Vilém Vrzala: Evropská krize neexistuje, zato fiskální útes se blíží

Máme tu druhý listopadový článek soutěžící o Silver Eagle.  Zájemci, posílejte i nadále své příspěvky.

 

Na současném zpravodajství ze světa ekonomiky a financí mne fascinuje jedna zajímavá věc, totiž že nejpalčivější problémy zůstávají téměř bez povšimnutí, odborných komentářů, bez veřejné diskuse a naopak témata zabývající se bezvýznamnými či dokonce neexistujícími problémy jsou ve světových médiích číslem jedna a jsou bouřlivě diskutovány.

Něco takového jsem nezažil od dob, kdy zmanipulovaná totalitní média informovaly o tom, kdo komu zaslal blahopřejný telegram, ale o událostech ve světě se člověk nedozvěděl vůbec nic. Tehdy si bylo možno naladit „štvavou“ vysílačku z ciziny, dnes je nutno surfovat mezi blogy na internetu.

O čem konkrétně hovořím? Jedná se o současnou euroatlantickou hospodářskou krizi. Hned prvním problémem je, že krize je všeobecně považována za cosi, co nikdo neočekával, co přišlo jako blesk z čistého nebe a příčiny zůstávají neznámé, nevysvětlitelné a záhadné. Ovšem opak je pravdou.

Krizi naprosto přesně předpověděl prestižní týdeník The Economist a jednoznačně pojmenoval i její příčiny. Přílišné zadlužení spotřebitelů a nárůst cen ropy vyvolá prasknutí hypoteční bubliny psal v roce 2005 zmíněný časopis. Článek inspirovaný tímto zdrojem napsala v témže roce Simona Ely Plischke pro server penize.cz a nazvala jej „Drahou ropu USA zvládají díky nemovitostní bublině“.

Autorka v článku výslovně píše: „Fakt, že americká ekonomika je schopná snášet vyšší ceny ropy zejména díky nemovitostní bublině, ovšem moc útěchy nedodá. Co se stane, když se růst cen nemovitostí zastaví nebo dokonce poklesne? Spotřebitelé poté pocítí cenu ropy v plné výši. Budoucí ropný cenový vrchol by tedy mohl dokonce prasknout nemovitostní bublinu.“

Jak dobře víme, tento scénář se dokonale vyplnil, propukla hypoteční krize, začaly se hroutit banky, pojišťovny, automobilky a propadal se  americký dolar i akciové trhy.  Na toxická aktiva doplatili i investoři mimo USA, nejznámějším příkladem je zřejmě Island a jeho banky. V Evropě byly stejným způsobem zasaženy země jako je Velká Británie, Irsko či Španělsko, kde byla stejně jako v USA přespříliš nafouknuta nemovitostní bublina.

Americká krize ochromila celý svět a nebylo pochyb o tom, že USA budou čelit masivnímu bankrotu velkých bank, dalšímu oslabování dolaru a ztrátě důvěry investorů ve světě.

Pak se však stalo něco nečekaného. Prezident Bush a ministr financí Henry Paulson prosadili na druhý pokus balíček záchranných opatření, kdy stát použil stamiliardy dolarů na záchranu „too big to fail“ bank a dalších krachujících podniků jako GM či AIG. Hank Paulson v kongresu prosil na kolenou, mluvilo se o výjimečném stavu, odpůrci záchranných plánů hrozili morálním hazardem.

Jak víme, zvítězil v kapitalismu a volnotržním prostředí dosud nemyslitelný program státních stimulací a podpory ze strany centrální banky FED, která rezignovala na svůj úkol spočívající v udržování cenové stability a za hlavní cíl stanovila podporu tvorby pracovních míst. Odpůrci byli zděšeni a varovali, že tento přístup není řešením krize, ale krátkodobým oddálením problému za cenu jeho výrazného zhoršení v budoucnu. Tato politika hromadění a vršení potíží bývá v USA označována jako „Kicking the can down the road.“

Politika ekonomických stimulů znamená, že USA se každý den zadluží o přibližně 4 miliardy dolarů, přičemž dalších 40 miliard dolarů měsíčně do ekonomiky nalévá FED. Úspěch tohoto jednání spočívá v tom, že se podařilo zastavit paniku a rovněž se obnovil růst na akciových trzích. Že něco není úplně v pořádku nicméně dokazuje fakt, že růst indexů proběhl při nízkých objemech obchodů a když se podíváme na velké americké banky, které u počátků této krize stály, vidíme, že hodnota jejich akcií zůstala velmi často ležet na dně a na své předkrizové hodnoty se už jejich cena nikdy nevrátila a ani se jim neblíží.

Zcela jiný obrázek však ukazují média. Americká vláda podle nich již krizi vyřešila a zažívá „křehké oživení“. O tom, že toto oživení stojí miliardy dolarů denně se příliš nemluví. Tématem světového tisku se stala řecká krize. Krize malé evropské ekonomiky, která v minulosti svou nezodpovědnou rozpočtovou politiku řešila pomocí státních bankrotů a znehodnocováním měny. Řecká krize postupně začala být nazývány evropskou krizí, přestože většina evropských zemí hypoteční bublinu neprodělala, zadlužení spotřebitelů nedosáhlo takové úrovně jako v USA a ani zadlužení EU jakožto celku zdaleka nedosahuje takové výše jako zadlužení USA. Kde se tedy vzala eurokrize zůstává záhadou.

Pokud se zeptáme v čí prospěch přestala existovat americká finanční krize a zrodila se ta evropská, vychází nám, že největší prospěch z této intepreatce reality má právě Evropa, neboť v médiích hojně propíraná eurokrize pomohla srazit kurz eura z hodnot výrazně přesahujících 1,5 USD/EUR na současných 1,28 USD/EUR, což pomáhá evropskému exportu. Dalším, kdo z eurokrize profituje, je současný americký prezident Obama. Jeho ekonomická politika se zatím jeví být stále úspěšnou a hlavním tématem ekonomického zpravodajstí jsou potíže za oceánem.

Zatímco eurokrize je předmětem debat na televizních stanicích, na stránkách novin a při posezení u piva, stranou pozornosti zůstává tzv. fiskální útes (Fiscal Cliff.) Jde o situaci, kdy s koncem roku vyprší daňové úlevy zavedené prezidentem Bushem a zároveň vstoupí v platnost automatické snižování vládních výdajů.

Vzhledem k tomu, že americká ekonomika v současnosti roste jen díky obřím vládním stimulům, znamená fiskální útes pád do recese. Federální vláda také významným způsobem finančně pomáhala velkému množství měst a samospráv, které jen díky této pomoci neupadly do insolvence. Pád z fiskálního útesu tedy může urychlit vlnu bankrotů zmíněných municipalit, kterou před několika lety predikovala známá analytička Meredith Whitney.

Zajímavostí je, že fiskální útes jakožto nejdůležitější a nejnaléhavější problém americké domácí politiky nebyl prakticky řešen v rámci předvolebních debat prezidentských kandidátů.

Přelom roku nám ukáže, co je problémem číslo jedna ve světové ekonomice, kde leží epicentrum této euroatlantické krize a zda může či nemůže být vršení dluhů jejím řešením. Otázkou nicméně zůstane, proč tak vážný problém ležel celá dlouhá léta v koutě bez zájmu médií, zatímco hlavním tématem zpráv, komentářů a diskusí byly potíže malé středomořské ekonomiky.

 

Vilém Vrzala

 

 

Aktuální investiční trilogie:

  1. Rýsuje se nový finanční systém
  2. Volby ve Francii jako katalyzátor dalšího vývoje
  3. Devizový trh se změnil k nepoznání

Hledáme nejlepší články čtenářů:

Další vybrané články:

Tagy:
Komentáře
  1. Toxic napsal:

    Hodnota fiskálního útesu (nebo lépe řečeno dluhového stropu) byla, jestli si to dobře pamatuji, několikrát zvýšena. Proč by tomu nemohlo být tak i tentokrát? Dle mého skromného názoru je již vše „vyřešeno“ a připraveno, hranice zadlužení se opět posune a FED natiskne další masu peněz. Politici se sice budou dohadovat, aby udělali divadýlko svým voličům, ale s velkou pompou se dohodnou za pět minut dvanáct. Škoda, že na tento scénář nejsou nikde vypsané kurzy, rád bych si vsadil 🙂

  2. Kolda napsal:

    Toxic: Vsadit si není problém. Akorát místo do sázkové kanceláře, je třeba jít na burzu. Jakmile bude „news“ out, všechno půjde nahoru.

