
Před pár dny jsem psal o podmínkách vzniku „plynového OPECu“.
Nyní se zaměřím na trh s ropou, ale z pohledu o kterém se prakticky nemluví. Každou chvíli se dočteme, jak se změnily strategické rezervy ropy Spojených států či jiných zemí. Jak se ale v této oblasti chovají země Arabského poloostrova těžící ropu?
Dvě z nich uvažují o vlastních strategických zásobách ropy. Jde o Kuvajt a emirát Abu Dhabí, mluví se o 2 miliónech tun. Rozumím, těžba se může z nějakého důvodu zadrhnout, proto se vyplatí mít pro vlastní potřebu strategické rezervy ropy.
Překvapilo mne však umístění těchto rezerv. Obě země totiž jednají s Indií, kdy by byly jejich rezervy uloženy. Indie se podle všeho nabídla sama, součástí smlouvy o uložení rezerv by Indie v případě potřeby měla přednostní přístup k jejich čerpání. Indie na tom má velký zájem, protože její vlastní rezervy nedosahují ani 30 denní spotřeby a plánuje jejich výrazné rozšíření.
V případě „nekrizových“ situací mohou obě ropné země nakládat s tam uloženou ropou dle svého uvážení.
Tohle vypadá na ukázkovou „win-win“ dohodu. Nepřekvapil by mě proto vznik dalších podobných dohod.
Výběr článků určených předplatitelům
Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku: