Co se děje s Maďarskem?
I když netrpělivě čekáme na řešení kyperské krize, tak investorům nemohl uniknout na trzích pohyb cen maďarských aktiv. Ať už se jedná o domácí měnu forint, která od počátku února oslabila oproti americkému dolaru o 10% nebo maďarské vládní dluhopisy tzv. na půjčku (out on loan), jejichž indikátor se prudce zvýšil a obvykle signalizuje zvýšený zájem fondů o prodej těchto dluhopisů „na krátko“ s cílem zisku při jejich zpětném nákupu později za nižší ceny. Tento indikátor dluhopisů out on loan se zvýšil od února o 55% na 567 mil. USD podle datové agentury Markit. Nominální objem dluhopisů denominovaných ve forintech v držení zahraničních subjektů se, pro zajímavost, pohybuje řádově kolem 20 mld. USD (něco pod 5 biliónů forintů). Maďarsko je jedním z největších vydavatelů dluhu na zahraničních trzích z „emerging“ ekonomik (zhruba 45% v držení zahraničních subjektů). Podívejme se na cenový vývoj kurzu amerického dolaru vůči maďarskému forintu od konce minulého roku USD/HUF (týdenní data, pro zvětšení klikněte na obrázek):
Problémem souvisejícím s oslabováním forintu je pak zajisté splácení rozsáhlých půjček v zahraničních měnách, jak sektorů maďarských domácností, tak sektoru firem. Proč takto tedy forint v poslední době klesá a proč se v tichosti zvyšují pozice na prodej maďarského dluhu? Jednak je to klesající produkt zěmě, který v posledním kvartále minulého roku propadl o 2,7% a vyhlídky pro nejvíce zadluženou zemi z bloku střední Evropy (poměr vládního dluhu k HDP kolem 79%) nejsou ani tento rok příznivé. Dále to je v poslední době kritika investiční komunity a EU a USA k politickým krokům premiéra Viktora Orbana, který přistoupil k jistým změnám v ústavních zákonech a možné ztrátě politické autonomity důležitých orgánů jako ústavní soud. V ekomomické oblasti je to nedávné jmenování bývalého ministra hospodářství Gyorgy Matolcsyho guvernérem centrální banky, za kterého došlo k rozporuplným ekonomickým politikám v privátním sektoru bankovnictví, energetiky, telekominikačních služeb a efektnivnímu znárodnění privátních penzijních fondů. Orban sám pak prosazuje redukci podílu zahraničních bankovních institucí na domácím trhu pod 50%. To je něco, co přímo šokuje bankovní instituce jako Erste, KBC, Raiffeisen, Unicredit, Bayerische nebo americkou Citigroup, apod. Zahraniční investoři se tak obávají, jak bude vypadat měnová a další politika centrální banky v podání Matolcsyho a co udělá premiérem prosazovaný pokles zastopení zahraničních finančních institucí v Maďarsku se zdroji financování, atd.
A tak není divu, že agentura S&P koncem týdne změnila výhled Maďarska ze stabilního na negativní. Agentura Moody’s zase snížila ratingy 4 místním bankám, konkrétně Budapest Bank, K&H Bank, Erste Bank Hungary a MKB Bank.
Jde Maďarsko správným směrem? Nedojde nakonec k situaci podobné té na Kypru?
Na závěr se podívejme na vývoj opčních kontraktů na euro, resp. kde se kumulují nyní největší otevřené pozice jako pojistky proti poklesu eura nebo spekulace na něj vůči USD (put opce) a proti nárůstu nebo spekulace na něj (call opce) na burze v Chicagu. Oproti situaci před 14 dny se nyní největší pozice u put opcí kumulují kolem strike ceny 1,27 (oproti 1,2850) a u call opcí kolem ceny 1,33 (oproti 1,335). Zároveň je uveden vývoj nejbližšího kontraktu eura vůči USD na stejné burze (Globex) v poslední době (denní data, pro zvětšení klikněte na obrázek):
