Může Grexit způsobit výprodeje na trzích?
Ano, může.
A to i za situace, kdy se v žádném případě nebude jednat o labuť barvy tmavší, než je bílá. Řecko jako takové by opuštění eura zvládlo, následně by devalvovalo vlastní měnu a ekonomice by to jen prospělo. Co by na Grexitu bylo tedy tak významného, že by to zatřáslo trhy i za situace, kdy se o této možnosti otevřeně mluví?
Je to jeho ekonomicko – politický signál. Šlo by o vypadnutí kamínku z hráze. Jakmile z hráze vypadne byť relativně malý kamínek, pevnost hráze se naruší mnohem více, než odpovídá velikosti kamínku.
Jako prvního kroku se podle mého názoru dočkáme kontroly pohybu kapitálu. Zastavení mizení vkladů (v řádu stovek miliónů euro denně) z tamních bank sice pomůže vládě – hlavně získá čas, možná uspořádá referendum o tom, zda jsou lidé ochotni akceptovat reformy či nikoliv, případně jak tvrdé reformy. Může vypsat i referendum o (ne)setrvání Řecka v eurozóně.
Opuštění eura a následná devalvace nové měny by pomohla Řecku v případě odchodu z eurozóny podobně, jako pomohla naší ekonomice na začátku 90. let minulého století. Zlepší se konkurenceschopnost na zahraničních trzích, lze čekat zvýšení přílivu kapitálu do země. Následovala by pravděpodobně pomoc z Ruska, Čína, možná se dočkáme přílivu investorů ze Spojených států. Ochota evropských investorů investovat v Řecku by byla zásadně ovlivněny dopady vystoupení Řecka z eura na jejich peněženky, respektive systém (ne)přepočítání pohledávek a závazků na novou měnu. Tedy zda by jejich investice, pohledávky a závazky zůstaly i nadále denominovány v eurech nebo zda by se přepočítaly na novou měnu.
Podíl Řecka na světovém HDP je 0,4%, ale jeho vystoupení z eurozóny by dodalo odvahy dalším „prasátkům“ – mám na mysli zejména Itálii, Portugalsko a Španělsko. Pokud by se tyto země vydaly směrem k vlastním měnám, na globálních finančních trzích by to způsobilo obrovské otřesy. Řadu dopadů ani nelze předem nasimulovat, protože se prostě nedají odhadnout.
Ne bankrotu Řecka, to by finanční trhy ustály, ale odchodu dalších zemí z eurozóny se bojí ECB a další centrální banky po celém světě. To je událost, o které se zatím nahlas vůbec nemluví, i když by mělo. V novinách se dočteme maximálně vyčíslené částky, o kolik by přišli věřitelé Řecka, ale ani zmínka o možných dopadech na další země.
Přestaňte se zaměřovat výhradně na Řecko. To sice může rozbouřit moře, ale nezpůsobí celosvětovou kalamitu. Tu by ale mohlo způsobit následné chování Itálie, Portugalska a Španělska. Sledujte proto pozorně i tyto země.
Jako „císař“ nad tím vším bdí Německo. Sledujete proto i tamní kroky a vyjádření představitelé tamního bankovního sektoru. Jejich vyjádření budou důležitější než vyjádřená A. Merkelové.
Výroční analýza 2015 – Pohyb finančního světa se zrychluje
Výběr článků určených předplatitelům
- Jak největší americké společnosti využívají jejich kapitál
- Fed a úrokové sazby – burza není vše
- Řecko – scénáře dalšího vývoje
- „Grexit“ by nebyl nic jednoduchého1
- Švýcarské banky v problémech?
- Bitva o Řecko. Kdo vyhraje?
- Německá repatriace zlata je na dobré cestě
- Jsou americké akcie blízko víceletých maxim?
- Evropské bankovnictví trpí systémovými nedostatky, propadlo u testů
- Poslední dva roky – kdo nejvíce ovlivňuje cenu zlata?
- Globální měnová reforma – že by se blížila? Sledujte pár spouštěčů.
- Rusko: Co je víc – obchodní styky nebo vojenská aliance?
- Americké úrokové míry – jsou na hraně růstu?
- Euroclear – proč drží americké bondy? Možné scénáře
- Finanční válka Západ – Východ je ve dveřích
Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku: