Co se děje na globální bankovní scéně
Velké americké banky či banky operující na americkém trhu jsou žalovány o 250 miliard dolarů.
Žalujícími je řada investorů, které vede významný správce aktiv Blackrock či největší správce dluhopisových podílových fondů na světě – společnost PIMCO. Žalují banky za porušení pravidel správy jejich prostředků jako „trustess“ jejich fondů.
Žalované banky jsou konkrétně Deutsche Bank, US Bancorp, Wells Fargo, Citigroup, HSBC Holdings a Bank of New York Mellon. Vlastní kapitál těchto bank ke konci Q1 či Q2 2014 byl následující:
- * Deutsche Bank: 55 miliard euro
- * US Bancorp: 43 miliard dolarů
- * Wells Fargo: 180 miliard dolarů
- * Ciigroup: 211 miliard dolarů
- * HSBC: 184 miliard dolarů
- * Bank of New York Mellon: 38 miliard dolarů
Kdyby měřil soud “rovným dílem“ tři z bank může téměř položit, dalším klesne kapitál o více než pětinu. Takový změna kapitálu by měla závažný dopad na kapitálovou přiměřenost banky. Pokud by banky kapitál nenahradily, mělo by to významný vliv na jejich operace – musely by snížit svá aktiva každá zjednodušeně o 40 miliard USD děleno 8%, tedy každá o téměř 500 miliard dolarů.
Pokles cen aktiv by vedl minimálně k přecenění portfolií i dalších investorů (ne-li spuštění stop-loss příkazů) a následné tvorbě dalších opravných položek všeho druhu. Dopad na derivátový trhy raději nevyčíslovat…
Takový výprodej aktiv by trhy bez zásahu centrálních bank sotva ustály s malými ztrátami. Řada i dalších bank by bojovala o přežití. Kdyby se aplikoval bail-in přístup, mělo by to dopad i na větší soukromé investory, držící své prostředky „bezpečně“ v bankách.
Uvidíme, ale doporučuji opravdu pozorně sledovat další vývoj.
Výběr článků určených předplatitelům
- Rusko: Co je víc – obchodní styky nebo vojenská aliance?
- Americké úrokové míry – jsou na hraně růstu?
- Dvě menší společnosti profitující na LNG
- Euroclear – proč drží americké bondy? Možné scénáře
- BRICS směřuje k rozšíření
- Ruská ekonomika – rizika a plány do budoucna
- Finanční válka Západ – Východ je ve dveřích
- Vykopli Obamu ze Saúdské Arábie? Chtěl po ní Obama pomoc proti Rusku
Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:
Centrální banky nikam nespěchají 2 – Austrálie
Minule jsme rozebírali proč centrální banky v západních ekonomikách nikam nespěchají s…
Zvedne BoE po 10 letech úrokové sazby?
Zítra zasedá vedení Bank of England. Podle všech indikátorů to vypadá na první…
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
chci se zeptat – výprodej části aktiv evropských bank probíhal v 2011-2012 – EUR/USD spadl na 1,2042, ECB dodala likviditu přes LTRO, FED přes QE 3 – oba zdroje v podstatě letos končí, jen bilance obou CB se dost podstatně liší v neprospěch USD. Kontrola stavu bank v EU by měla být částečně zveřejněna v září 2014, ECB nemá legitimní nástroje na QE a banky budou potřebovat likviditu – dojde tedy na LTRO 2.0.? Pokud jsou ale žalovány i US banky, znamená to, že FED bude pokračovat přes QE 4, nebo zvolí konkrétnější TARP 2.0, nebo bude postupovat přes SWIFT 2.0.? Nebo dojde na kyperský scénář, ale banky budou zestátněny a následně prodány?
Poznajúc americké súdy nemusí to skončiť dobre.
Mám na mysli to, že síce americké súdy americké banky príliš netrestajú, ale európske banky áno (a s radosťou).
Keďže každá z týchto bánk je insolventná a trpia illikviditou, pričom bankový systém je prepojený kvôli vzájomnému zadlženosti (keď 1 padne, tak padnú všetci), tak otázka znie:
„Ako veľmi si sudca uvedomuje vážnosť situácie, či sa bude riadiť heslom z cudzieho krv netečie alebo dostane príkaz zhora?“ 🙂
2Pet:
Pokud se pamatuju, minimálně na posledních dvou tiskovkách po zasedání ECB mluvil Draghi o tom, že na H2 2014 chystá ECB nové kolo LTRO (tuším v objemu 700 mld. EUR) a už několikrát padlo, že ECB stupňuje práci na přípravě programu na nákup ABS. Myslím, že ECB s masivním do(p/t)ováním bank likviditou počítá.
Akorát LTRO budou upgradované na TLTRO (TARGETED Long Term Tefinance Operations) – Marketing prostě funguje všude.
ECB se bude usilovně snažit znehodnotit EURo…. (celkově i vůči dolaru). A ČNB se bude snažit znehodnotit korunu vůči slábnoucímu EURu. A nakonec FED také přistoupí ke znehodnocování USD – bude to jako 3 tonoucí stahující se navzájem stále hlouběji.
Ale v novinách se stále bude krákat, že EURo posílilo k USD o 0.7% a druhý den, že zase posílil dolar vůči EURu o 0.8%.
Jako 3 frajeři hádající se v utržené kabině výtahu, kdo má frňák výše.
@ Altman A USA vyhrajú preteky na dno, žiaľ po tomto ťahu všetky nekryté meny padnú.
Vše souvisí se vším – Banky v eurozoně skupují dluhopisy –
Regulační rámec eurozóny společně s měnovou politikou Evropské centrální banky (ECB) vytvořily podmínky, v nichž je pro mnoho bank výhodné držet státní dluhopisy. Jejich množství se v letošním roce dostalo na rekordní úroveň. Tento stav má dva efekty. Nákup státních dluhopisů bankami jde na úkor poskytovaným úvěrům soukromého sektoru a tím se v řadě zemí omezuje růst úvěrů. Banky jsou tak stále více propojeny s vlastními vládami, což bylo příčinou dluhové krize. Vlády jsou tak stále závislejší na bankách a jejich levném financování a banky jsou závislé na vládách v případě nedostatku likvidity.
https://www.colosseum.cz/vzdelavani-a-informace/zpravy/20654/graf-dne-banky-v-eurozone-skupuji-dluhopisy
Objem amerických dlhopisov v zahraničí prekonal šesť biliónov dolárov
Americké ministerstvo financií v piatok oznámilo, že hodnota amerických cenných papierov v portfóliách zahraničných investorov dosiahla v júni 6,01 bilióna USD (4,49 bilióna eur).
Oproti predchádzajúcemu mesiacu to znamená rast o 0,6 %. K prekonaniu 6-biliónovej hranice došlo napriek tomu, že dvaja najväčší držitelia amerických dlhopisov ich objem mierne znížili.
Čína, ktorá je najväčším držiteľom amerických cenných papierov, znížila ich hodnotu vo svojom portfóliu o 0,2 % a drží dlhopisy za 1,27 bilióna USD. V máji ich hodnotu medzimesačne zvýšila o 0,6 %.
Podobne objem amerických dlhopisov vo svojom portfóliu zredukovalo aj Japonsko, no len mierne, a to o 600 miliónov USD. Naďalej tak vlastní americké dlhopisy v hodnote okolo 1,22 bilióna USD. Naopak, iné krajiny objem amerických dlhopisov vo svojom portfóliu zvýšili, medzi nimi napríklad Brazília, Taiwan či Belgicko.
Medzi najväčších držiteľov amerických dlhopisov patria zahraničné centrálne banky. V júni držali americké cenné papiere v hodnote 4,1 bilióna USD, čo sú približne dve tretiny z ich celkovej hodnoty v portfóliách zahraničných investorov.
https://ekonomika.sme.sk/c/7335523/objem-americkych-dlhopisov-v-zahranici-prekonal-sest-bilionov-dolarov.html#ixzz3AfxyFLPU
Čítajte viac: https://ekonomika.sme.sk/c/7335523/objem-americkych-dlhopisov-v-zahranici-prekonal-sest-bilionov-dolarov.html#ixzz3AfxhCVHo