
Eurozóna se (opět) v tichosti přibližuje k dalšímu velkému testu. Za pár dní, konkrétně 12. června, zasedá německý Ústavní soud a rozhoduje o budoucnosti eurozóny. Na to, jak je toto rozhodnutí důležité, je mu věnována prakticky nulová pozornost.
Evropský stabilizační mechanismus byl v loňském roce schválen německým Ústavním soudem za dodržení řady podmínek. Nyní, zdá se, se schyluje ke druhému kolu.
Nyní Bundesbanka informovala německý Ústavní soud, že ECB (v čele s bývalým zaměstnancem Goldman Sachs) porušuje zásady obezřetnosti. Podle Bundesbanky záchrana zadlužených zemí není náplní činnosti Evropské centrální banky, ECB se má starat o měnovou stabilitu a ne bojovat za stávající strukturu eurozóny.
Jsem zvědav, jak soud 12. června rozhodne. Ať tak či onak, je vidět, že němečtí finančníci mají na evropskou integraci zcela odlišný názor než němečtí politici. Protože peníze rozhodují, dlouhodobě eurozóna nepřežije.
Ať už Německo vytlačí z eurozóny Francii spolu s dalšími jižními národy, nebo zda vystoupí spolu s dalšími severními zeměmi samo, ekonomický výsledek bude tentýž. Ze dne na den bude třeba v Německu a dalších na něj napojených zemích vykrýt vzniklé kurzové ztráty, s tím musí počítat.
Rozdílný kurz „severního“ a „jižního“ eura bude ku prospěchu všem. Kroky nutné při jeho zavedení také nejsou žádným tajemstvím.
TOP 5 letošní vybrané články
10 dosud nejčtenějších článků na serveru:
Další vybrané články