Bude ropa ještě zapotřebí?

Ačkoliv se proloubily sankce vůči Rusku, v Iráku a Gaze eskaluje napětí, a podobně, tak s cenou ropy u kontraktů s nejbližší dodávkou to moc nehne, naopak má tendenci klesat. V danou chvíli je situace taková, že revoluce břidličných vrtů v USA a kanadských písků kombinovaná s silně podprůměrným vývojem ekonomik ve světě způsobuje relativní nadbytek komodity na trhu. To je zřejmé i po vyjádření Saudské Arábie tento týden ohledně prodejních cen pro americký a asijský trh, kdy byly uplatněny výrazné slevy. Saudská Arábie se dostává do cenové války například se zeměmi západní Afriky, odkuď Amerika ještě v roce 2007 importovala kolem 2 miliónů barelů za den. Dnes to je zhruba 300 tisíc barelů za den. A tak Nigérie a další africké země se začínají orientovat více na asijský trh a v podstatě se pouštět do cenové války v rámci OPEC kartelu samotného.

Ani se sankcemi vůči Rusku, co se týče energií to nevypadá tak černě jak se snaží prezentovat média. Respektive prozatím. Princip mikro-cílování USA a EU v tomto ohledu jistě nahrává firmám jako americkému energetickému gigantu Exxon, který začíná dnes pracovat na ropném vrtu v Arktickém oceánu v kooperaci s ruským gigantem Rosněft. Dohoda byla podepsaná před sankcemi a není jima ovlivněna, alespoň ne krátkodobě. Jedá se tak o první z kolem 40 potenciálních vrtů v oblasti, která podle Rosněftu skýtá potenciál 9 miliard barelů ropy! Otázkou je dlouhodobá proveditelnost projektů s ohledem na dlouhodobé financování v případě trvání sankcí respektive jejich další rozšíření. Nicméně to se zdá, že ani Exxon , ani BP (která má v Rosněftu 20% podíl), a další v tuto chvíli nijak netrápí.

Ropy se zdá dostatek a potenciál dalších nalezišť stále existuje. Nicméně v případě silnějšího růstu ekonomik, zvláště z emerging markets se dostatek rychle může změnit v nedostatek a to kombinováno s geopolitickými konflikty povede k růstu ceny silněji nahoru. To je proč u kontraktů s delší dodávkou v budoucnu můžeme pozorovat naopak vyšší ceny. Ve světě se sice zavádějí stále více projekty v rámci omezení ropného využití, které mají podle různých studií umožnit dosažení stropu spotřeby ropy někde kolem 2020-2030. Jedná se ať už o infrastruktury solární energie či aut na elektrický pohon, a podobně. Nicméně ropa není jen o této energii, ale její využití je značné také v jiných odvětvích.

Jako příklad lze uvést zemědělství a to nejen jako palivo pro pohon traktorů, kombajnů a dalších transportních prostředků, ale také při výrobě hnojiv. A to jako extrakt ropy pro získání hydrogenů jež se kombinuje s dusíkem pro výrobu čpavku. Naštěstí v případě vyčerpání ropných zásob lze využít zemní plyn a z něj získat substitut hydrogenu methan. Pohlédněme na rozsah využití hnojiv v zemědělství v jednotlivých letech od 60. let:

Dále, kolem 3-4% světové produkce ropy je využíváno ve výrobě plastů, i když v USA se již ropa nevyužívá, ale spíše deriváty plynu. Ve světě je však stále využití ropy patrné.

10% produkce ropy je využíváno jako vstupní surovina v chemickém průmyslu. Až 80% vstupní komodity pro výrobky v kosmetice představuje ropa a její deriváty.

Nemluvě o zdravotnictví a zdravotnických potřebách vyráběných z ropných derivátů plus obrovská spotřeba plastů v tomto odvětví činí ropu stále žádanou surovinou.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj kontraktů na ropu Brent na burze ICE, bližší zářijový 2014  a vzdálenější leden 2015 kontrakty a jejich spread, kde je patrný pokles komoditního spreadu v tuto chvíli. Otázkou jak dlouho bude trvat? (SOL Trader, denní data). Klikněte na obrázek pro zvětšení: