Bernake podle očekávání: „Není potřeba QE3“ (prozatím)
Na výročním zasedání centrálních bankéřů a ekonomů v Jackson Hole ve Wyomingu se prezident americké centrální banky Ben S. Bernake, vyjádřil, že není potřeba dalšího kvantitativního uvolňování. Jak jsem již psal v článku z 16. července, podle současných statistik inflačního vývoje není možné další QE3 provést, resp. dle mého názoru, explicitně prezentovat a podporovat tak zvýšná inflační očekávání subjektů v ekonomice. Bernake však dále uvedl, že banka má stále prostředky jak dále stimulovat ekonomiku vedle konvenční cesty stanovení hladiny krátkodobých sazeb, povinných minimálních rezerv, apod. Tj. existuje cesta nákupu cenných papírů s delší splatností (tj. v podstatě kvantitatvní uvolňování), pakliže to bude nezbytné. Co je zajímavé, je že další setkání Federálního výboru pro operace na volném trhu americké centrální banky je stanoveno na dva dny oproti původnímu jednomu a to 20. – 21. září.
Bernake dále apeloval na Kongres, aby adoptoval kredibilní plán k dlouhodobé redukci deficitu, bez toho aniž by došlo k ohrožení růstu v krátkém období. A také na vládu, aby prováděla politiku podpory růstu a zaměstnanosti, jelikož většina politik, které fungují v dlouhém období musí vycházet z vládní strany. Zde je zajímavý další bod, který jsem zmiňoval v předchozím článku z 16.7. a to že krátkodobě není možné vládní deficit redukovat ať již z politických důvodů nadcházejících prezidentských voleb v r.2012 a také z důvodů tzv. celkového dluhu všek sektorů (total credit debt). Tento celkový dluh v USA činí přes 50 biliónů USD a představuje cca 350% HDP, tj, více než po velké hospodářské krizi v r.1929. To když se porovná se současným vládním dluhovým stropem 16,4 biliónů USD, tak ten vládní je relativně menší procento. Tento dluh narostl od konce 80. let a největší nárůsty zaznamenal dluh domácností, převážně realizováním hypoték na domy, na které mnoho lidí ani nemělo jak v budoucnu splácet. Aby se předešlo kolapsu ekonomiky, pak v procesu oddlužování domácností může být zcela katastrofální snižování vládních výdajů. Viz. zde si možná vzpomeneme na finanční krizi v Japonsku v 90. letech, kdy pak došlo k nárůstu japonského vládního deficitu na 225% HDP v procesu oddlužování privátního sektoru. V USA se očekává koncem fiskálního roku, že vládní dluh překročí 100% HDP. Na závěr se pojďme podívat na vývoj celkového dluhu sektorů v US od konce 80 let.
[singlepic id=107 w=400 float=center]
3 nejčtenější články na serveru:
Něco velkého je zřejmě ve vzduchu. Děje se něco s eurem?