Může se USA dohodnout na snižování deficitů?

usflag

Jednou z podmínek nevyhnutného zvýšení dluhového stropu USA nad 14,3 biliónů USD do 2. srpna, je aby došlo k vyjednání plánu k redukci vládního deficitu at již formou zvýšení daní či snížením státních výdajů. Jaká je však situace z pohledu tzv. „z dola“, tj. spotřebitelů, vlastníků malých firem, kteří v podstatě představují nejsilnější složku místní ekonomiky a hlavně z politického hlediska voličů, bez kterých politici tady v Americe neudělají téměř ani krok.

Podle průzkumu jak demokraticky nakloněného New York Times, tak i konzervativní Fox News z května a června, si domácnosti myslí, že slabší ekonomika a nezaměstnanost jsou velice výraznější problém než rostoucí deficity. Americký trh práce za poslední měsíce zaznamenal značné snížení momenta a měsíční přírustky zaměstnanosti (nonfarm payrolls) byly v průměru kolem 22 000 v květnu a červnu v porovnání s předchozími měsíci, kde to bylo 215 000. Míra nezaměstnanosti se pohybuje na 9,2% a jak se očekávalo prezident po vyhlášení horších čísel veřejně propagoval protažení daňové úlevy na mzdách i přes 2011, opětovný tlak na nové vládní infrastrukturální programy, atd. Ze strany monetární politiky pak můžeme pozorovat znova lamentování s možným dalším kvantitativním uvolňováním QE3. Je nutné si uvědomit, že deflační tlaky pominuly oproti minulému roku a míra inlflace se v červnu 2011 pohybovala na 3,6% oproti 1,2% v červenci 2010, resp. čistá inflace 1,5% oproti 0,9%. Zatímco míra nezaměstnanosti klesla pouze o nepatrných 30 bazických bodů z 9,5% na 9,2%. Tj. stimulovat dále ekonomiku prostřednictvím měnové autority se jeví jako nebezpečná věc a to si politici uvědomují.

Je tedy možné se dohodnout na redukci deficitu? Určitě ano, ale realisticky k němu nemůže v praxi dojít v nejližší době. Jak z důvodu výše uvedených, tak je tu další proměnná a to prezidentské volby v r. 2012. Od r. 1936, kdy byl znovu zvolen do úřadu prezidenta Franklin D. Roosevelt při míře nezaměstnanosti 7,5%, žádný z prezidentů nebyl znovu zvolen při míře nad touto hladinou. Demokratický prezident/kandidát Obama má tudíž cca 15 měsíců na to, aby nezaměstnanost srazil o 2 procentní body. Navzdory veškeré rétorice zaznívající v médiích z Repulikánské strany, ani v jejich konkrétních návrzích se neobjevují výrazné škrty v rozpočtu pro rok 2012 – volební rok.

Komentáře

Přidat komentář