    Autor: Řecko je možná malé, ale dost velké na to, aby položilo několik velkých bank. Tak to alespoň bylo, teď jsou dluhy na daňových poplatnících nebo monetizovány. A samozřejmě tu byla hrozba nákazy.
    Draghi všechno změnil, plechovka je odkopnuta minimálně o měsíce, spíše roky.

  3. Toxic napsal:

    Kolda:
    Jasně, v tomto směru si samozřejmě „vsadím“..

    Jinak zde je krásný graf zvyšování dluhového stropu, za republikánů i za demokratů, jen ten poslední z roku 2011 na 16,4 bilionů tam není:
    https://en.wikipedia.org/wiki/File:US_Public_Debt_Ceiling_1981-2010.png

  4. diego004 napsal:

    nobelista 🙂 Krugman je stale opacneho nazoru 🙂

    https://byznys.ihned.cz/?p=021000_d&article%5Bid%5D=58362950

  5. VoDo napsal:

    Ja bych rekl ze je to uz vyreseny, stejne jako se provadi QE1,2,3, (uvolnovani), tak pak se ty penize budou zase pomalu dostavat z ucetnich knih, to bude trvat treba dalsich pet az deset let, v ty dobe uz se nastartuje prirozenej cyklus, neco znici zdrava inflace kolem peti procent a bude dobre. Za par let si budeme rikat ze to ti lisaci pekne vyresili. Vzdyt je to na stejnym principu jako kdyz tata pujci mame, je sice „dluh“ ale v ramci rodiny a ten se muze lehce smaznout, mluvim o tisteni penez FEDem, penize nejdou „ven z baraku“ mezi lidi. A dluhovej strop? Se posune.

  6. Jan Altman napsal:

    Krugman je sociopat.

    Jinak souhlasím s Toxic, že problémy EU jsou větší, než problémy USA.
    FiscalCliff je umělý/papírový problém vycházející jen z nějak nasteveného pravidla, zákonů. A pravidla jsou politici ochotni změnit, kdykoli se jim to hodí.
    Tzn. ne že by USA neměly problém, ale tu akutní hrozbu jsou schopni zažehnat a ještě tu plechovku chvíli dál kopat dolů ulicí, ještě chvíli si užívat benefitů emitenta světové rezervní měny. A EU? Řecko, Španělsko, Kypr a Portugalsko (a dost možná i Itálie) jsou objektivně zralé na bankrot. Francie je na tom stejně, resp. pod socialistickou vládou stále hůře – jen to investorům ještě nedošlo, ale jednoho dne dojde a ta změna bude víceméně skoková. A jak dále? Buď se státy severu dále budou vysilovat „záchranami“ jihu (aby se tím dostaly do stejných problémů), nebo jim dojde trpělivost, jih nechají padnout a spustí lavinu. Je to jako volba mezi kulkou a provazem.

    Nicméně terminální kolaps postihne USA i EU (a JP) zároveň, tento „závod“ nikdo nevyhraje. Proč?
    1) EU a USA se budou navzájem podpírat (dolarovod z FEDu do ECB a podobně), protože tuší, že jsou na sobě závislí
    2) Panika na jednom břehu louže se rychle rozšíří na druhý břeh
    3) Kolabovat bude samotný princip systému (fiat, částečné krytí, ponziho penzijní systémy, socialistické zdravotní systémy, …), na kterém jsou založeny režimy na obou stranách oceánu

    Otázka je jen kdy. Ještě letos. Klidně! Za dva roky? Může být? Za 10? I to je možné. Čím déle to bude trvat, tím více režimy budou utahovat šrouby (vnitropoliticky, ekonomicky, vojensky – intervence všude možně), v zoufalé snaze koupit si ještě aspoň měsíc existence.

  7. Kolda napsal:

    VoDo: pak se ty penize budou zase pomalu dostavat z ucetnich knih A to se dělá jak? To jsou base money, ty nově tištěné prachy. Zatím to nepůsobí výraznou inflaci, protože v ekonomice probíhá deleveraging. Až skončí, bude problém.

    Plechovka je kopnuta down the road, nikoliv pryč z cesty.

    Nejen kvůli výše uvednému problému ve virtuálním světě peněz, ale kvůli problémům v reálném světě, které jsou maskovány – bude více dotací, více byrokracie a jiných státních zlodějin.

    Ale jinak zatím dobrý, bullish 🙂

  8. VoDo napsal:

    Kolda: to se dela presne opacne, uvidis 🙂
    Ja na kolaps systemu neverim, moznost tady je, ale opakuju, proc by to nechali dojit tak daleko? Vzdyt by se pripravili o moc vladnuti a moci by se ujal nejakej pan s knirkem, s utahovanim souhlasim, ale zase vem si kolik je na svete pitomcu. Staci se kouknout po cesku kolik idiotu si bere pujcku na dovcu, na telku, ucty zahodej a pak se divej ze na ne jde exekutor, rezim musi bejt! Ja prave problem vidim v tom ze je ve spolecnosti cim dal tim vic pitomcu, darwin nefunguje, a elita toho proste vyuziva, proto je lepsi nez remcat dostat se do ty elity 🙂 A ano jsem bullish, jeste par mesicu ci rok, pak ocekavam recesi, kdy si spousta lidi bude myslet ze je to ONO, „Pomooooc rok 2009 se bude opakovat nebo jeste huuuur, 1929“, mezitim korekce bude kolem 30%, takze normalka a jedna s poslednich prilezitosti nastoupit na bull trh, dno roku 2009 byla prilezitost ktera se nebude opakovat.

  9. Mattoni napsal:

    VoDo: Ty pořád předpokládáš, že „někdo“ drží otěže pevně v rukou, ale co když ne?

    Jen tak mimochodem, nedávno jsem narazil na celkem zajimavou informaci o tom, jak se zjišťuje nezaměstnanost v USA, tj údaj, který je celkem hojně sledovaný. Docela mě to pobavilo, protože pokud ta informace byla správná, tak se to zjišťuje telefonickým dotazováním…

  10. Jan Altman napsal:

    VoDo: :nenechají padnout“ opravdu předpokládá, že to pevně drží v rukou. Ale to je nesmysl. To by nikdy v historii nepadla žádná vláda a žádný režim. Ekonomické zákony platí i když generální tajemník říká že ne, i když lidé v referendu odhlasují že ne. Na „věčné časy“ v roce 1987 nevěřila jen elita režimu, ale i většina lidí, kteří ho v lásce neměli. Stejně tak od Boha a na pořád zde byl císař, král, nevolnictví, otrokářství, atd… A také by mne zajímalo, jak ty peníze budou stahovat. V ekonomice, která funguje pouze za předpokladu růstu dluhu a objemu peněz. Oni nejen že nemohou ty peníze začít stahovat, dokonce nemohou ani přestat tisknout. A nejen to, oni musí peněžní zásobu zvyšovat v podstatě exponenciálně (resp. stále rychleji), jinak se systém zhroutí.
    Tzn. opravdu je důvod být BULLISH (v Zimbabwe nahoru letěly i akcie firem v bankrotu) – jen ale vystihnout moment, kdy to praskne (a já přiznávám, že to neumím) a majetek zkonvertovat do hmotných aktiv. Nejen hmotných, ale nezávislých na systému (registrech, burzách, katastrech), transportovatelných, uhájitelných, anonymních, zatloukatelných.

  11. VoDo napsal:

    Tak zejtra to muze bejt jinak, ale spousta lidi mluvi o padu a konci uz nekolik let. Tu moznost nevylucuju, ale prirozeny je rust ne pad. K tem penezum, jednoduse se nahradej penize fedu penezma lidi, firem co zase zacnou investovat, USA do par let budou sobestancny v energiich, maj jeste porad technologickej naskok, Silicon Valley je jen jedno a kdo chce v technologiich neco znamenat tak jede tam a verte ze se chystaj prevratny veci, vidim to neco jako industrialni revoluce. Evropa je v pasti, moc regulaci na spatnych stranach, ta upada, USA bude opet vitez. Nesmime zapomenout ze je informaci prilis mnoho, kdyby nebyl internet tak o spouste vecech by se ani nemluvilo, ano je dobry se pripravit na atomovou valku, ale to neznamena ze bude. A ano drzej to, kdo, no ta parta politiku, bankeru, velkopodnikatelu prisatejch na eraru. Ti co prudej a pisou o konci sveta jsou ti na druhy strane 🙂 Proc nenechaj padnou Recko? Kazdej vi ze je to cerna dira, no protoze ty prachy se v tom Recku vyperou a hned jedou zpet, pak se Recko pomalu rozproda, jako se to udelalo s vychodni evropou.

