Čistá a bezpečná energie budoucnosti podle Obamy
Koncem týdne americký prezident Barack Obama představil „Návrh budoucí energetické politiky USA pomocí čistých a bezpečných zdrojů“ . Ve zprávě se jedná o alternativní zdroje energie a čistější fosilní paliva typu zemního plynu. V reálu se to bude týkat spíše o programů vztahujících se k oněm fosilním palivům a technologickému pokroku v této oblasti. Jistě si vypomeneme na počátky Obamy v úřadu v r. 2009, kdy v plném nasazení propagoval solární a větrnou energii a následně na vládní grant ve výši 535 mil. USD kalifornské start-up firmě pro výrobu solárních panelů Solyndra, která nakonec zbankrotovala. Ve svém druhém prezidentském období tak bude muset Obama vážit podobné projekty už z důvodů nutnosti plánovaného řešení rozpočtových problémů unie.
I tak se ve zprávě hovoří, že od počátku současného amerického prezidenta v úřadu, se výroba elektrické energie z obnovitelných solárních, větrných a geotermálních zdrojů zdvojnásobila. Dále, že domácí produkce ropy a zemního plynu se zvyšovala každý rok a importy černého zlata poklesly na 20-ti leté minimum.
Jaké jsou plány do budoucna?
- Vyrábět více energie z domácích zdrojů
Domácí produkce ropy je na 15-ti letém maximu, zemního plynu na maximech všech dob. Zde žádá prezident Kongres o prostředky na technologický výzkum v oblasti čisté energie a podporu společností v tomto sektoru. U obnovitelných zdrojů o uplatnění permanentního daňového kreditu v oblasti obnovitelných zdrojů. Cílem je další snížení dovozů ropy o polovinu a zdojnásobení produkce elektřiny z obcnovitelných zdrojů do r. 2020.
- Investice do větší energetické bezpečnosti
V tomto bodě se jedná o nastavení standardů palivového využití tak, aby došlo k snížení domácící spotřeby ropy do r. 2025 o více jak 2 mil. barelů za den. Vytvoření fondu Energy Security Trust, který bude financovat mj. výzkum v oblasti přechodu osobních a nákladních automobilů na jiný palivový pohon než jsou produkty ropy.
- Využití energie efektivněji a snížení odpadu
Souvisí úzce s předešlým bodem např. v oblasti spolupráce s automobilkama a snížení energetické náročnosti, tj. cíl je ujet více km na litr benzínu. To samé se týka větší žádané energetické efektivity u nemovitostí, továren, apod. Cílem je zdvojnásobit energetickou produktivitu do r. 2030. Dále je to úzká spolupráce s jednotlivými státy unie, zástupci privátního sektoru, aj. k zabezpečení zamezení plýtvání energiemi.
V této souvislosti je delší dobu zajímavé sledovat vývoj ceny zemního plynu, o kterém jsme na serveru mnohokrát psali, např. u energetických reportů IEA nebo Exxonu a jeho postupné odsouvání méně čitých paliv typu uhlí do pozadí. Naposled uvedl linku na zajímavý článek Jan Dvořák o potenciálních ložiscích pro velké importéry jako Indii a Japonsko.
Podívejme se na vývoj cen komodit na místních burzách v USA od doby dosažení max. dna na akciových trzích po eskalaci světové finanční krize v březnu 2009 (akciový index S&P 500 poklesl přes 50% ze svého předešlého lokálního maxima):
Je vidět, že i když od této doby většina komodit zhodnotila na ceně, tak to neplatí u zemního plynu v USA, kterého se zdá zásluhou nových břidlicových nalezišť nadbytek. Od počátku roku 2012 se však cena stabilizovala a s určitými náznaky obratu. Jaká je situace v poslední době? Mezi finančními profesionály se říká: „nízké ceny od určitého momentu začínají léčit nízké ceny“ a toto může platit i u komodity jako zemní plyn.
Podle posledního reportu americké Energy Information Administration z 8.3. jsou zásoby plynu nižší o 12,4 mld m3 , nicméně stále o 5,6 mld m3 nad 5-ti letým průměrem. Ukazuje se, že pravděpodobně velké elektrárny, které přecházejí z uhlí na zemní plyn, se již nemusí vrátit zpět. Jedná se o společnosti jako Duke Energy, NRG Energy, Southern Co. nebo Dynegy, apod. Elektrárny spálily 0,7 mld m3 zemního plynu denně v r. 2012, tj. nárůst o 0,12 mld m3 meziročně. To představuje větší nárůst než kombinace nárůstu za předchozích 5 let dohromady. Zajímavostí je čínská společnost ENN Group Co Ltd., která plánuje vytvořit síť čerpacích stanic na zemní plyn podél amerických dálnic (jenom 50 takovýchto stanic tento rok!). Jedná se o snahu redukovat spotřebu dieslových paliv především v dopravním průmyslu nákladních automobilů, kde se očekává úspora cca 55 centů za litr (cca 10,8 Kč za litr) při přechodu na zemní plyn. Zhruba polovina „popelářských aut“ v USA byla v minulém roce dodávána na trh jako poháněna na zemní plyn. Nyní je rovněž řada na dálkové kamiony, avšak je nutné pro ně podél dálnic vytvořit ony čerpací stanice na tuto komoditu.
Tak čas ukáže, jak se bude energetická politika skrze čistější zdroje vyvíjet a zda dokážeme využívat energii efektivněji.
Závěrem se poďme podívat na vývoj ceny nejbližšího současného kontraktu zemního plynu na burze NYMEX (Globex CME Group) v New Yorku za zhruba poslední 2 roky a její určitá stabilizace v minulém roce. Pro porovnání je uveden rovněž kontrakt s dodáním v r. 2014 a jejich kalendářní (intracommodity) komoditní spread (týdenní data):
