Co se nedostává na titulní stánky novin: Kapitál sem, kapitál tam

Autor článku: 14. 10. 2013

Nedávno jsem zpracoval krátkou analýzu letošních pohybu kurzů měn zemí BRICS.  V minulých týdnech jsem se věnoval dvěma velkým zemím s významným poklesem kurzu jejich měny za prvních 9 měsíců letošního roku. Šlo o Indii a Brazílii.  Co mají tyto na první pohled tak rozdílné země společného? Jaké faktory nejvíce ovlivňovaly a budou ovlivňovat chování jejich měn?

Dříve platilo a platí i nadále, že nejrizikovějšími jsou země s velkým deficitem zahraničního obchodu, které jsou tudíž závislé na přílivu zahraničního kapitálu. Pohyb kapitálu je právě to, co určuje kurzy měn, co je schopné spustit finanční krizi (viz. Asijská krize konce 90. let). Řada emerging zemí si vzala z Asijské krize z 15 let ponaučení a je nyní lépe připravena na pohyby kapitálu, než byla před 15 let. Ekonomikám se po makro stránce daří, jejich kurzový režim je flexibilnější, řada z nich si vybudovala devizové rezervy, omezila zadluženost v „tvrdých“ měnách.

Stojí proto za to připomenout si, jaké klíčové faktory ovlivňují pohyb kapitálu.

  • Růstový diferenciál
  • Globální averze k riziku
  • Úrokový diferenciál

Růstový diferenciál představuje rozdíl mezi rychlostí růstu jednotlivých ekonomik. Jakmile se růst některé země zpomalí, hrozí jí problémy. Sledujte proto ekonomický růst zemí. I když se může jevit, že ekonomika dané země stále roste rychle, už samo zpomalení růstu může být velkým problémem.

Globální averze k riziku v posledních letech se výrazně zvýšila. To platí i v situaci, kdy CDS řady zemí se za poslední rok významně snížil. Když se podívám na CDS evropských zemí, například CDS Řecka kleslo z 12 tisíc v červenci 2012 na necelý tisíc v září, další zemí s vysokou hodnotou je Portugalsko (cca 500) a teprve po něm přichází na řadu Maďarsko (280) následované Itálií (240) a Španělskem (220). Na druhém pólu je skupina zemí s CDS pod 25. Konkrétně se jedná o Švédsko (17), Finsko (22), Dánsko (23) a Německo (24).

Úrokový diferenciál se pořád sleduje, ale jeho význam se změnil. Zvláště je třeba jej pozorně sledovat v situaci (ne)ukončování QE se Spojených státech. Například podle Billa Grosse zůstanou úroky ve Spojených státech na dnešní úrovni klidně i dalších 20 let.

Mějme tyto faktory na paměti, až se budeme divit, proč je ta či ona země v problémech, i když vůbec její míra zadlužení nemusí překračovat slavná Maastrichtská kritéria.

Napsat komentář