  12. Jan Dvořák napsal:

    Chytit moment prasknutí – to už bys musel být insider nejtěžšího kalibru. Bude to jeden prodloužený víkend. Který? Čorti znájut 🙂

  13. František Sousedík napsal:

    VoDo: Prosím, kde lze najít nějakou práci na téma, že růst je přirozený?

  14. rothschild napsal:

    Celkem zajímavý byl rok 2009, když se index S&P 500 po ozdravném pohybu down zastavil a otočil u hladin kolem 666. Většina si myslí, že to poroste až do nebe, ale do nebe lítají tak maximálně raketoplány a když něco padá tak je to nepřirozené a ještě přitom zažívají hotové peklo (((-:

  15. stas napsal:

    kdyz to pada, tak je super, nastava vyprodej!!

  16. plukin napsal:

    Nic neroste do nebe, ale kdyby neco melo padat tak kam by ty spousty penez sly? Do bondu? To asi tezko. Neco pujde do kovu ci komodit, ale tyhle trhy nejsou tak velke a velkej investor si miliardy do matrace neschova.. Takze kam jinam s nima? Hmm?
    Pokud na tohle odpoved neznate, celkem nechapu jak muzete verit ci sazet na pad. A ve chvili kdy by penize zacly ve vetsim odtekat z bondu..tak kam by sly ty? Ono zase tech moznosti kam nalit spoustu prachu neni.
    Ono neni treba umet zazracne vystihnou moment kdy to praskne, to je castej omyl. Staci stanovit si rozumny risk, kupovat blizko supportu, nebo nasledovat momentum ve smeru trendu..trend je up, na tom se neda moc zkazit. Ztraty budou takto male ale zisky to vynahradi. Firmy jsou to co maji budoucnost, ne vlady, ty nevydelavaji. Takze kde by se kapital mel hromadit? V bondech? Ve fiat cashi?

  17. plukin napsal:

    rothschild: ktera vetsina si mysli ze to poroste do nebe? Ja teda narazim na dost tech co strasi poklesem na 50% a nejen tady.

  18. Kolda napsal:

    plukin: Zapomínáš, že v systému částečných rezerv mohou peníze prostě zmiznout. Otázka „kam by šly“ je pak bezpředmětná.
    Dále zapomínáš, že když bude stát (politici) v prosazování svých nápadů a tužeb příliš agresivní, tak se ekonomice prostě nepovede, a tudiž ani firmám a tedy ani burze.
    Nicméně souhlasím, že zatím platí QE to infinity, takže bullish.

  19. rothschild napsal:

    plukin: to byla reakce, a asi vám ušla pointa.

  20. plukin napsal:

    Kolda: Jak mizi penize v trhu si necham rad vysvetlit, penize zmiznout muzou v bance protoze ta ma pouze cast cashe, ale v trhu se penize preliji do jineho trhu. Problem hrozi akorat u nelikvidnich premarginovanych trhu. Ale vzhledem k tomu co jsem napsal, fundamentalne je spousta duvodu pro nakup a malo pro prodej, takze jak by se tam nahle objevila kapsa bez kupcu? Otazka kam by penize sly bezpredmetna podle me neni, protoze aby penize zmizely musel bys skrtnout bondy-jinak mas triliony dolaru ktere se nekam jednou prelijou. A triliony dolaru je pro akciove trhy spousta penez. Ale o to vice pak neni duvod prodavat akcie..kde jinde by ty penize byly v „relativnim“ bezpeci? Na ekonomiku ja nezapominam, ale zase to budou firmy ktere to rozjedou az se situace ustali at uz to bude v US nebo jinde a zase to bude bullish. Protoze se tam kapital bude koncentrovat.. V dnesni dobe snadneho pohybu kapitalu to neni zase tak moc o domaci politice, svetovy kapital precestuje jinde jako to udelal kdykoli v minulosti.
    Ono kratkodobe se muze stat cokoliv, ve sve dobe ten tydenni propad Dow v 1987 musel vypadat hrozive, ale support udrzel a bylo to dno jako vino. Leda ze by prisel stat a rekl by vase akcie zestatnujeme nebo rusime, to pak ano.
    Ale taky proto nema smysl obchodovat nerozvinutou nestabilni zemi. A kdyby fakt skrtli bondy a akcie na hlavnich trzich..tak pak je na case zalezt po zem a pockat..

