Martin Jonášek: Je cena drahých kovů manipulována, nebo je to jen taktika prodejců drahých kovů?

Toto je první článek únorového kola soutěže čtenářů roku 2014.

Dovolte, abych začal tento článek výrokem Jeffreyho Christiana, prezidenta společnosti CPM Group z března 2010, který byl uveden jako znalecký posudek při slyšení Americké Komise pro obchodování termínových kontraktů na komodity (CFTC).

„Drahé kovy jsou finanční aktiva a podobně jako měny, pokladniční poukázky a dluhopisy a jsou obchodovány v papírové podobě, a jejich objem stonásobně převyšují fyzická podkladová aktiva.“

Možná Vám také vrtá hlavou, proč cena zlata v posledních 2 letech poklesla, přestože poptávka po zlatě je opravdu robustní, hlavně z Číny a Indie. Jen dovoz těchto dvou zemí překračuje celoroční těžbu zlata, která se na tento rok odhaduje na 2700 tun.

Možná jste také v médiích narazili na podobný článek, který tvrdí, že cena zlata a stříbra bude jen klesat. Kde je tedy pravda?

Podle mých zjištění, je cena kovů potlačována bankovním kartelem a jím ovládanými médii. Věděli jste, že 90 % médií v USA ovládá pouhých 6 společností? Dle mého to mluví za vše. Myslíte si, že média půjdou proti svým vlastníkům?

Mediální propaganda se zdá velmi účinná – v běžném evropském a americkém tisku jsou zlato a stříbro ukazovány jako ta nejhorší investice. To je také důvod, proč již nevěřím prognózám ohledně cen drahých kovů od bankovních analytiků. Více se můžete dozvědět v mém článku Zkreslují mainstreamová média informace ohledně drahých kovů? Spíše to vypadá, že vůbec netuší, o čem píší!

Myslíte si, že když tyto velké banky byly usvědčeny z manipulací kde čeho, tak trh se zlatem a se stříbrem manipulován není? Přestože je to v jejich nejlepším zájmu potlačovat cenu drahých kovů. Drahé kovy jsou totiž přímým konkurentem jimi vytvářených papírových měn.

Jsou lidé opravdu tak naivní, možná snad nepoužívají mozek nebo si jen nechtějí přiznat, že to může být jinak, než nám média říkají?

Existuje tolik důkazů, že manipulace probíhá: Nejzřetelnější jsou právě grafy:

K největším propadům došlo vždy během několika hodin, často spíše minut, kdy velké objemy prodejů srazily cenu pod významnou podporu (rezistenci). O zbytek se pak postaraly stop-lossy. Pak tu bylo zvyšování záloh (margin-call) u future kontraktů. A je to právě trh s future kontrakty, který určuje cenu drahých kovů. Např. v týdnu mezi 1. až 7. květnem 2011, kdy cena stříbra spadla z 48 na 34 dolarů za unci, byly zálohy zvýšeny 4krát.

Manipulaci naznačuje i níže uvedený graf denní průměrné ceny. Zajímavý je pravidelný značný propad těsně před odpoledním Londýnským fixem.

Dále jsou tu svědectví lidí, kteří pracovali pro instituce, které mají za úkol intervenci na finančních trzích. Kolik investorů tuší, že existuje třeba Working Group on Financial Markets aka Plunge Protection Team.

Co např. svědectví tradera Andrewa Maquira, který přesně popsal, jak manipulace funguje i před Komisí pro obchodování termínových kontraktů na komodity (CFTC)? Později popsal přesný průběh jedné z manipulací 2 dny předem.

Potlačování cen také naznačuje prohlášení bývalého šéfa americké centrální banky (Fed) Paula Volckera z 80. let kdy byl ještě ve funkci: (Cena zlata se tehdy zvýšila z 35 dolarů za unci v roce 1971 na 850 dolarů za pouhých 9 let.)

„Udělali jsme chybu, že jsme neměli pod kontrolou cenu zlata a skončili jsme s dvoucifernou inflací.“

A tak bych mohl pokračovat dále a dále. Na své stránce mám o manipulaci celou sekci. Sdružení GATA reportuje přímé i nepřímé důkazy manipulace již přes 15 let. Navíc centrální banky již jednou cenu zlata potlačovaly, proč by to nemohly udělat znovu?

A proč to dělají? Nízké úrokové sazby podporují nízká inflační očekávání, a nejlepší způsob, jak udržet nízké úrokové sazby, je potlačovat cenu zlata.

Umělé nízká cena drahých kovů zvyšuje důvěru v  oficiálně udávané informace o inflaci. Co by znamenal nárůst reportované inflace, a s tím spojený nárůst úrokových sazeb, se můžete dočíst v mém článku Růst úrokových sazeb – GAME OVER nejen pro velké banky, ale také pro státy.

Tyto zásadní informace se však v televizi, rádiu ani v novinách nedozvíte, ale to neznamená, že to není realita.

Když tedy probíhá potlačování, je tedy zásadní otázkou pro investora, jak dlouho to může trvat. V roce 2011, jsem předpovídal 2 až 5 let. V té době bylo potlačování více skryté a člověk musel mít značné znalosti, aby chápal, jak to funguje. Dnes už je manipulace tak zjevná, že si jich všímají i běžní obchodníci. A dokonce se o možné manipulaci mluví už i ve finančních médiích jako je Bloomberg. To vše naznačuje, že potlačování se blíží ke konci.

Dokonce i finanční regulátor z Anglie (FCA) začal vyšetřovat možnosti manipulace ceny zlata. Zajímavé jsou také výsledky vyšetřování manipulace ceny stříbra americkou CFTC. Nedávno dokonce jedna z největších bank na světě, Deutsche Bank ukončila svou účast na Londýnském fixu, díky vyšetřování možné manipulaci ceny drahých kovů ze strany německých autorit.

Co z toho všeho plyne? Drahé kovy jsou spíše dlouhodobá investice, s vyšší volatilitou. Krátkodobě můžeme vidět velké výkyvy cen, jak nahoru tak dolů.

Existuje snad lepší doba k nákupu aktiva, než když je tržní sentiment na dobu mrazu? Jak je tomu dnes na trhu s drahými kovy v západních zemích díky silné mediální propagandě.

Číňané a Indové se snaží omezit riziko vysoké inflace právě nákupem fyzických kovů. A nízkou cenu přímo vítají. O nějaké mediální propagandě na západě ani netuší. Myslíte si, že tyto miliardy lidí najednou změní své myšlení, když mají dlouholetou tradici používat zlato a stříbro jako ultimátní uchovatel hodnoty? Ke změně myšlení nepomohou dle mého ani administrativní opatření např.indické vlády. Navíc kde dnes přibývá nejvíce milionářů? Nejsou to právě asijské země. Proto si myslím, že ceny drahých kovů mají před sebou zářnou budoucnost.

Samozřejmě chápu, že pro ty, kteří se zatím nesetkali s těmito informace, to může vše znít šíleně a odmítají tyto informace přijmout. Raději budou dále věřit dezinterpretacím z mainstreamových medií. Sám jsem také dlouho odmítal přijmout fakt, že banky vytváří peníze z ničeho jen tím, že Vám půjčí.

To je vcelku přirozená reakce. Z psychologického hlediska rozlišujeme 5 fází reakce na nové nepříjemné skutečnosti, které nabourávají staré zažité jistoty:
Popření – naštvanost – smlouvání (hledání řešení ve starém paradigmatu) – deprese – a nakonec akceptace.

Martin Jonášek