Co udělá OPEC po plném návratu Íránu na ropný trh?

Globální ekonomický růst má tendenci se v posledních letech snižovat, stejně tak s tím související nižší inflační tlaky a nízké úrokové  sazby. Skutečně, tento týden Mezinárodní měnový fond ve Washingtonu DC vydal svoji Světový ekonomiký výhled studii, kde naznačil trend slabšího růstu ve vyspělých ekonomikách započatý od zhruba roku 2000. Dáno především poklesem růstu produktivity z důvodu klesajího příspěvku informační revoluce 90. let a dále nižšího růstu populace a jejícho stárnutí. Ostatně report lze prohlédnout zde. Jená se o report před konferencí fondu a Světové banky 17-19 dubna. Z pohledu dlouhodobé ekonomické historie to není nic neobvyklého a jak například výstižně zmínil nedávno hlavní ekonom Bank of England, že jestli historie růstu se má přirovnat k 24 hodinovému intervalu, pak 99% toho podstatného přichází v posledních 20 sekundách.

To však neplatí o růstu produkce ropy v posledních letech, která by měla s růstem ekonomik jako proxy proměnnou pro poptávku po komoditě korespondovat. Ať už s jedná o rekordní březnovou produkci černého zlata v Saudské Arábii nebo nárůst zásob v USA na zhruba 112 miliónů barelů nad pětiletý průměr. Otázkou v posledních dnech po nastínění dohody o nukleárníhm programu s Iránem a šesti světovými mocnostmi USA, , Německem, Francií, Británií, Čínou a Ruskem, je to co se stane s růstem produkce a exporty na světovém trhu dále. Írán jakožto jeden z největších světových producentů a v první pětce s prokazatelnými ropnými rezervami z důvodu sankcí omezil těžbu z 3,6 miliónů barelů za den v roce 2011 na dnešních 2,8 miliónů barelů za den. Exporty jsou jen poloviční na 1,1 miliónech barelů za den v porovnání s přesankčním obdobím. Odhady se pohybují u zvýšení produkce až o 0,7 miliónů barelů za den do roka od finální implementace a realizace dohody po červnu tohoto roku. Samozřejmě existují rovněž otázníky ohledně tempa návratu na světový trh z důvodu nutnosti revitalizace infrastruktury pro toto, což bude vyžadovat přímé zahraniční investice vyspělých zemí a doposud není odhad do jaké míry se chystají tyto investice realizovat. Obecně zhodnoceno se dá říci, že další tlak na pokles ceny ropy při návratu Íránu jistě existuje.

Teď je otázkou, jak by se další pokles ceny černého zlata zamlouval kartelu OPEC? Ten v roce 2014 inkasoval na příjmech z čistého exportu komodity o 11% méně meziročně. Ostatně, pohlédněme na vývoj nominálně (modrá) a v reálných číslech roku 2014 (černá):

Trend je tedy v posledních letech dolů v příjmech, doposud nic katastrofálního. Avšak predikce americké Energy Information Administration, že příjm ex-Irán by tento rok mohly poklesnout na 380 miliard USD by v kombinací s dálším poklesem ceny nemusel být pro OPEC záživný. Jistě, dříve jsme diskutovali, jak z hlediska praxe v minulosti, má strach o pokles tržního podílu (i když stále udržuje relativně vysokých cca 40%). Samozřejmě Saudská Arábie, Kuvajt a Spojené Arabské Emiráty mají dostatečné rezervy (a také relativně velmi nízké náklady produkce), aby nízké a ještě nižší ceny ropy ustály. Vezmeme-li však například zakládajícího člena OPEC Venezuelu, která se zmítá v zapeklité ekonomické situaci, je situace jiná. Exporty černého zlata představují v této zemi 95% zahraničních příjmů a dále například každý 1 USD poklesu ceny stojí státní ropnou společnost PDVSA kolem 700 milionů USD ročně. Podobně je na tom Nigérie a Irák, které potřebují cenu kolem 100 USD za barel.

Bude zajímavé sledovat, jaký bude vývoj na trhu s ropou po případném plném návratu Iránu a dále rovněž co a zda něco udělá OPEC na svém zasedání 5. června.

Závěrem se pojďmě podívat na konsolidační průběh ceny aktivního kontraktu na ropu Brent na americké burze ICE po výrazném poklesu od poloviny minulého roku a dále kontrakt s dodáním v prosinci 2015 plus jejich komoditní spread s podobným průběhem zachycující přetrvávající contango na trhu (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení:

&nbsp

Výroční analýza 2015 – Pohyb finančního světa se zrychluje

Výběr článků určených předplatitelům

• Řecko – scénáře dalšího vývoje
• „Grexit“ by nebyl nic jednoduchého1
• Švýcarské banky v problémech?
• Bitva o Řecko. Kdo vyhraje?
• Německá repatriace zlata je na dobré cestě
• Jsou americké akcie blízko víceletých maxim?
• Evropské bankovnictví trpí systémovými nedostatky, propadlo u testů
• Poslední dva roky – kdo nejvíce ovlivňuje cenu zlata?
• Globální měnová reforma – že by se blížila? Sledujte pár spouštěčů.
• Rusko: Co je víc – obchodní styky nebo vojenská aliance?
• Americké úrokové míry – jsou na hraně růstu?
• Euroclear – proč drží americké bondy? Možné scénáře
• Finanční válka Západ – Východ je ve dveřích

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

• Komu patří peníze v bance?
• Co jsou hlavní aktiva vlád?
• Co kdyby státy účtovaly jako firmy?
• Největší obchod Spojených států všech dob
• Co by přinesl zlatý standard
• Velká Británie – jak přišla o velmocenské postavení