Záporné úroky – nepovedou ke zdražení úvěrů?

Čím dál větší počet zemí po celém světě se dostává do neprobádané oblasti – zavádí úrokové sazby. Jen v zemích eurozóny se záporné úrokové sazby týkají dluhopisů v souhrnné částce převyšující 2 bilióny euro.

Na první pohled se může zdát, že vše je jasné, že systém bude fungovat stejně, jako dříve, akorát s tím rozdílem, že úroky budou záporné a budou je platit vkladatelé bankám za možnost „uschovat“ si u nich své peníze.

Tato teorie platí za určitých podmínek: že účastníci trhu budou na pokles sazeb z nuly na -1 % reagovat stejně, jako na pokles sazeb z 5 % na 4 %. Což nemusí být pravda. Vezmu příklad z přírodních věd – Newtonova mechanika také platí, co lidé pozorují, jak věci fungují. Když se ale pohybujeme příliš rychle (rychlostí blízkou rychlosti světla), rázem přestává 100% platit a nastupuje teorie relativity. Když se vydáme zkoumat velmi malé objekty, také přestane platit Newtonova mechanika a nastupuje kvantová mechanika.

Co když v ekonomii hrozí něco podobného? Se zápornými úrokovými sazbami se dostáváme do jiné „dimenze“ – do neprobádané oblasti, kde některé vztahy mohou přestat fungovat tak, jak jsme zvyklí. Vzhledem k přírodním vědám by to nebylo nic mimořádného.

Lidé najednou mohou změnit své chování – proč by platili peníze bance za to, že si je tam uloží? Raději si je nechají doma pod matrací. Banky budou platit úroky za to, že si uloží své peníze u centrální banka… výsledkem bude, že banky budou nuceny hledat jiný zdroj příjmů, nebudou mít tolik volných peněz na půjčování. Výsledkem může klidně být zpřísnění podmínek pro poskytování úvěrů doprovázeným zvýšením úrokových sazeb.

Efekt snížení sazeb do většího mínusu tak může být zcela opačný, než centrální banky očekávají.

Koho by zajímal dlouhodobý vývoj úrokových sazeb hlavních ekonomik, zde je názorný graf jejich vývoje za posledních 150 let včetně zmínění hlavních událostí, které tyto sazby ovlivňovaly.

Výroční analýza 2015 – Pohyb finančního světa se zrychluje

Výběr článků určených předplatitelům

• „Grexit“ by nebyl nic jednoduchého1
• Švýcarské banky v problémech?
• Bitva o Řecko. Kdo vyhraje?
• Německá repatriace zlata je na dobré cestě
• Jsou americké akcie blízko víceletých maxim?
• Evropské bankovnictví trpí systémovými nedostatky, propadlo u testů
• Poslední dva roky – kdo nejvíce ovlivňuje cenu zlata?
• Globální měnová reforma – že by se blížila? Sledujte pár spouštěčů.
• Rusko: Co je víc – obchodní styky nebo vojenská aliance?
• Americké úrokové míry – jsou na hraně růstu?
• Euroclear – proč drží americké bondy? Možné scénáře
• Finanční válka Západ – Východ je ve dveřích

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

• Komu patří peníze v bance?
• Co jsou hlavní aktiva vlád?
• Co kdyby státy účtovaly jako firmy?
• Největší obchod Spojených států všech dob
• Co by přinesl zlatý standard
• Velká Británie – jak přišla o velmocenské postavení