Nenechme se ukolébat

Politika nulových úrokových sazeb vytváří pocit falešného bezpečí. Souhlasím. To však není jenom můj názor, je to i názor čelního představitele významné globální finanční instituce. Toto iluzorní bezpečí naopak může vést k permanentně nestabilní globální ekonomice.

Kdo je autorem výše uvedeného názoru? Co za tímto názorem stojí? Podrobnosti pro předplatitele dále.

Autorem výše uvedeného názoru je čelní představitel Banky pro mezinárodní platby (Bank for International Settlements, BIS) bývá často nazývána „centrální bankou centrálních bank“. Její pohled na globální ekonomiku by neměl zůstat nepovšimnut. Rozhodně je stejně důležitý, jako pohled Fedu, BoE či ECB. Co si tedy tato banka o současném globální ekonomiky stavu myslí?

BIS ve své výroční zprávě varuje, že ultra nízké (neřku-li záporné) úrokové sazby jsou velkým nebezpečím. Sice napomáhají ekonomice jako takové, ale zároveň zvyšují riziko na trzích. Vedli například k dluhové pasti, kdy se pod vidinou extrémně nízkých úroků zadlužuje čím dál více lidí, firmy si půjčují i na málo rentabilní projekty (či na výplatu dividend) a podobně. Dluhová past může sklapnout.

Mluví o tom, že přílišné spoléhání se na monetární politiku jako na stimulanta globální ekonomiky příliš mnoho a příliš dlouho může mít silné nezamýšlené důsledky.

Největším rizikem je podle nich příliš pozdní a příliš pomalé zpřísňování monetární politiky. K tomu si uvědomme, že na světě je téměř 600 biliónů úrokových derivátů. Pokud investoři, kteří je drží, nezvládli risk management, hrozí neřízená a centrálními bankami jen sotva (pokud vůbec) zastavitelné řetězová reakce.

K čemu taková reakce může vést? K návratu protekcionismu ve světě. Něco takového by byl konec globalizovaného světa v dnešní podobě.

Komentáře

Přidat komentář