Jak to vypadá s inflací?

Stávající globální měnový systém je postaven na dluhu, který je finančními institucemi považován za aktivum. Ano, z pohledu věřitelů je tomu opravdu tak, zejména díku rozsáhlé sekuritizaci dluhů. Řada věřitelů (jedním z nich je např. Čína) se dluhové bubliny obává a snaží se vyměnit tato finanční aktiva za hmotná aktiva.

Zadluženost zemí je větší než před minulou recesí. Většina zemí G20 se potýká v lepším případě se zpomalující se ekonomikou. Světu tak chybí jakýkoliv významný motor růstu. Poprvé od deprese z 30. let minulého století se svět dostává do druhé recese, aniž by HDP dosáhlo úrovně před uplynulou recesí. Výsledkem je tak protahující se pokles ekonomik. Pokud se někdo odvolává na chování recesí po druhé světové válce, používá irelevantní vzor.

Podle rakouského ekonoma Ludwiga von Mises je nemožné uchránit úvěrovou bublinu před splasknutím, ať děláme, co děláme. Prostě to nejde. Přesně v této situaci se světová ekonomika nachází nyní. Čím větší bublina, tím větší rána při splasknutí a hrozba pro úspory lidí, i když se jim to třeba nezdá.

Většina lidí nevěří tomu, že by o své peníze mohli přijít, podle nich to „věrchuška“ nepřipustí. V tom se ale šeredně mýlí. Ať vrchnost dělá, co dělá, nemá šanci splasknutí bubliny zabránit. Země, které se brání poskytování pomoci, je Německo. Proč? Za prvé proto, že platí a platí a za druhé proto, že s inflací má před přibližně 90 lety své zkušenosti.

Lidé si často neuvědomují primární rozdíl mezi inflací a hyperinflací. Hyperinflace je často vnímána jako nezastavená inflace. Jde však o rozdílné kategorie, i když s podobnými projevy.

Inflace nastává při přehřátí ekonomiky. Ceny práce, zboží i služeb rostou relativně rychle. Ve většině případů jde o poptávkou taženou inflaci, nabídkově tlačená inflace není tak častá, dochází k ní při poklesu nabídky (např. neúrodě). Tento typ inflace není tak hrozný, s tím se dá žít.

Hyperinflace není jenom vysoká míra inflace, za což bývá často označována. Hyperinflace znamená ztrátu důvěry v měnu. V první fázi jde o pádící inflaci, kdy ceny rostou o 10-20%, lidé pomalu ztrácí důvěru (ala konec 80., let v USA). V případě že centrální banka včas nezasáhne, dosáhne rozvoj inflace kritické hranice. Následně se hyperinflace rozjede na plné obrátky. Ceny raketově rostou, protože se lidé snaží zbavit peněz za každou cenu. Nevěří jim, stejně jako měně nevěří ani mezinárodní trhy. Měna jde je dnu, resp. se s ní tapetují toalety.

Co čeká investory? Největší problém světa je to, že v krizi se nenachází jenom jedna země. Podle všeho to směřuje k totálnímu resetu světového finančního systému, v rámci kterého se trh obligací se stane mrtvým, v rámci zásahů se můžeme dočkat podobných omezení, jako několikrát od roku 2008, kdy došlo v různých zemích k zákazu short sellingu akcií bank. Nyní se dost možná dočkáme něčeho podobného, akorát v širším měřítku. Investoři budou mít co dělat.

Pokud se lidé domnívají, že tím, že se nebudou angažovat na finančních trzích, se vyhnou rizikům, jsou na velkém omylu. Běžným lidem nejvíce hrozí postižení inflací. Zachránit je jakž takž může osoba podobná P. Volckerovi v čele Fedu koncem 70. let minulého století. Pokud se nikdo takový nenajde, skutečné dlouhodobé vysoké inflaci se nevyhneme, ať už si oficiální statistiky budou říkat cokoliv.

Jaké ceny porostou nejvíce? Jsou to ceny nezbytných věcí – potraviny, energie apod., Mezi lidmi pak zuří konkurenční boj, rozvíjí se barterový obchod. Z těch, co spoří, nejvíce prodělají ti s penězi na bankovních účtech, nejlépe se má ten, kdo „přečte“ situaci mezi prvními a patřičně reaguje.

Skutečná hyperinflace by byla opravdu katastrofickým scénářem a doufám, že až k ní vývoj nedojde.

 

 


Aktuální investiční trilogie:

  1. Rýsuje se nový finanční systém
  2. Volby ve Francii jako katalyzátor dalšího vývoje
  3. Devizový trh se změnil k nepoznání

Hledáme nejlepší články čtenářů:


10 dosud nejčtenějších článků na serveru:

 

Další vybrané články:

Komentáře
  1. Roman Šebl napsal:

    Obávám se, že ztráta důvěry v nekrytou měnu je na dosah a hyperinflace klepe na dveře. Situace v Evropě je pouhým předkrmem před tím, co přichází z USA.

  2. Jan Altman napsal:

    Pokud je jedinou nadějí příchod někoho, jako byl Volcker, tak mám obavy, že reálně naděje žádná není.

    1) Odporovalo by to trendu, jaký ve FEDu panuje. Celá vládní garnitura by musela popřít svou keynesiánskou víru. Je to asi tak stejně pravděpodobné, jako kdyby euroelity otevřeně přiznaly, že Euro byl omyl…

    2) Copak by se asi stalo, kdyby se FED pokusil nastavit úrokové míry tak, aby hrozbu odvrátil? Jak vysokou úrokovou míru vláda USA (s jejím dluhem) snese? 15% jako v 80.letech to nebude. Nebude to ani 10%. Je otázka, co by s US ekonomikou, zadluženými domácnostmi, státy, městy a samotnou federací udělal úrok byť ve výši pouhých 5%! A nejde jen o USA. Jakou asi úrokovou míru sí může dovolit takové Japonsko?

  3. VoDo napsal:

    Reseni bude genialne jednoduchy a vitezne z toho vyjde USA.

  4. Jan Altman napsal:

    Opravdu? A jaky to bude? A nechaj si to BRICS libit?

  5. VoDo napsal:

    BRICS? Haha, BRICS si bez USA ani neskrtnou.

  6. Jan Altman napsal:

    No, myslim, ze Rusko a zejmena Cina maji ambice ponekud vyssi… A zatim to nevypada, ze by treba v Iranu a Syrii hraly podle not USA…

  7. ricmund napsal:

    Mě pořád udivuje jak píšeš o tom, že příjde inflace, já nevím jak Ty, ale podle mě už tady inflace je a to pořádná (možná kromě aut a elektroniky). Nevěřím ani náhodou, že je jednociferná!!!

  8. Jan Dvořák napsal:

    Jednociferná inflace není. Stačí si porovnat účtenky z nákupů…
    Problém je v tom, že téměř nikdo se podle toho nechová.

  9. Jan Altman napsal:

    Nikdo se nechová podle toho, že je inflace (rychle utratit vše co můžu plus se ještě zadlužit), protože je spíš stagflace.

    Tzn. nemáme klasickou boomovou inflaci, kdy roste produkce, mzdy, ceny. Máme krizi, kdy reálné mzdy klesají, roste nezaměstnanost a každou chvíli někdo zbankrotuje. A k tomu inflaci. Nejhorší možná kombinace. A v tomto stavu samozřejmě nebude nikdo bezhlavě utrácet a zadlužovat se. Každý bude spíš deleverageovat, možná tak nakupovat konzervy a zlato, naivnější jedinci třeba Německé dluhopisy.

  10. Mario napsal:

    JD: jaka dvojciferna inflace? podle uctenek rozhodne dvoucifernou inflaci nepozoruji. doporucuji otevrit stranky statistickeho uradu, a treba ceny potravin.

    pozoruju jinou vec, lidi zapominaj a nechaj se manipulovat. strasne lehce verej na ruzny spiklenecky teorie, na to, ze svet ridi nekolik lidi, kteri tahaji za nitky, ale to, co je skutecne ovlada, je STRACH. mimojine strach v podobe vizionarskych katastrofickych scenaru jako na techto strankach. nevim, jestli to je z duvodu zvyseni navstevnosti, nebo z ciste komercnich duvodu.

    kazdopadne vim jedno. vydelal jsem hlavne tehdy, kdyz jsem sel proti mainstreamu. asymetrie informaci na trzich je podle me dnes tak velka, ze nema cenu drzet se zasvecenych komentaru a zarucenych informaci. respektive placenych analytiku

  11. Jan Altman napsal:

    Já rozhodně nevěřím na spiknutí a na to, že svět řídí několik lidí. Systém je výhodný pro celou řadu politiků, byrokratů, bankéřů, výrobců bionafty, atd… a ti se nemusej nějak spikávat, aby věděli, co je pro ně nejvýhodnější.

    Stejně tak si nemyslím, že je inflace dvojciferná. Je podle mne jednociferná, ale citelně vyšší, než oficiální. Tzn. když vláda tvrdí, že inflace je 2%, tak je to třeba 6 či 7 (v USA dle ShadowStats až 8%). Ale je jedno, zda 6 či 8%. Hlavní je, že ten rozdíl mezi ofic a real znamená toto:

    1) Lidem se investice do dluhopisů, penzijních fondů a většiny akcií a téměř všech akciových fondů nevyplácejí, reálně prodělávají. Co se stane s tisícikorunou nominálně zhodnocovanou 2% při reálné 6% inflaci za 15 let? A za 30 či 40 let (horizont spoření na penzi)?

    2) HDP neroste, žádné oživení se nedostavilo, hned tak nedostaví a západní svět mionimálně od 70.let v podstatě stále stagnuje, resp. je v recesi. Protože kdykoli byl růst HDP menší, než 4%, tak díky rozdílu oficiální a reálně inflace měl být po očištění dejme tomu o ty 4 pct body nižší. Ostatně s tím koresponduje i historická zkušenost, kdy příslušníkovi střední třídy v USA v 50.letech stačil jeden plat (žena v domácnosti), aby zvládal platit hypotéku, všem v rodině lékařskou péči, dětem školy. Dnes makaj oba, na zdravotní pojištění maj tak tak, na školy si berou půjčky, atd…
    Tzn. Západ dlouhá desetiletí přinejlepším stagnuje. A i tu stagnaci si kupuje na dluh, jinak by byl pokles ještě markantnější. A dále: člověk nemusí věřit na spiknutí, stačí věřit osvědčeným ekonomickým a matematickým pravdám. Pokud něco roste exponenciálně (např. dluh či peněžní zásoba), nebo je v nějakém systému kladná zpětná vazba, nemůže to tak pokračovat napořád a přijde nějaká „událost“.
    Stejně tak člověk nemusí být fanatickým zastáncem konce světa, aby viděl, že některé aspekty dnešní ekonomiky jsou dále neudržitelné (například ten rostoucí dluh, strukturální deficity, dominantní role USD, atd…).
    Další fakt podle mne je, že socialismus je ekonomicky nefunkční systém. A Západ k němu má stále blíže (polovina ekonomiky státní, zbytek státem regulován a daněn).
    Znám lidi, kteří mají sklep plný konzerv. Já k nim nepatřím. Znám lidi, kteří nakupují zemědělskou půdu a grunty. A jsou to dokonce i vysocí manažeři z bank. Ale opět: já si nemyslím, že to klekne tak brzo. Ale někdy ano. Ostatně doposud nakonec každý systém jednou skončil.

  12. Jan Dvořák napsal:

    Tady nejde o spiknutí. Jde o to,že stávající systém se podělává a je to čím dál zřetelnější. Systémová změna je nezbytná.
    Teď se hraje o to, KDO nastaví nová pravidla. Za chvíli vyjde příspěvek čtenáře, proč by sazby neměly růst. To nebude možné bez relativně nízké oficiální míry inflace.

    P.S.
    Ač jsem relativní pesimista, sklep plný konzerv nemám

  13. Jan Altman napsal:

    Co se týče toho, KDO bude nastavovat nová pravidla, tak je podle mne otázka, nakolik ona změna bude nějaký plánovitý a řízený proces a nakolik to bude vymknutí se situace zpod kontroly, živelný vývoj, kde až posléze, po uplynutí nějakého toho vývoje „samospádem“, někdo vycítí příležitost, chopí se jí a využije jí k prosazení něčeho nového.

    Já na první variantu (kompletně řízený proces změny od počátku) moc nevěřím. Současné elity toho nejsou schopny. Jsou schopny jen oddalovat a flikovat. Koncepční přístup jim je cizí. Navíc toto je i krize centrálního plánování a proto je principiálně nesmysl, aby nový LEPŠI (funkčnější) systém byl opět centrálně naplánovan. Podle mne to prostě ani nejde. V problémech jsme hlavně proto, že centrálně plánujeme. Centrální plánování nebuže být řešením, je naším současným problémem. A podle mne je (snad) také omezen počet variant toho, co bude PO změně. Těžko to může být víc socialismu (a je jedno, jestli hnédého národního, nebo červeného internacionálního), protože toto je kolaps (demokratického) socialismu a kolabuje právě kvůli tomu socialismu. Změna logicky tedy musí být více do prava: např. u doktora se bude platit hotově, případně budou klasické komerční zdravotní pojistky – ne proto, že převáží pravicové myšlenky, ale prostě proto, že „erár“ už na péči „zdarma“ pro všechny mít nebude. Na penze si lidi budou spořit sami – ne proto, že by jim elity chtěly dát svobodu volby, jak si na SVOU penzi ze SVÝCH peněz budou spořit, ale prostě proto, že státní průběžná pyramida se zhroutí (a 2. a 3. pilíře budou před tím znárodněny). Jednoduše více doleva už to technicky nepůjde i kdyby „lidové masy“ žádaly opak – mohou samozřejmě okrást bohaté, nakonec je mohou i sežrat, ale tím si pomohou tak na týden. Mohou násilím doktory nutit léčit zadarmo, ale nikdo jim nevyrobí léky a ti doktoři nakonec stejně utečou. Zkrátka na cestě doleva jsme právě došli na konec slepé ulice. Jediná otázka tedy je, jakou formu bude mít ta cesta doprava. Bude to Pinochet, nebo něco blíže libertariánským, svobodnějším ideálům? Tzn. svobodná společnost, nebo nějaká diktatura junty, která však bude kontrolovat jen silové resorty a ekonomiku ponechá „anarchii trhu“?

    Co se týče sazeb, tak jak už jsem napsal jinde – pro USA (EU i JP) žádná cesta ala 80.léta není. Těžko někdo může úrokové míry zvednout na 5, 10, natož na 15% – stát by okamžitě přestal mít na obsluhu dluhu. A jak jsem také výše napsal, ve sklepě také mám jen krámy a ne konzervy. Ale znám bankovní manažery nakupující ornou půdu a analytiky z poradenských firem nakupující konzervy. Jestli dělají dobře, to opravdu nevím.
    Taky ale znám lidi, kteří omezují svou vazbu na ČR a EU (např. omezují počet nemovitostí na 1) a budují si druhou existenci někde jinde. Buď Chile, nebo třeba Thajsko (monarchie, nízké životní náklady, 3 úrody do roka).

  14. ricmund napsal:

    JA: pěkně napsane
    Mario: Já nevím kde nakupujes a co platis za účty, ale já nakupuju dost často a vsadím se, že konkrétně jídlo je na 100% o vic nez 10% dražší.

  15. rj1 napsal:

    Jan Altman a pozitvni zpetna vazba – ano presne! V systemu se objevuji nove volne „peníze“ menici se na investice. Nikoliv ale vznikle, tak ze je pred tim tyto nekdo usporil, ale vytvorenim novych falesnych peneznich naroku vzniklych pouze na zaklade peneznich naroku/jistin predchozich (at uz peneznich naroku falesnych nebo pravych). Mame tak perpetum mobile – muzem „investovat“ a utracet, aniz by jsme na to před tim museli usporit!

    Tak jak se zacina nafukovat mnozstvi novych “penez”, klesa sice jejich smenna hodnota (rostou jejich smenne pomery vuci vsem ostatnim aktivum a zbozi). Ale tahle devalvace hodnoty penez nas prece nemusi bolet! Vzdyt s timto falesnym rustem hodnoty aktiv roste jejich hodnota nadale diky zvysujici se poptavce po nich – s tim roste pochopitelne i hodnota zastav/jistin nutnych k dalsim pujckam (na nakup akcii, nemovitosti, dluhopisu,…). S roustici hodnotou zastav/jistin se zvysuje moznost a ochota vytvararet dalsi penezni naroky na nakup dalsich aktiv. Poptavkou po nich se opet posouva cena nahoru, jistina se opet zvysi, coz umozni nakoupit vice, coz zase zvysi ceny…. A pujcovat lze prakticky donekonecna – likvidita je prakticky neomezena a omezeni vlastnim kapitalem bank se dalo vzdy nejak sikovne obejit……

    Roste vseobecny POCIT bohatstvi, nikdo se ho neboji utracet – vzdyt leda blazen muze sporit v penezich, ktere stale ztraci hodnotu. Jak se nikdo neboji utracet, „roste ekonomika“ a prilezitost delat dalsi investice –
    spatne investice nejsou, vzdy je tu vzdy nekdo kdo to vse bude nakupovat. A kdyby nahodou ne, mame tu instituce, ktere uz zajisti “stimulaci ekonomiky” – ulehcenim tvorby dalsich falesnych penznich naroku. Rostouci spotreba pak zajistuje dalsi ekonomicky rust – jaky to dalsi paradox! a tim padem dalsi nove investice, coz vytvrari dalsi “bohatstvi: a tak porad dale…. Prosperita jako zvon!
    HDP roste jak z vody (zvlast kdyz se jeste o neco ponizi ukazatel znehodnoceni penez), nikdo uz se moc nazajima co nam to tu roste, uz vubec ne o to, jak soubezne s mnozstvim penez roste mnozstvi celkoveho dluhu. Kam az muze dojit takoveto divosske hospodarstvi? Kdy finalne splasknou všechny bubliny iluzornich zisku? Proces dolivani nove falesne likvidity a jeji prelivani v nesolventim systemu- podle toho, kde zrovna akutne hrozi vybuch – je stezi dlouhodobeji udrzitelne. Mame za sebou zatím 5 let druhé faze tohoto procesu (od krachu investicnich fondu Bear Stearns) a nejakych 10-12 let od zacatku první faze (dot com). Ve 3. fazi – krachu (=neschopnosti platit ani uroky z dluhu) vyznamnejsich statu se mohou pridat vnejsi faktory – stale se zvysujici se realne naklady na tezbu surovin, vyrazne mensi sklizne v urodnych oblastech, politicky tlak na stavajici systém ze strany zemi sponzorujicich zrouty (pro nez je doposavad ve stavajicim systemu „vyhodne“ udrzovat vyrazne prebytkovou obchodni bilanci a paralelne s tim umele devalvovat sve meny).

  16. Miroslav Piták napsal:

    ricmund. Naprostý souhlas, za některé potraviny, které nakupuji platím i o 30 až 40% více. Ve vyjímečných případech, např. kafe šla cena až o 100% nahoru. Nárůst do 10% u některých položek, které nakupuji považuji z tohoto pohledu za stagnaci :-), u většiny zboží které nakupuji vzrostly ceny o 10% a více. Nakupuji veškeré potřeby pro domácnost, tak myslím, že to mohu fundovaně zhodnotit, což ale asi může každý, kdo občas proběhne supermarketem nebo hypermarketem a to nejenom oddělením elektroniky a výpočetní techniky 🙂

  17. ricmund napsal:

    MP: 😉
    Jednou jsem si povídal s chlápkem tak něco kolem 65 roků (bohužel si fakt špatně vybavuju kdy to bylo, ale hoooodně hrubým odhadem tak 6-8let) o inflaci. Takový ten prototyp prvotřídního vychování a poměrně asketické výchovy, říkal mi , že byl středoškolský účitel a vedl si účetní záznam jeho domáctnosti od roku myslím 1968, kde si vedl veškeré výdaje na život (neměl teda auto a nejspíš ani počítač) a ten mi říkal, že jeho inflace je 23% p.a. Nechci se dotknout některých předřečníků, ale to, že je inflace to co uvadí ČSU tak tomu nemůže snad proboha věřit nikdo. Jasně pokud si ten spotřební koš upravujete tak aby vám to vyšlo, tak to možné samozřejmě je. Nacpu tam 90% auta, elektro apod. Otázka je za co dáváme všichni největší výdaje (nebo aspoň většina).

  18. Jan Altman napsal:

    Ničemu, co pochází z úst státu, bychom neměli věřit. Tedy ani statistice inflace.

    Ale zároveň bychom neměli propadnout honbě za tím pravým číslem. Resp. neměli bychom vůbec přistoupit na „moderní“ definici inflace jako „růst ceny modelového spotřeního koše“.
    Pokud chceme exaktní číslo, koukejme se na starou definici inflace jako NAFOUKNUTÍ peněžní zásoby (i když stejně budeme mít problém se shodnout na tom, které „M“ jsou peníze a které už ne).
    Růst cen je pouze důsledek skutečné inflace (nafouknutí peněžní zásoby). To za prvé. A za druhé růst cen postihuje každého jinak. Někdo si kupuje každé 3 roky auto (či jich má dokonce v rodině 3) a po baráku má 4 velké LCD televize. Ten má inflaci jinou, než penzista, který dá veškerý příjem za bydlení, energie, jídlo a léky. Rozdíl mezi nimi může být propastný.

    Jinak 23% průměrné inflace se zdá dost, nicméně v 90.letech i ta oficiální byla ještě vyšší.
    Každopádně stačí se někam podívat, či se pamětníka zeptat, kolik v r.1969 stál bochník chleba, litr mléka, kW elektřiny, litr benzínu, krabička cigaret, atd… Největší nárůst samozřejmě čekám u činže, tam to bude tak klidně i 8000%.

    Já to spíš sleduju jinak než přes ceny. Tedy kolik dnes stojí prvorepubliková pětikoruna (3.5g stříbra) či stokoruna z roku 1913 (30g zlata, čili řádově 30.000Kč, čili za 99let inflace 30000%.).

    Ale ať je průměrná reálná inflace 8%, nebo 30%, znamená to, že je vysoko nad oficiální, znamená to, že investice do penzijního připojištění či státního dluhopisu není investicí a že vlastně je jen velmi málo titulů (pokud vůbec nějaké), které nás před tímto jevem ochrání.

  19. Jan Altman napsal:

    PS: Možná že před takovou inflací (a to nás asi čeká ještě vyšší) ochrana prostě není a jediná šance je spoléhat na to, že tyto inflační peníze/měny se samy zničí. Pak by logickým krokem bylo pokusit se odhadnout, co tyto měny nahradí a pokud to lze sehnat již dnes, tak to již dnes kupovat a mít tak vlastně v předstihu měnu, která bude platit po měnové reformě či revoluci. Staré peníze zmizí, zmizí inflace v nich vyjádřená, zmizí virtuálí aktiva (dluhopisy, deriváty, …) v ní denominované, budou jen nové peníze, které budou mít vysokou kupní sílu.

    Tzn: Pokud příští globální měnou po kolapsu USD, EUR a spol bude SDR, Amero či Bancor, tak máme smůlu, protože ty si dopředu „nenasyslíme“.
    Pokud budoucí měnou budou např. perly či mušličky, tak ty si dnes můžeme pořídit za výhodné ceny, nesrovnatelně nižší, než budoucí kupní síla těch perel či mušliček.

    Ty samé úvahy je týkají i drahých kovů: bude podstatný rozdíl např. v tom, zda by se penězi stalo jen Au, nebo i/jen Ag. V případě zapojení Ag do monetárního systému odhaduji, že držitel Ag na tom vydělá daleko více, než držitel Au (i v situaci, že by penězi bylo jen Au). Ale jak to bude, nikdo neví.

  20. Miroslav Piták napsal:

    Pokud někdo spekuluje nad opětovným zavedením zlata do finančního systému, měl by na základě historie počítat i se stříbrem. Zlato by totiž bylo tak jako v minulosti příliš drahé na 1 gram na úhradu běžných výdajů
    Uvedu několik příkladů z Anglie z roku 1869, kolik gramů stříbra stály některé položky

    100 kg uhlí – 72 g
    1 kg kafe – 22 g
    1 kg bavlny – 13 g
    1 kg sýra – 7,5 g
    1 kg másla – 14 g
    1 kg hovězího masa – 9 g
    1 litr mléka – 1,5 g
    1 kg čaje – 38 g
    1 kg tabáku – 54 g
    1 kg cukru – 5 g
    1 litr pšenice – 1 g (opravdu jde o 1 l, pšenice se počítala v bušlech a pšeničná mouka v librách)
    1 kg pšeničné mouky – 2 g
    bydlení / rok – 460 g
    denní mzda zemědělce – 12 g
    denní mzda řemeslníka – 28 g

  21. Jan Altman napsal:

    No ale v dnešní době přeci není problémem platit třeba i mikrogramy zlata a proto jeho množství opravdu je irelevantní a klidně může obsloužit všechny transakce.

    Prostě vložím cihlu na účet a dál kartou platím třeba v miligramech. Nabiju si „OpenCard“ 1/10 Oz mincí a platím drobné výdaje v mikrogramech.

    Počítat se stříbrem v monetárním systému samozřejmě lze (a mně by to udělalo opravdu velkou radost), ale úplně na to vsázet asi nelze. Jednak stříbro svou monetární image již z velké části ztratilo (v porovnání s Au) a jednak by s tím byly problémy:

    1) Buď by někdo shora centrálně naplánoval měnový systém založený na dvou kovech (ala bimetalismus v USA) a pak by to mělo stejné neduhy jako tehdy a nutně by to skončilo stejně jako tehdy (konec Ag, vítězství Au)

    2) Nebo by Au a Ag musely být 2 nezávislé mény s volně plovoucím kurzem. To by fungovalo, ale bylo by to trochu nepohodlné. Plus by to samozřejmě přineslo problémy těm firmám, které dnes stříbro nenávratně spotřebovávají (pálili by meníze).

    Jinak k těm cenám: to je docela maso. Plat zemědělce 4350Kč / měsíc, litr mléka 27.20 Kč. Ale to mléko asi bylo BIO 🙂 tak to docela sedí.

  22. Standa napsal:

    Jan Altman: Nejde jen o to, že to mléko bylo bio, ale o to, že tenkrát nebyly potraviny masivně dotovány. Kdyby dnes skončily dotace do zemědělství, ceny potravin by také poskočily nahoru.

    Naproti tomu u bydlení vidíme dnes obrovskou bublinu, způsobenou masivním přísunem nových peněz do hypoték a stavebnictví. Stejně tak ceny energií pro bydlení jsou uměle manipulovány nahoru zelenou energií a regulacemi. Tehdejšímu zemědělci tak stačily necelé dva měsíce práce na zaplacení celoročního bydlení (řemeslníkovi dokonce necelý jeden měsíc). Dnes je to o půl řádu více.

    Je poučné vidět, jak silně manipulují s cenami umělé zásahy do ekonomiky. Jednoho dne může být opět „ekonomické“ krmit prasata dotovaným chlebem (jako kdysi v ČSSR) a krávy máslem (jako kdysi v SSSR).

  23. ricmund napsal:

    JA: přesně tohhle co jste napsal si myslím taky: „Možná že před takovou inflací (a to nás asi čeká ještě vyšší) ochrana prostě není “ Bohužel ani zlato ani stříbro to zřejmě nedokáží, protože jejich cena je manipulovaná je vlemi, velmi pravděpodobné. Předluženým státům se to nehodí i když mám pocit, že teď už se jim nehodí nic jelikož bod zlomu byl prostě překonán.

  24. Jan Altman napsal:

    Standa: Tomu moc nevěřím. Zrušené Společné zemědělské politiky (SZP) EU by těžko vedlo k růstu cen spíše naopak.
    Jednak ty dotace stejně platíme MY.
    Jednak často se dotuje to, že se neoseje, nebo že se úroda spálí v elektrárně, nebo že se pěstuje nějaké biopalivo.
    SZP zároveň znaměná cla na dovoz a omezení konkurence, čili cena UP. S vytvořením cenové bubliny na nemovitostech pomocí levných hypoték souhlasím. Proto nikomu investici do nemovitosti nedoporučuju (i z jiných důvodů: demografie, růst daní, nemožnost s domem emigrovat, …). Stejně tak vidím jistou bublinu na ceně stavebních pozemků způsobenou jejich umělým nedostatkem – srovnejte si cenu stavební parcely 20km za Prahou (tisíce Kč za metr) s cenou pole či lesa tamtéž (určitě méně, než desetina, ne-li setina). Až jednou regulace padne a bude jen věcí majitele, jestli na SVÉM pozemku bude mít pšenici, smrky či barák, ceny se vyrovnají někde mezi.

  25. Jan Altman napsal:

    Ricmund: Já manipulaci cen Au/Ag nepovažuji za nevýhodu! Naopak!

    Představte si, že by byla manipulovaná cena stavebních parcel směrem dolů. Odradilo by vás to od koupě/investice? Naopak!

    Nákup za dotovanou cenu je přeci skvělá věc!

    Většina investorů do FYZICKÉHO kovu jej nekupuje kvůli krátkodobé spekulaci. A v delším horizontu se vše asi změní, resp. žádná manipulace ani dotace přeci není navždy.

    Tzn. Au/Ag např. následujících X let nebude vynahrazovat reálnou inflaci, ale až to „rupne“, skokově ji nejen dožene, ale i předčí. Vzpomeňte si na činžák=zlaťák v době Výmarské republiky.

    Jediné, s čím se takový investor musí smířit je to, že nelze odhadnout, kdy to přijde. Může to být za týden, ale třeba i za 10 let. Pokud ale někdo o kovu uvažuje např. jako o čtvrtém (a jediném funkčním) penzijním pilíři, má tedy horizont třeba 30 let, pak to dává smysl. Podobný smysl, jako kdyby vám vláda přispívala na nákup bluechips akcií, resp. držela jejich akcie nějakou regulací uměle na polovině tržní ceny. Také byste nevěděl, zda tu tato manipulace bude ještě rok či pět, ale tak nějak se dá předpokládát, že 10 let to určitě nevydrží.

  26. kubik napsal:

    Jan Altman napsal:
    19. Červenec, 2012 v 22:27
    No ale v dnešní době přeci není problémem platit třeba i mikrogramy zlata a proto jeho množství opravdu je irelevantní a klidně může obsloužit všechny transakce.

    Prostě vložím cihlu na účet a dál kartou platím třeba v miligramech. Nabiju si „OpenCard“ 1/10 Oz mincí a platím drobné výdaje v mikrogramech

    To se ale za nějakou dobu dostaneme zase do situace,že všechno zlato(a to i šperky)bude uloženo zase v bankách,bude se platit imaginárně a co napadne bankéře jiného než naše zlato rozpůjčovat,zaderivátovat,uložit na Bahamách a ve finále wolframové pozlacené tyče dovézt s velkou slávou zpět.

  27. Jan Altman napsal:

    Kubik: Ale proti tomu přeci existuje obrana.
    Pokud banky budou jen úschovnami našeho zlata a budou nám umožňovat provádět drobné i velké bezhotovostní transakce, tak stále samozřejmě budeme mít právo si to zlato kdykoli vyzvednout.

    Tzn. pokud vznikne podezření, že nějaká banka na tom je špatně, že podvádí, že vydává více potvrzení na zlato, než ho skutečně má k dispozici, tak přijdou klienti a budou chtít svě zlato fyzicky vybrat. A na to budou mít právo, protože přeci nikdo nesvěří své zlato bance bez toho, že bude mít právo své rozhodnutí změnit a zlato vybrat.
    Tzn. podvádějící banka zbankrotuje pod tlakem bankovního runu a ostatním dojde, že se jim takové jednání nevyplatí.

    Když Au vyberete, padělek poznáte lehce. Padělky uvnitř banky pozná nezávislý audit (nez něj bance nikdo věřit nebude) a na každou banku samozřejmě bude koukat i odborný tisk a hlavně konkurenti – protože podvádějící banka by získávala nefér konkurenční výhodu a konkurenti by ji logicky napráskali, tak jako napráská projekční kancelář druhou, pokud ta se snaží získat konkurenční výhodu tím, že nezakoupí legální CAD software a tak může klientům nabídnout dumpingové ceny projekčních prací.

    Jediné reálné systémové riziko opět a stále představuje jen stát. Protože ten může mít tendenci spřátelené bankéře zachánit. Zakázit lidem zlato vybrat. Založit centrální banku, emitovat nekrytou měnu a lidem ji vnutit násilím/zákonem. Tak jako se již stalo – takto jsme se dostali do současného stavu. A pokud by existoval jen volný trh, pak banka prostě bude pouze úschovnou zlata a ta pokud bude podvádět, bude riskovat run a bankrot. A trh bude od neschopných a podvádějících bank očištěn stejně, jako je čištěn od neschopných firem v jiných oblastech.

    Navíc pokud systému nebudete věřit od počátku, tak samozřejmě svých 100 Oz úspor nemusíte do banky odnášet vůbec. 90 Oz necháte zakopaných pod jabloní, 5 Oz zazděných ve sklepě, 4 Oz budete mít po ruce v sejfu a jen 1 Oz dáte do banky, abyste mohl pomocí internetového bankovnictví a debetní karty normálně běžně fungovat.

  28. kubik napsal:

    No nebude to tak jednoduché,k rusům,amíkům či čínanum do trezorů určitě žádná konkurence vpuštěna nebude,aby zhodnotila ryzost zlata a velké banky podrží zase státy,jsou prostě moc velké,aji kdyby měly trezory prázdné(pardon nafutrované ale dlužníma úpisama),tak přece nemůžou padnout,ze schránek střadatelů se zákonem odebere třeba 20% zlata a doplní se do velkého trezoru.Již dříve jsme se bavili zde na webu o tom,že zlato může stát uzákonit že bude drženo v bankovních schránkách,či také odevzdáno(znárodněno) pod pokutou či propadnutím hrdla.Takže zase se můžeme onedlouho dostat do stejné situace jak dnes,nic se tímto imaginárním systémem nevyřeší,bude se podvádět prostě jinak,odtoho jsme byli přece stvořeni z opic.

  29. kubik napsal:

    No a další problémy by nastaly,kdyby se začalo platit zlatem fyzicky v obchodech,mezi obchodníky,ale hlavně mezinárodně.Vůbec si nedovedu představit jak by se zlaté cihly pohybovaly při koupi třeba kontejneru LCD televizí z Číny(ozbrojené komando?),nebo když bych posílal zlatou cihlu brokerovi do usa atd…Tudíž podle mě alternativa k papírovým a elektronickým penězům ještě neexistuje a může se objevit třeba i za více jak 80 let,kdy se možná přejde k další,postindustriální společnosti,která bude počtem obyvatel třeba třetinová,značně zjednodušená a obchod bude probíhat třeba jak před 200 lety.

  30. Jan Altman napsal:

    Zlaté cihly se zas tak moc pohybovat nemusí. Pohybovat se budou hlavně informace o vlastnictví zlata (stavu zlatých kont).
    Samozřejmě že při velké nerovnováze se jednou za čas udělá nějaký fyzický clearing, transport kovu.
    Nicméně fixní množství peněz jaksi automaticky tlačí na menší zadlužování, menší nerovnováhy v mezin.obchodu, atd…

    Tzn. to co dnes USA dělají se zbytkem světa (tisknou USD a USBonds a nakupují si za to zboží z Číny a ropu z UAE) by v případě zlaté měny jaksi nefungovalo a těm USA by zlato velmi rychle došlo a musely by začít něco vyrábět a exportovat tak, aby se objem Au jimi drženého víceméně stabilizoval. Rozhodně by nehrozilo, že by USA vypravovaly každý týden loď plnou Au do Číny a UAE…. Kde by ho furt brali?

    Nicméně ve freebankingu by nikdo nikoho do zlata niajk nenutil. Pokud byste nechtěl řešit občasné transporty fyzického kovu, mohl byste používat třeba Bitcoin. Nebo klidně i nějakou nekrytou měnu. A pokud by vás na to bylo dost a vždy byste našel akceptující protistranu, tak by vám to i fungovalo. Ono totiž legalizace konkurence pro fiat měny ve formě Au a Ag by i vydavatele těchto fiat měn nutilo k zodpovědnější politice, aby jim klienti k tomu Au neutíkali.

Přidat komentář