  21. stas napsal:

    Plukin: Jak pises, pokud se nezrusi akcie! Nevim jak by ten mechanismus probihal, jedine zestatnenim jako za VRSR, tak investovat do akcii kdykoliv mas penize, investujes do majetku-podilu. Samozrejme musis vedet do jakeho majetku, jakou ma hodnotu, za prvotniho predpokladu ze si majitel podilu a ne veritel jako v bance, kam sverujes sve penize na kdejake bankovni produkty… samozrejme diverzifice, lze jednou investici obsahnout az 70000 podilu, musi byt kazdodenni flexibilita, likvidita a disponibilita a to vse bez penalizaci a jinych vymozenosti , ktere jsou urceny vyhradne pro bankovni veritele

  22. Jan Dvořák napsal:

    Peníze z trhů mizí splácením půjček.

  23. stas napsal:

    Dvorak, jako kdyz druhe strane splatim pujcku, tak ten si to schova kde???

  24. Jan Dvořák napsal:

    Pokud banka půjčí někom,u jinému, nic se neděje.

    Pokud banka nemá jiného člověka / firmu, komu poskytne půjčku, uloží si to u ČNB. Z trhu ale díky multiplikačnímu efektu nezmizí jen objem poskytnuté půjčky, ale v ČR cca padesátinásobek (při povinných minimálních rezervách 2%)

  25. stas napsal:

    no jo, ale v tomto pripade banky, se to na trh ani nedostalo. Banka diky razitku vytvari neexistujici penize- dluh a to je ten zakopany pes problemu fiskalni krize

  26. Jan Dvořák napsal:

    Původně to na trhu bylo (půjčka byla poskytnuta). Po splacení půjčky skončily peníze v ČNB. Z trhu tak byla stažena půjčka x multiplikátor

  27. Kolda napsal:

    plukin: Multiplikátor byl více méně probrán výše, já ještě zareaguji na výrok „protoze aby penize zmizely musel bys skrtnout bondy“. To je omyl, je přesně naopak. Škrtnutí bondů nesnižuje měnovou zásobu, ale potenciálně ji zvýší (multiplikace v bankách) – ty peníze za bondy totiž nemusí být splaceny. Původní dlužníci už nemusí počítat s vracením peněz a tudíž mohou více utrácet. Nedávno se to tady diskutovalo, dával jsem tu i linky na články k tomuto tématu.

  28. Sevcikova napsal:

    Kolda: Hoď sem prosím ťa link na článok kde ste o tom diskutovali. Rada si prečítam.

  29. Jan Dvořák napsal:

    Podle mě jde o tento článek:
    https://proinvestory.cz/2-49-x-nula-nula-nic

  30. rj1 napsal:

    Kolda: ano presne tak skrtnutim dluhopisu by vznikla akorat zcela nekryta menova baze (pred tim byla „kryta“ alespon sliben dluznika splatit svuj dluh, potencialne tak penize mohly byt splacenim tohoto dluhu stazeny). Takto by byly „kryty“ uz je ztratou centralni banky 🙂 Coz fakticky jsou. (precenenim toho hnoje co CB’s vykazuji v nominalni hodnote jako aktiva na hodnotu realnou by byly v tezkych ztratach). Splaceni dluhu samotne neni mozne ani zadouci – system stoji na jeho neustalem rustu a s jeho koncem pada, jak to presne popisuje pan Altman. Zadny de-levereging ve skutecnosti neprobiha, jen se o nem pise, hodnota cisteho dluhu v globale stale narusta. Jakmile by nastal, bude nasledkovat prudka vyvrtka smerem dolu – viz. zacatek 30.let. Akorat z mnohem vetsi vysky.

