Lze kompenzovat stárnutí populace růstem produktivity práce?
O demografické krizi nejčastěji slýcháme v souvislosti s důchodovým systémem (u nás aktuálně v diskusi s rušeným druhým pilířem) a jeho deficitem, následně pak s počtem důchodců připadajících na jednoho pracujícího člověka s příjmy budoucích důchodců nebo nutným zdaněním pracujících. Málokdy se však dává do souvislosti demografie a HDP.
Výjimkou je analýza A. Smithe. Rozhodně stojí za pozornost, tak jsem připravil tento výňatek.
Absolutní výše HDP konkrétní země závisí na počtu lidí v produktivním věku (který bývá definován jako rozmezí 15-64). (I když, zde si troufám tvrdit, že by spodní hranice měla být výrazně posunuta směrem vzhůru – vždyť maturantům ve vyspělých zemích bývá kolem 18-19 let, absolventům VŠ ještě o několik let více).
Životní úroveň v té které zemí závisí na HDP na obyvatele. Čím více lidí je skutečně produkuje zboží či služby, tím větší bohatství vyprodukují (při stejné průměrné produktivitě práce).
Autor vybral 5 zemí – Spojené státy, Velkou Británii, Japonsko, Německo a Francii a podíval se na jejich demograficko – ekonomický vývoj ze tří stran.
Zde je první graf, zobrazující vývoj lidí celkového počtu obyvatel mezi roky 2010 a 2020:
Z tohoto pohledu na tom nejhůře jsou Japonsko s Německem, nejlépe Spojení státy. Celkový počet obyvatel zahrnuje o lidi mimo produktivní věk.
Vývoj počtu lidí v produktivním věku ukazuje následující graf:
K zachování stejného HDP je třeba, aby změna produktivity práce minimálně nahrazovala změnu počtu obyvatel v produktivním věku (s výhradou k výpočtu počtu lidí viz výše).
Jaká musí být roční změna produktivity práce k zachování HDP, ukazuje následující graf:
Najednou se nejeví situace Japonska a Německa tak tragická, jako z druhého grafu. Pro roky 20110-2015 stačil nejmenší růst produktivity Německu, pro rok 2015-2020 se potřebná změna produktivity práce mezi jednotlivými zeměmi nijak extrémně neliší.
Všechny země potřebují růst produktivity o přibližně 0,5 % ročně. To je cíl, ke kterému by měly směřovat.
Jeho dlouhodobé dosahování by zjednodušilo řešení situace s rostoucím počtem důchodců. Jeho nedosahování naopak důchodovou krizi jen zesílí. Bohužel, od roku 2009 produktivita práce v ČR rostla jenom o 0,2% ročně
Výběr článků určených předplatitelům
- Rusko: Co je víc – obchodní styky nebo vojenská aliance?
- Americké úrokové míry – jsou na hraně růstu?
- Dvě menší společnosti profitující na LNG
- Euroclear – proč drží americké bondy? Možné scénáře
- BRICS směřuje k rozšíření
- Ruská ekonomika – rizika a plány do budoucna
- Finanční válka Západ – Východ je ve dveřích
- Vykopli Obamu ze Saúdské Arábie? Chtěl po ní Obama pomoc proti Rusku
Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku: