Máte volné peníze a zároveň jste zadlužen. Co s tím?

Relativně velké množství lidí je v následující situaci: je zadluženo a zároveň má volné prostředky.  Může jít jak o hypotéku (i když tam je termín možný mimořádných splátek přesně dán fixací) či úvěr ze stavebního spoření, tak může jít i o kontokorenty, spotřebitelské úvěry či kreditní karty.

Toto je zamyšlení nad tím, jaké mají tito lidé možnosti a jaké faktory by měli vzít v úvahu. Faktory nejsou jenom finančního rázu.

První, co většinu lidí asi napadne, je zbavit se dluhů. Pro většinu lidí to bude i optimální řešení. Zejména v případě nejistých příjmů či malých aktiv. Pro některé lidi však situace nemusí být tak jednoznačná.  Mají totiž i druhou možnost – ponechat si svoje dluhy a volné prostředky investovat.

Když je očekávaný výnos větší, proč bychom měli splácet dluhy? Raději budeme investovat. Možná si to někdy ani neuvědomují, ale tuto logiku používají všichni, kdo pro investování na kapitálových trzích používají margin. To znamená, že ne celou investici kryjí vlastním zdroji, ale že na část jim půjčí jejich broker. Oni sice neřeší dilema, zda splatit úvěr nebo ne, ale na své investice si půjčují od brokera a ten jim za to účtuje úrok.

Z čistě finančního hlediska je výběr řešení poměrně jednoduchý – porovnáme placené úroky s očekávaným výnosem. Větší vyhrává. Nesmíme ale zapomínat, že budoucí výnos není nikdy jistý. Co je tedy větší? Jistých 10% úroku placených bance (u úvěrů na bydlení je třeba úsporu úroků snížit o daňovou úlevu čerpanou na tyto úroky) nebo možných x% získaných z investice? I zde by si měl investor zjistit, jakému zdanění budou podléhat případné výnosy z alternativní investice a pracovat s čistými výnosy.

Investorovi nezbyde, než si možný výnos přepočítat na sazbu, která je více porovnatelná s jistými 10% nákladů. V první řadě by si investor měl udělat odhad různých možných výsledků investice spolu s jejich pravděpodobnostmi. Dejme tomu, že rozložení pravděpodobností výsledků investice je následující:

a)      s 20% pravděpodobností skončí investice ztrátou 10%

b)      s 25% pravděpodobností skončí investice ziskem 10%

c)      s 40% pravděpodobností skončí investice ziskem 25%

d)     s 15% pravděpodobností skončí investice ziskem 35%

Jednoduchým výpočtem dostáváme očekávaný výnos 15,75% (0,2*(-10%) + 0,25*10% + 0,4*25% + 0,15*35%). Tedy pokud si investor věří, že má čas a schopnosti tuto investici spravovat a řídit tak, aby dosáhl kýženého cíle.

Dále musíte vzít v úvahu i vaše ostatní aktiva a pasiva. Investor by si měl odpovědět na jednu otázku. Když investice nevyjde, nepoloží ho to? Má další prostředky, ze kterých bude případně schopen pokrýt svůj dluh?

Tím je vyřešena čistě finanční část. Zde by se dal článek zakončit. Podle mě by byl ale opomenut jeden neméně důležitý faktor. Tím faktorem je psychika investora a jeho emoce.

Všude možně se dočteme o fundamentální (analýza finančních výsledků kupované společnosti) nebo technické analýze (ta je pro změnu zaměřena na analýzu grafů a snaží z nich odhadnout další vývoj). Podle mě je ale pouze zanedbatelný prostor věnován analýze psychologické. V naší situaci nejde o psychologickou analýzu chování investorů na trzích (analýzu sentimentu), jde o psychologickou analýzu sebe sama. Ta je podceňována ještě více.

Aniž si to investor možná uvědomuje, emoce vstupují do hry už v předchozí části, nejsme roboti. Emoce totiž ovlivňují to, jakou pravděpodobnost investor přiřadí možným výsledkům a tím zásadním způsobem ovlivní výsledek finanční části analýzy.

Co se týče emocí – investor si musí odpovědět na to, jak se bude cítit v případě různých scénářů vývoje. Ty jsou v zásadě čtyři:

a)      Jak se bude cítit, když splatí svůj dluh. Bude přesto možnou investici sledovat? Pokud ji bude sledovat, jak se bude cítit za následujících scénářů:

  1. Investici se bude dařit dobře – nebude si vyčítat, že měl investovat?
  2. Investici se povede špatně – tady bude evidentně spokojen

b)      Jak se bude cítit, když bude investovat.

  1. Investici se bude dařit dobře – tady bude evidentně spokojen
  2. Investici se povede špatně – ustojí to psychicky? Nebude si vyčítat, že neměl investovat a měl raději splatit svůj dluh?

Vyřešení finanční i zejména emoční části je na každém investorovi. S finanční částí mu může někdo pomoci, výpočty udělá v excelu. Ale emoční část, ta je silně individuální. Navíc může v čase výrazně kolísat v závislosti na aktuální životní situaci investora. Proto ji musí vyřešit každý sám.

Přeji všem, aby se rozhodli správně.

 

Tento příspěvek byl napsán pro servery www.penize.cz a www.finmag.cz, kde vyšel v pondělí 15. srpna.

Komentáře

Přidat komentář