  31. Kolda napsal:

    rj1: S tím od-pákováním jsem narážel především na dolar, protože ten se tiskne a volně rozdává déle než euro. A v USA deleveraging probíhá – doporučuju pogooglovat shadow banking.

    Níže úryvek ze ZH o jeho smršťování:

    The biggest paradox is that as the US financial system takes more and more steps back, and reverts to a more conventional system (look at Europe as a paradigm of what is coming), the risk that incremental money creation by the Fed will eventually spur inflation rises exponentially, as more and more „money“ ends up residing within conventional bank deposit accounts.

    That currently there are just shy of $10 trillion give or take in consolidated deposits across the US financial system, on total liabilities of $30 trillion, is the only reason why the Fed has still be unable to spawn the kind of „virtuous“ inflation that Bernanke dreams about every night but is unable to create.

    Said inflation buffer, however, is getting smaller and smaller every quarter, and at this rate, shadow banking as a transformational conduit will completely disappear in a few short years, at which point everything will be in the hands of fickle depositors.

    It is then, that America will finally figure out why Germany and the Bundesbank, are so leery of runaway printing. Because while the US still has the benefit of shadow liabilities, Europe does not. And Schauble, Merkel, and Weidmann, not to mention the German population (at least subconsciously) all know this.

  32. VoDo napsal:

    A tady to mate:

    Anglická banka vrátila státu úroky, které od něho vybrala za jeho dluhy
    Částku 35 miliard liber (cca 1050 miliard Kč), které Anglická banka vybrala za poslední tři roky od britské vlády na úrocích splatných za britské vládní obligace, v hodnotě 375 miliard liber (cca 11 250 miliard Kč), která Anglická banka koupila od britské vlády od dubna 2009, nyní Anglická banka britské vládě v rámci tzv. „kvantitativního uvolňování“ (=tištění neexistujících peněz) na podporu chabé britské ekonomiky vrátila, a tak tuto část státního dluhu jedním škrtem pera zrušila. Anglická banka nebude vyžadovat platbu úroků z těchto obligací ani v budoucnosti.

    Anglická banka se hájí tím, že toto opatření nemůže nijak destabilizovat finanční stav Británie, a poukazuje na to, „že to tak dělají v Americe i v Japonsku“. Proč prý má platit vláda ústřední bance úroky za půjčky, když je i ústřední banka státní instituce?

    https://www.bbc.co.uk/news/business-20316536

  33. Jan Dvořák napsal:

    Chvilku mi trvalo, než jsem rozklíčoval, že pod pojmem „Anglická banka“ se skrývá Bank of England 🙂

  34. VoDo napsal:

    Me taky, text prevzan nekde z internetu.

  35. Jan Dvořák napsal:

    To je mi jasné…

  36. rj1 napsal:

    Kolda:
    Jo to ano, treba US investicni banky maji mensi paku nez v roce 2008, jejich toxicky odpad se stal menovou bazi, paka se tak jen prenesla na Fed. V EU se tento proces jeste nepodaril poradne rozjet, ale to prijde. “Odpakovani” tak probiha a bude probihat
    snizovanim pomeru mezi menovou bazi a systemovym dluhem.
    Zkrachovala aktiva se tak stavaji novyma “nadbytecnyma rezervama“, vstavaji z popela jak Fenix…
    Jejich nasledna vetsi multiplikace moc nehrozi,proto bude pokracovat monetizace systemoveho dluhu, aby se perpetum mobile udrzelo v chodu. Otazka v chodu kam, protoze tohle ma primejsi dopad na ceny zbozi a sluzeb bezne potreby. Realny CPI pak poleze nahoru rychleji
    nez vse ostatní. (prijmy a ceny aktiv). Nektera aktiva – akcie – polezou nahoru kopirujici monetarni inflaci,
    dokud bude pokracovat pyramidova hra na burze, jina budou spis klesat – nominalne rust, realne se propadat.
    Jina se budou nadale propadat i nominalne.

Přidat komentář