Je možný soustavný růst bohatství?
Zatím se zdá, že ano. Slovo „zatím“ je přitom velmi důležité.
Podle mého je však současnosti kolektivní přesvědčení o nároku na neustálý růst životní úrovně a bohatství jedním z nejvíce škodlivých projevů současnosti.
Hlavní souhrnný ukazatel bohatství je navíc sledován na extrémně krátkodobé bázi – vždyť HDP se sleduje každého čtvrt roku.
Jakmile se jedno životní úroveň (vlastně HDP) nezvedne, hned je to téma na k jednání vlády, rozebírá se to v médiích, hledají se protiopatření. Nedej bože, aby k tomu došlo dvě čtvrtletí po sobě – vždyť to už je RECESE… a to je téměř sprosté slovo.
Jak toto přesvědčení vzniklo? Vzniklo po druhé světové válce (a předchozí hospodářské depresi), kdy lidé věřili, že se již budou mít lépe. A když se to povedlo v prvních poválečných letech, vzniklo přesvědčení, že tomu tak bude napořád. Čím více se to dařilo, tím více se toto přesvědčení utvrzovalo.
Lidé nabyli přesvědčení, na neustálý růst kvality života je „NÁROK“. A pokud ho vláda nezajistí, znamená to, že lidé nedostali něco, na co mají nárok.
Jak vůbec něco podobného vzniklo? Prostě lidé nabyli přesvědčení, že jestliže něco mají, už o to nemohou přijít, že pokles z maxim není akceptovatelný. Kdyby jen pokles, jakékoliv byť jen ustrnutí je považováno za nepřípustné.
K čemu všemu toto vedlo?
Vzhledem k přesvědčení o neustálé, růstu cen aktiv došlo k významnému růstu zadluženosti. Podívejte se na japonské ceny nemovitostí z konce 80. let minulého století nebo ceny nemovitostí ve Spojených státech do roku 2007. Růstu zadluženosti jsme ale svědky i u nás, nabídky na super levné hypotéky, refinancování půjček, půjčky s odpuštěním splátek se na nás valí ze všech stran…
Co s tím?
Nepodlehnout reklamní masáži a nespoléhat se na to, že ekonomický vývoj zajistí soustavný a plynulý růst Vaší životní úrovně.
Je nezbytné se starat sám o sebe, o svoji budoucnost. Investování či obchodování na kapitálových trzích je vhodným nástrojem. Pokud ale nemáte potřebné znalosti, je to past na peníze.
Takže – získejte potřebné znalosti a dovednosti a pusťte se do toho.
Hodně štěstí
Alibaba, možná že podceněná firma
Poslední výprodeje v technologickém oboru zasáhly také přední internetové B2B (a dnes…
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Zdravím všechny, já mám ohledně toho jednu takovou „sranda hypotézu“, kterou bych si ale netroufal nijak obhajovat.
Podle této hypotézy je nyní (makro)ekonomická situace v rozvinutých zemích daná tím, že je naše civilizace hospodářsky na limitech toho, čeho je technologicky schopná. Plus – přidávají se k tomu vlivy stárnutí populace, náklady placené za marné pokusy vlád ekonomiky vybičovat k růstu nějakými „léky“, „mýcení“ pracovních míst on-line technologiemi a různé socialistické restrikce pracovního trhu.
Ukážu to na příkladu Japonska a Evropy. Jak ale říkám, nijak jsem nepátral po nějakých podpůrných datech, nemám detailní argumenty.
Tedy Japonsko: Kam až by mělo Japonsko růst? K čemu by mělo dorůst? Vždyť všechno, co naše civilizace zná, oni už tam mají. A gigantický dluh vnikl „jenom díky tomu“, že se i přesto snažili tu ekonomiku bičovat dál.
Západní Evropa na tom sice možná tak skvěle není, vlaky na elekotrmagnetickém polštáři tady nemáme, ale zase nám stárne populace (to Japonsku taky), on-line technologie „kostí“ „joby“ a socialistické restrikce pracovního trhu a socialistické státní dluhy další vytváření pracovních míst/ekonomický růst brzdí.
Nedávno jsem náhodou dokonce pro moji sranda teorii našel i „oporu“ v názoru mnohem lepšího mozku – kamarád mi přečetl krátkou část z nějaké knihy vědce Michioa Kaku, který tam tvrdil, že podle jeho názoru vznikaly ty velké „sedmdesátileté“ krize vždy vlivem technologických změn. Detaily si už bohužel moc nepamatuju – krásně to tam podle mě i doložil.
Takže podle mě je současná ekonomická sitauce „vyhnaná“ – 1. technologickou změnou (on-line nahrazuje lidi a (solární)technologiíe zlevňuje výrobu energie). 2. Tím, že při použití současných technologií se hospodářsky už moc dál nedostaneme, ale přiděláváme si problémy snahou to řešit tou gigantickou monetární expanzí.
Omlouvám se za dlouhý příspěvek. Neuměl jsem to ale zestručnit. Ale přišlo mi to na druhou stranu zajímavé.
Dobrý komentář, dík za něj
Zdravím po čase vespolek.
Co je to bohatství? Co si pod tím představuje prezident, premiér, soudce, můj potomek, kolega, kolega z práce, majitel dolu na zlato, běženec topící se v moři, na ulici vyhozený bývalý vlastník hypotékou získaného domu, ekonom, „spící“ ekonom či viník toho co nás čeká? Co si mám pod tím představit? HDP? Br. To toho za sto let moc nevymysleli.
Co to je růst bohatství? Aha, to bude asi to, když jsou lidé situací více a více zhnuseni a zajdou si pro antidepresiva? Jo, když se vyrobí, prodá a vykouří o milion krabiček cigaret více, to bude ten pravý růst bohatství. Když se vyrobí všeho naprosto stejně jen se to zdraží, to musí být ten růst bohatství.
Bohatství je odvozeno od základu slova bůh. Pokud si tedy uvědomíme, co je skutečné bohatství, je nejen možný, ale i potřebný růst bohatství. Ne však materiálního, ale duchovního.
Budu-li mít více skutečných přátel, tak jsem jistě bohatý.. Budu-li se o ně starat, oni mi to vrátí v mé spokojenosti a štěstí.