Proč investovat do zlata a stříbra aneb jiný pohled na drahé kovy a dění okolo nich

Je tu první dubnový článek soutěžící o Silver Eagle. 

Tento článek byl rozsáhlý, proto bude se souhlasem autora vycházet ve 4 pokračováních, max. týden po sobě.

V dnešní době nejistých ekonomických zítřků, neustálých hrozeb státních bankrotů a naprosto neuvěřitelné a prachsprosté troufalosti, celého finančního a bankovního sektoru, která nás v důsledku hypoteční krize v USA přivedla do velikých hospodářských potíží, jsem se rozhodl sepsat řadů důvodů, proč považuji investice do drahých kovů za dobrý nápad. Avšak jsem si vědom i možných nenadálých událostí, jež dále zmíním.

Téměř každý den sleduji to, co se v politice a na finančních trzích děje. Neustálé smlouvání o tom, zda poskytnout Řecku půjčky, plány ECB nabídnout bankám levné úvěry na nákup státních dluhopisů, možný útok USA či Izraele na Irán a v neposlední řadě i vyjadřování předsedy FEDu pana Bernankeho o ještě několikaletém uchování úrokových měr na nule. Právě tyto a jim podobné zprávy mě velmi zneklidňují, a proto si myslím, že se komoditní i jiné trhy nachází před možným zvratem a dnešní vcelku klidná situace by se mohla přirovnat k oku hurikánu. Článek využívá převážně údaje o USA, z důvodu kótování komodit na dolar a velice dlouhého navázání zlata na dolar, které ovlivňovalo jeho cenu ve velké části 20. století.

Historie

Zlato, spolu se stříbrem, bylo od nepaměti používáno v náboženství i v platebním styku. K oběma těmto kovům chovali lidé obdiv a svým způsobem i úctu, kterou vyjadřovali tak, že posvátné předměty (sošky bohů, poháry a kalichy) vyráběli z tohoto, ve své době, nejcennějšího materiálu. Králové by si asi nenechali vyrábět koruny z něčeho, co by nebylo všeobecně bráno za drahou věc, protože právě tyto vzácné klenoty měly symbolizovat moc, kterou král oplýval.

20. století se neslo ve znamení velkých společenských změn, a není se čemu divit, že historií prověřené platidlo (zlaté a stříbrné mince) se do dnešní doby nezachovalo, neboť neumožňovalo státům vést války obrovských rozměrů a provádět sociální programy, jež byly do té doby těžko představitelné a hlavně prakticky nerealizovatelné. Hlavní změna v dosavadním paradigmatu začala 5. dubna 1933, kdy americký prezident Franklin D. Roosevelt podepsal nařízení 6102, ve kterém doslova znárodnil zlaté mince, cihly a bankovní certifikáty. Lidé je museli odevzdat FEDu pod pokutou 10 000 $ a vězením na 10 let. Za každou takto odevzdanou trojskou unci zlata (31, 1034768 g) dostali zaplaceno 20,67 $. V roce 1934, kdy již byla konfiskace dokončena, se poměr k 1 unci zlata upravil na 35 $, díky čemuž stát na svých obyvatelích vydělal nemalé peníze. Placení stříbrnými mincemi bylo povoleno až do roku 1968 a navázání dolaru na zlato skončilo roku 1971 nařízením prezidenta Nixona. Vlastnit zlaté mince bylo opět umožněno až v roce 1974 díky prezidentu Geraldu Fordovi.

Vývoj znehodnocování dolaru od roku 1774 – graf č. 1, za zvláštní povšimnutí stojí rok 1913, kdy byl založen FED. Od této doby šla kupní síla dolaru razantně dolů, což je patrně i jeden z důvodů, proč byl v roce 2011 přijat ve státě Utah zákon o povolení zlatých a stříbrných mincí (American Gold and Silver Eagle), vydávaných americkou mincovnou, jako další možné platidlo a zrušili u nich státní daň. Lidé tak mohou při nákupech tyto mince používat, ovšem jejich nominální hodnota (AU 5, 10, 25 a 50 $ – AG 1 $) je oproti reálné velice nepatrná a nikomu by nepřišlo vhod, zbavovat se cenných mincí takto levně.

[singlepic id=208 w=450 float=center]

Pokračování zde

Zdeněk Hloušek

Hledáme nejlepší články čtenářů:

• Za váš článek zaplatíme zlatem

10 dosud nejčtenějších článků na serveru: