
Úkolem kvantitativního uvolňování (QE) bylo a je udržovat úrokové sazby prakticky na nulové úrovni. Jaké další dopady tato politika má?
Hlavním výsledkem dlouhodobé politiky QE jsou nechtěné strukturální změny v ekonomice. Úrokové sazby krátkodobých i dlouhodobých úvěrů jsou na historických minimech. Proto jsou úvěry čerpány i na projekty, které by při větším požadovaném výnosu neprošly hodnotícími kritérii. Dále jsou udržovány při životě i sotva rentabilní projekty. Výsledkem je neefektivní alokace kapitálu v ekonomice jako celku.
To, co J. Schumpeter nazýval kreativní destrukcí, se nekoná. Nemluvě o množství vládních garancí, které tento jev jenom zesilují.
Dalším, zcela jistě nezamýšleným jevem, je půjčování si prostředků na výplatu dividend. Americké společnosti sice vykazují v rozvahách množství peněz na účtech, ale ty jsou po většinou na účtech zahraničních poboček. Kdyby je společnost chtěla použít na výplatu dividend, zaplatila by z nich 35% daň z příjmu. Přeborníkem je společnost Apple.
Až dojde k růstu úrokových sazeb, budou muset banky i společnosti změnit své chování. Banky budou muset zvýšit požadovaný na výnos, totéž budou muset udělat i společnosti. Najednou jim jen tak projekt neprojde sítem.
Nesmíme se divit, až najednou při růstu ekonomiky (a doprovodném růstu úrokových sazeb), skončí větší množství společností, než bude předpokládáno. Výsledkem bude růst nezaměstnanosti.
Výběr článků určených předplatitelům
Výběr článků věnovaných finančnímu systému jako celku: