Evropa a první výročí záporných úrokových sazeb

Autor článku: 11. 4. 2017

Evropská centrální banky drží základní úrokovou sazbu v mínusu již rok. Od dubna 2016 si ECB strhává z u ní uložených peněz úrok 0,4 % p.a. Co všechno to znamená? Mimochodem upozorňuje, že k tomuto extrémnímu kroku Fed nepřistoupil. Signalizuje to, že ECB řeší horší problémy, než s kterými bojoval Fed.

V záporných nominálních sazbách se pohybují i německé dvouleté bondy. To samo o osobě tlačí jejich ceny vzhůru.

Velikost rozvahy ECB je nyní větší než byla k krizových letech 2011 a 2012. Záporné úroky jsou nastaveny schválně za účelem pomoci dlužníkům.  Dopadá to na evropské banky, kde to tlačí jejich zisky směrem dolů.

Pokud banky chtějí přenést část těchto nákladů na vkladatele, těm (zejména drobným) nic nebrání peníze vybrat a nechat si je v hotovosti. Tady se může snažit vytvořit svými nákupy dlouhodobých obligací inverzní výnosovou křivku – to znamená, aby výnosy dlouhodobých bondů byly menší, než výnosy krátkodobých.

To bude nějakou dobu fungovat. Problém by měli držitelé těchto bondů v okamžik, až by ECB přestala tlačit jejich výnos směrem, dolů.  Skokový pokles ceny spojený s růstem výnosy by jistě otřásl hodnotou řady portfolii, včetně hodnoty aktiv velkých bank.

Zatím to vypadá, že ECB směřuje k jiné variantě – k udržování záporné reálné úrokové míry. Čím větší inflace, tím vyšší nominální výnos bondů bude ECB akceptovat. To sice sníží ceny bondů, ale zároveň zvýší tržní úrokové sazby. Něco takové banky půjčující peníze přivítají všemi deseti.

 

Napsat komentář