Vyeliminuje Tesla benzín jako palivo v dopravě?

Poslední neuspokojivé hospodářské výsledky energetických gigantů zde v USA ExxonMobilu a Chevronu poukázaly na to, že náklady na údržbu rafinérií a nové naleziště  nemusí být plně vyváženy současnou hladinou ceny ropy na světových trzích. I když došlo a hodně se mluví o revoluci v tomto sektoru v souvislosti s technologiemi hydraulické frakturace u horizontálních vrtů v Dakotě nebo kanadských písků, pak stále platí to, o čem jsme psali v souvislosti se studií pařížské energetické agentury (IEA). Tudíž, pakliže nedojde ke kýžené změně současných podmínek u scénáře č. 3 zvaného 450 (podle počtu částic oxidu uhličitého v problematice globálního oteplování) a snížení světové poptávky po ropě na cca 79 mil. barelů za den do r. 2035, pak se cena ropy očekává, že dosáhne kolem 125 USD za barel ve stálých cenách r. 2011 a podle vývoje inflace v nominálních cenách dokonce přes 200 USD za barel! (mj. jeden z důvodu, proč není dobré nechávat hotovost „pod polštářem“).  A to se jistě projeví velice rychle na cenách benzínu. Podíváme-li se na graf vývoje světové poptávky a nabídky po ropě v posledních letech:

Je vidět, že od r. 2012 a odhad v tomto roce ukazuje konečně žádoucí převis nabídky, avšak poptávka rovněž roste a to že neroste rychleji jako v předchozích letech je dozajista důsledkem prudkého ochlazování ekonomického růstu ve světě a převážně emerging ekonomik jako Čína, Brazílie, atd. Kromě zmíněných technologií u těžby ropy v USA a místy i ve světě, je zde na nabídkové straně Saudská Arábie, která se přetahuje s Ruskem o světové prvenství v těžbě ropy a produkuje v současnosti kolem 10 mil barelů za den, což je historicky relativně hodně. Přesto se cena černého zlata drží nad 100 USD za barel. Jedním z vysvětlení může být, kromě výše zmíněné stále rostoucí poptávky i při růstu ekonomik pod hladinou potenciálu, narušování na straně nabídky. To znamená výpadky ať již v Nigérii, sankce v Íránu, uzavření ropných přístavů v Libyi až po problémy s transportem komodity v jižním Sudánu, atd. Může se jevit jako banální, ale realita je že tyto výpadky představují kolem 4% celosvětové poptávky. A to je dvakrát více než společná produkce na americkém epicentru ropné revoluce břidlicových vrtů ropných polí Bakken a Eagle Ford! Podívejme se jaké jsou v tomto roce výpadky v nabídce:

A tak, jaké je tedy řešení, aby cena ropy něměla tendence výrazně posilovat do budoucna a ubírat tak na kupní síle. Určitě je to ono „drill, drill, drill“, tj. těžit onshore i offshore a hledat nové naleziště a to nejen na severoamerickém kontinentu. Jisté řešení však v současné době nabízí možnost maximálně omezit využívání ropných produktů, tj. benzínu v dopravě. Zde se nabízí jako první snad v poslední době další „trhák“ (nebo bublina?) s elektrickými auty. Viz. kalifornská společnost Tesla Motors. Akcie této firmy vzrostly od počátku roku přes 350% a tak je namístě se zamyslet do jaké míry je toto opodstatněné. Zisk za druhý kvartál  ohlásila společnost 20 centů na akcii v porovnání se ztrátou minulý rok 89 centů, při dosažených příjmech 405 mil. USD v porovnání s 27 mil. USD před rokem.

Podle IEA je nutno, aby podíl produkce nových aut na elektrický pohon do r. 2050 činil 75%, má-li se zůstat v limitu „bezpečného globálního oteplování“. A to si možná vzal prezident firmy Tesla Alon Musk k srdci? Cílem IEA je do r. 5,9 mil. elektro-aut (EV) do r. 2020. V tuto chvíli to je nějakých 113 tis. (2012) v 15-ti zemích, které se podepsaly pod iniciativu IEA Electric Vehicles Initiative. A těchto 15 zemí pak představuje 90% celosvětového podílu EV. Elektro-auta představují na celkových autech 0,02% (USA: 34%, Japonsko: 24%, EU: 11%  a Čína: 6,2%).

Jedním s problémů je to, že se jedná o vládami dotované projekty a kupující těchto EV mohou uplatnit jisté daňové výhody a další úspory v závislosti na té které zemi a jejím programu. Avšak jedná se o krátkodobý stimul a v poslední době dochází k jeho omezování (např. podle posledních zpráv ministerstva v Číně mají být přímé dotace eliminovány do r. 2020, atd.).

Dalším problémem a to asi hlavním je cena baterií pro tyto druhy aut, které představují v současnosti 50% nákladů v ceně auta. Např. baterie pro Focus Electric stojí kolem 12-15 tis. USD a cena auta nejméně pak 30 tis. USD, kdežto benzínový model stojí o 7 tis. USD méně. V neposlední řadě se jedná o problém s nabíjecími stanicemi. Zde narážíme na problematiku „slepice nebo vejce“, tj. výrobci nabíjecích stanic nebudou tyto uvádět do provozu, pokud lidé nebudou kupovat EV a lidé nebudou kupova elektro-auta, pokud nebudou stavěny nabíjecí stanice. Podle plánu ma oněch 15 zemí za cíl mít v provozu 2,4 mil. pomalo-nabíjecích stanic (od 4 do 12 hod.) a 6 tis. rychlo-nabíjecích stanic (i do 30 min.). Realita? Koncem r. 2012 to bylo jen 46 tis. resp. 1,9 tis. celosvětově. Tak uvidíme do jaké míry se podaří nahrazovat klasická benzínová vozidla a také konkurovat s těmi na stále více populárními na pohon zemním plynem.

Tak podaří se konečně stlačit cenu ropy a tím benzínu na úroveń představující zanedbatelný výdaj? Nebo budeme muset počítat do budoucna s rostoucími cenami?

Závěrem se pojďme podívat na vývoj ceny ropy severomořského koše Brent na burze ICE a americké ropy WTI na burze NYMEX (Globex systém CME Group) a jejich komoditní spread (kontinuální kontrakty, týdenní data). Klikněte na obrázek pro zvětšení: