Petr Vavrovič: Čína a její rozvoj

Toto je již osmý článek do prázdninového kola soutěže čtenářů v roce 2013.

Na zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Činy se zjevil Teng Siao-pching ve formě Buddhy a ptal se: “Tak co, soudruzi, jak jste pokročili v četbě Keynese a Friedmana?“ „Soudruhu generální, my ale v knihovně našli jenom Charlese Dickense.“

Devatenácté století je poznamenáno v důsledku rozvoje mnohých vědeckých poznatku vznikem vědeckotechnické revoluce, a jejichž důsledkem na dobývání chleba našeho vezdejšího a jiných materiálních hodnot, což přineslo neudržitelnou nerovnováhu mezi majiteli výrobních prostředku a výrobci (řečeno s Marxem) aneb i jinak,  oslabeni vládnoucí třídy feudálů, kterým bylo sociální a podnikatelské myšleni cizí a tudíž došlo ke změně společenských poměru. Nejmarkantnější byl tento vývoj v Britském impériu, takto co do zřízení klasická monarchie, ale ve smyslu rozvoje z primitivního stadia kapitalizmu se získávaným zahraničních kolonii ve své době nejaktivnější impérium světa.

Hybným motorem tohoto rozvoje se stal právě kapitalizmus (liberální třídní společnost s možností demokratické volby) svých prvních stadii, který vytvořil světové impérium dovolující kterémukoliv doma rozenému Britovi užívat doživotních rent, i když nemel urozeny původ a nepožíval rodinných majetku. To byl historicky nevídaný rozměr a předtím nikdy neprožitý start celospolečenské změny, která poprvé umožnila každému teoreticky rovny start do života na způsob amerického zázraku a historicky potvrdil celosvětové zásluhy Velké Británie na rozvoji demokracie, jakkoliv zůstala hrdým monarchistickým státem.

Čas trhnul oponou, během první poloviny 20 století vznikly další odnože společenského vývoje jako socialisticky experiment v Rusku a Číně, po světové válce rozšířené o východní Evropu. Kapitalizmus (liberální svobodna společnost (v Evropě a Severní Americe, jinak nikde)) jako společenská a hospodářská forma byl konfrontován s komunistickým modelem, kdy kapitalizmus preferoval vznik samostatné se rozhodující střední třídy a komunizmus absolutisticky odstraňoval jakoukoliv než nejnižší třídu a dosazoval tam své ideologicky oddané komisaře.

Další vývoj je obecně znám. Koncem 90 let došlo k pádu světového socialistického impéria až na ostrůvky. Klasicky kapitalizmus se převtělil do své nejvyšší formy – spící larvy- od které nikdo neví, co dále očekávat. Světové měny postrádají jakoukoliv hodnotu ke vztahu k ceně práce a jsou závisle vice na derivátových trzích s pákovým efektem, takže v konečném důsledku každý dluží každému a nikdo neví, co má jakou  skutečnou tržní hodnotu.

Veškerý součet všech dlužních úpisů, cenných papíru a jiných  bankovních papíru po většině krytých jen poptávkou a ne zlatem překračuje hodnotu ne Země ale celé galaxie a tato v rámci neustálého rozvoje – tedy i ekonomického, narůstající bublina může kdykoliv na základě jakéhokoliv poplachu splasknout v průběhu hodin. Tím se dostane globalizovaná Země na pokraj světové války. Globalizace přináší prapodivné expanze trhu na východ a mateřské země zaznamenávají nebývalý vzrůst počtu nezaměstnaných.

Toliko světová situace rozvoje tržního hospodářství. Na jejím čele se momentálně nachází ještě před 50 lety zcela nepředpokládatelná země – Čína. Země zaostalého zemědělství a téměř bez průmyslu se během 40 let dostala-  co zapírat, zejména neautorizováním průmyslových modelů – dnes až na úroveň průmyslového obra a co do objemu hospodářských výsledku při světové hospodářské krizi za nepopiratelnou hospodářskou jedničku. Při reálném makroekonomickém růstu HDP o 7-8% ročně má našlápnuto v brzké době dosud známý ekonomický karusel nechat za sebou. Kdyby se přece jen zhroutil, vezme všechny kolemjdoucí sebou.

Důvody ekonomického úspěchu jsou nasnadě. je to levná pracovní sila, technika zdarma, viz Apple a Foxconn. Takových firem je spousta, drzí technologie a majitele doma, ale výroba by se v USA nerentovala. Ono se postupně bude nevyplácet cokoliv dělat doma, pokud to vyrobíte v Číně. Končí hrdost, koupíte Adidas nebo Puma, všechno je vyrobeno v PRC. Elektronika – co je lepší Tchaj-wan nebo Korea?

Komunistické vedení v Číně vytvořilo asociální kapitalizmus nejtvrdšího ražení jen díky tomu, že má diktátorsky podklad. To je pro ty, kteří věřili v budoucnost právě kapitalizmem vzniklé demokracii v Anglii pro příští budoucnost ta nejhorší zprava, znamenající zánik demokracie ve stínu prosperujícího čínského socializmu (a socialkapitalizmu) v kulisách globálně rostoucího islámu.

Poznámka na závěr – při tektonických změnách může dojit k propadu dna moře o řádově velké rozměrové jednotky, ale vzniklé vlnobití postihne pouze ty oblasti, které jsou nejvýše, takže zánik euro atlantské civilizace běžný Číňan asi moc nepostřehne.

Petr Vavrovič

TOP 5 letošní vybrané články

• Výroční analýza 2013 – Spojené státy tlačené do izolace
• Komu patří Vaše peníze uložené v bance?
• Fungování sociálních dávek a vysokých daní názorně
• Rázný vzkaz guvernéra BoJ: Využijte hotovost nebo o ní přijdete
• Finanční generační konflikt je za veřmi