnozí neprovedli dostatečné studium a druhé tisíciletí i tam končí stejně s běžným kalendářem. Ten vložený rok dle mého chybí při počítání před Kristem nikoli po Kristu.

  43. František Sousedík napsal:

    Sid: „Podíváte-li se na digitální hodinky o půlnoci uvidíte na nich čas který je počítán od nuly. Je na nich nula hodin, třeba pár minut a pár vteřin. Ty hodinky měří úplně stejný čas jako letopočet jenom v kratších intervalech. To je naprosto jasná a snad pro každého pochopitelná analogie s letopočtem.
    Ještě jedna věc. Zeptejte se kohokoli na věk. Schválně co vám odpoví? Řekne například, že je jí/jemu/ 29 let nebo, že prožívá 30-tý rok svého života? Protože podle vaší logiky je správně za “b”.“

    Toto jsou perfektní exaktní důvody a příklady.
    Stále nikde nevidím důvod pro uznání roku, dne, sekundy nula s nenulovým rozměrem.
    Když už se chcete někoho ptát, tak se ho zeptejte na přesný věk. Nebo se můžete zeptat paní s kočárkem kolik má to mimi roků a dobře se jí dívejte do tváře ať víte, co si o takové otázce myslí.

  44. František Sousedík napsal:

    Já o takovém myšlení a argumentech říkám: „Vždyť mu tam nesedí jedna a jedna.“.
    Investor by se neměl nechat snadno poplést. Neměl by si plést pojem, dojem a průjem. Neměl by si plést hodinky a holinky jen proto, že se oboje natahuje.

    Stejně děkuji za to, že jsem si díky tomu popletení nastudoval něco málo o letopočtech a získal námět pro článek, který snad napíši.

  45. František Sousedík napsal:

    Omlouvám se. Při popisu jsem zaměnil pojem číslovka s číslicí. Ač předpokládám, že stejně bylo jasné, co mám na mysli, uvádím opravený text.

    Sid: “Číselná řada začíná nulou. Druhá desítka začíná číslem 10. Třetí tisícovka
    začíná číslem 2000.
    Myslel jsem, že matematiku ze základní školy není třeba diskutovat.”
    Zdá se, že je vhodné diskutovat i “matematiku” z mateřské školy.
    Svými otázkami jsem se snažil zjistit, co kde se Vám popletlo.
    Zde to vypadá na záměnu čísla a číslice.
    Při výčtu číslic běžné desítkové soustavy obvykle začínáme nulou a končíme desátou číslicí, kterou je devět. Žádná číslice s označením 10 neexistuje.
    Při počítání kraviček, dnů, roků, hřebíků apod., počítáme od jedné po deset první desítku. Druhá desítka začíná číslem 11.

  46. Sid napsal:

    Pane Sousedíku, poruším svoje slovo, abych pro vás udělal dobrý skutek, přestože váš písemný projev je mi nesympatický.
    Bavíme se tady o letopočtu, tedy o měření času. Čas plyne spojitě, alespoň tak jak to vnímáme. Chcete-li jej měřit potřebujete i spojité měření odpovídajícím způsobem zapisované. K tomu je vymyšlena číselná řada se vší svojí komplexností. Tato číselná řada obsahuje i nulu a čísla záporná atd. Obsahuje nulu také proto, aby byla spojitá i se svou zápornou částí.
    Pokud tedy nejste schopen / ochoten akceptovat nulu v řadě, porušujete její spojitost. Můžete to udělat, jde to snadno, a bít se za to celý život, nejste sám, ale porušit spojitost plynoucího času se vám zcela jistě nepodaří.
    To je chyba kterou letopočet obsahuje.
    Možná jste nejlepší učitel v Hlučíně, vaše pedagogické úspěchy vezmou za srdce 🙂 , ale můj názor se nepohnul ani o kousek.
    Přirovnávat měření času k počítaní kraviček, hřebíků atp. jsou demagogické bláboly. Vaše tvrzení, že číslice 10 neexistuje je naprosto převratné. Snad byste mohl vy „otevřít svou popletenou mysl“ a zkusit pro sebe nějaké matematické doučování.
    Proč na těch digitálkách naskočí v půlnoci nuly a ne jedničky? Musíte to těm hlupákům pořádně vysvětlit, že jsou popletení a mají měřit čas AŽ od jedničky 🙂 tak jako vy.

  47. František Sousedík napsal:

    To Sid:
    Zkusil jsem se zamyslet: „Proč ten člověk, i potom, co vše jsem k tomu napsal, stále trvá na tom, co tvrdí? Proč by ze sebe, ač schován za známého Španěla :), dělal …, ač má samozřejmě na to plné právo :)? Nedělám já ze sebe …, ač mám na to plné právo jen já? Třeba se zde bavíme o h…. a každý svým způsobem vyjadřujeme totéž a on se potutelně usmívá, jak dlouho mi trvá než mi to dojde. Zkus rozšířit kontext. Otevři svou mysl, třeba je popletená. 🙂 Třeba, když použiješ jeho způsob vyjádření, tak se konečně domluvíte a posunete k cíli. Třeba, kdybys používal jeho způsob vyjádření, pak bys taky ty otázky se zlatem považoval za hloupé.“
    Možná jsem na něco přišel.
    Zkusím tedy za použití Vašeho:
    „Když se narodí dítě, a prožívá svůj první rok života, tak jsou mu např.2 měsíce, 5 dní, 4 hodiny atd., ale taky zároveň NULA let. NULA let je mu celý jeden rok.
    Jak známo, náš letopočet je počítán od narození Ježíše Krista. Pokud se tedy Ježíš narodil jako normální dítě, tak si jistě i on prožil svůj rok NULA.
    Navíc aktuální letopočet byl zaveden až nějakých 500 let po životě Ježíše, takže není vůbec žádný důvod proti tomu stanovit přesný počátek, tedy rok NULA.
    První rok života začíná, v našem pojetí, narozením. První rok života končí po uplynutí 365 dnů. Od tohoto okamžiku je přiřazováno číslo 1 k věku člověka atd. Ale právě, až po uplynutí prvního roku, který musí být dokončen, aby to byl celý rok! To je bez diskuse.
    To co plyne v čase do 365 dne, je první rok, ale v číselném zápise musí začínat nulou tedy rok 0. Je to jako číslo za desetinou čárkou např.: 0,5 ( tedy 0 let a 6 měsíců )“,

    říci, že podle mých zjištění (nutně zjednodušeno) na konci dne 30. 6. 1; tedy po šesti měsících; tedy 0,5; tedy 1. rok; tedy rok 0; byl Ježíš stár právě půl roku. A proto se, prosím, ptám zda za této situace se něco ve Vašem uvažování změnilo ohledně toho, kdy končilo tisíciletí a jaký prožíváme rok?

  48. František Sousedík napsal:

    To Sid:
    Jelikož je argumentováno nulami „různých hodnot“, zkusím názorný příklad: Na vědomost se dává, že se o půlnoci posledního dne roku 2013 tehdy běžně používaného letopočtu, narodí nový mesiáš El Sid. Od jeho narození bude zaveden „jeho“ letopočet, tedy po El Sidovi nebo od narození El Sida.
    Pro měření času si obdobně jako hodinky vytvoříme i rokynky pro měření let. 🙂 Rozsah měření bude do 9999 let, 12 měsíců, 31 den a formát bude 0000:00:00. Jelikož to potřebujeme pro příklad, pošleme děti na Nový rok po jeho narození do školy a zvoní na 1. hodinu v druhé třídě.

    Časoměrné přístroje nám ukazují 0000:00:00 08:00:00. Jinak to lze v letech vyjádřit jako 8/(365 x 24) nebo cca 0,0009. Pan učitel se posléze ptá dětí, „jaké mám napsat datum do třídní knihy, když je dnes první den prvního měsíce prvního roku po El Sidovi“? A děti sborem, „prvního první jedna“, tedy 1. 1. 1. Ale, milé děti, podívejte se pořádně na časoměrné přístroje. Nemá být správně napsáno datum 0. 0. 0 (nultého nultý roku nula)? Přece když plyne měsíc leden, celý uplyne až na konci, až pak bychom měli psát 1, ne? Ale, pane učiteli, kam na to chodíte, to vás popletl nějaký programátor nebo astronom? Že vy jste si pane učiteli nenastudoval nějaký pojem? Vy jste chtěl datum a všichni, které znám v lednu píší 1. a říkají první. Žádný měsíc s číslem nula nemáme. Ani žádný den v lednu s číslem nula nemáme. Ani žádný rok nula nemáme. Copak pane učiteli nechápete, že datum i časoměrné přístroje vlastně ukazují totéž? Že i tyto časoměrné přístroje odměřují první vteřinu první minuty deváté hodiny prvního dne v prvním měsíci prvního roku po narození El Sida?
    No, vidím děti, že s vámi bude radost pracovat.

    Druhý den nám časoměrné přístroje ukazují 0000:00:01 08:00:00. Tak děti, co dnes? „Dnes je druhého první jedna“, tedy 2. 1. 1.

    Pro příklad pošleme děti do školy i v první prázdninový den. Časoměrné přístroje ukazují 0000:06:00 08:00:00. Jinak to lze v letech vyjádřit jako 0,5 a nějaký chlup. Tak děti, co dnes? „Dnes je prvního sedmý jedna“, tedy 1. 7. 1.

    Příští Nový rok nám časoměrné přístroje ukazují 0001:00:00 08:00:00. Tak děti, co dnes, když máme prvního ledna druhého roku po El Sidovi? „Dnes je prvního první dva“, tedy 1. 1. 2. Z toho by již mohlo být celkem zřejmé, že v roce 2013 nám rokynky ukazují 2012 a nikoli 2014.

  49. Martine Lembáku, teprve předevčírem jsem se dostal k Vašemu článku, Píšu opět za jedna, velmi přesně shrnuto. Hodně mi to pomohlo v rozhodování o vstupu do obchodu před včerejší tiskovou konferencí FEDu. Ještě jednou díky za tradičně mimořádně kvalitní článek.

    Flamemasters v diskuzi: Je smutné, že si z tak precizního článku umíte vyrobit takový debatérský paskvil. No škoda, no.

Přidat komentář