Růst globální likvidity není nijak závratný

Když byl nejhůře (mám na mysli roky 2008 a 2009), rostla o čtvrtinu až o téměř polovinu ročně., v roce 2011 (když začalo první kolo problémů Řecka), vzrostla o necelých 20%.

Během roku 2014 vzrostla globální likvidita o cca 5%. Pro letošek se díky QE v eurozóně počítá s růstem likvidity kolem 10%. Pokud evropské QE během roku 2016 skončí (a nikdo jiný QE nespustí), růst likvidity bude v roce 2016 někde mezi 5 a 10%.

Pumpování peněz do ekonomiky tak bude podstatně menší, než v době nedávno minulé. Na druhou stranu, rozšiřující se politika záporných úrokových sazeb tlačí na podniky, banky a další, aby své peníze nenechávaly jen tak ležet ladem „pro strýčka příhodu“, ale aby je točily v ekonomice.

Pokud politika záporných úrokových sazeb skutečně zafunguje, musí začít centrální banky pozorně monitorovat zvyšování rychlosti oběhu peněz v ekonomice. Kdyby se rychlost oběhu peněz v ekonomice vymkla z rukou (což je ale otázka minimálně střednědobého horizontu), měly by centrální banky úplně jiné starosti, než mají dnes.

Jan Dvořák

17. února 2015

Výroční analýza 2015 – Pohyb finančního světa se zrychluje

Výběr článků určených předplatitelům

• Bitva o Řecko. Kdo vyhraje?
• Německá repatriace zlata je na dobré cestě
• Jsou americké akcie blízko víceletých maxim?
• Evropské bankovnictví trpí systémovými nedostatky, propadlo u testů
• Poslední dva roky – kdo nejvíce ovlivňuje cenu zlata?
• Globální měnová reforma – že by se blížila? Sledujte pár spouštěčů.
• Rusko: Co je víc – obchodní styky nebo vojenská aliance?
• Americké úrokové míry – jsou na hraně růstu?
• Euroclear – proč drží americké bondy? Možné scénáře
• Finanční válka Západ – Východ je ve dveřích

Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku:

• Komu patří peníze v bance?
• Co jsou hlavní aktiva vlád?
• Co kdyby státy účtovaly jako firmy?
• Největší obchod Spojených států všech dob
• Co by přinesl zlatý standard
• Velká Británie – jak přišla o velmocenské postavení